JOSEF PÍSECKÝ, ŘEDITEL REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY POOHŘÍ: Nedostatečné možnosti vyššího vzdělávání jsou jedním z hlavních problémů, které Karlovarský kraj zdědil z minulosti. „Budoucí podoba sítě škol by měla více vyhovovat potřebám zaměstnavatelů,“ říká ředitel Regionální hospodářské komory Poohří Josef Písecký.
JOSEF PÍSECKÝ, ŘEDITEL REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY POOHŘÍ:
Nedostatečné možnosti vyššího vzdělávání jsou jedním z hlavních problémů, které Karlovarský kraj zdědil z minulosti. „Budoucí podoba sítě škol by měla více vyhovovat potřebám zaměstnavatelů,“ říká ředitel Regionální hospodářské komory Poohří Josef Písecký. * V čem vidíte hlavní přednost Karlovarského kraje z hlediska podnikání? Podnikání a hospodářství v Karlovarském kraji jsou zaměřena do více oborů - nejsou tedy vázána na jeden či dva dominantní, převažující sektory. Existují tady tradiční výrobní odvětví (porcelán, sklo, hudební nástroje, strojírenství, textilní a konfekční výroba), značné nerostné bohatství a rozvinutá energetika. Výhodou je také koncentrace lázeňských míst a center cestovního ruchu. Mezi dalšími přednostmi lze jmenovat rozvinutou přeshraniční hospodářskou spolupráci, rozvoj průmyslových zón a podnikatelských inkubátorů, existenci funkční sítě hospodářské komory v potřebné struktuře i činnost dalších institucí na podporu podnikání. * Jakou podporu mohou malí a střední podnikatelé ve vašem kraji využít nad rámec celostátních dotací? Jedná se především o grantová schémata vyhlášená Karlovarským krajem. Dále lze využít speciální programy určené pro postižené regiony, mezi které severozápadní Čechy patří. Podnikatelé mohou získat podporu i přímo od měst a obcí. * Co mohou investoři očekávat od pracovní síly v Karlovarském kraji? Jaké jsou její klady a zápory oproti republikovému průměru? Vliv na pracovní sílu, její mobilitu a využitelnost v regionu má úroveň vzdělanosti. Ta se zde u populace starší 15 let velmi liší od průměru České republiky téměř ve všech hodnotách, a to v neprospěch Karlovarského kraje. Zejména je to o sedminu vyšší podíl osob jen se základním vzděláním a zhruba pouze poloviční podíl osob s terciárním vzděláním. Vzdělání dospělého obyvatelstva je v Karlovarském kraji - spolu s Ústeckým krajem - nejslabší v České republice. * Kde vidíte příčinu tohoto stavu?
Nízká úroveň vzdělanosti v kraji souvisí se sociální strukturou obyvatelstva. Ta se v jednotlivých oblastech liší - jiná je na Karlovarsku, jiná na Sokolovsku. Nerovnoměrnosti jsou mimo jiné důsledkem skutečnosti, že v těžební oblasti převládala dříve poptávka po nekvalifikované pracovní síle.
* Změnilo se něco v posledních letech?
Došlo ke zvýšení podílu středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných lidí, přesto výrazně zůstáváme pod republikovým průměrem. Nedostatečnost terciárního školství v kraji způsobuje „únik mozků“, kdy zdejší obyvatelé absolvují vysokou školu v jiném kraji a usídlí se pak v místě svého studia. Tím je kraj nejen „intelektově vysáván“, ale zároveň se tak snižuje jeho potenciál ke změně nepříznivého stavu.
* Jak se projevuje možnost práce v blízkém Německu? V současné době se již tolik neprojevuje blízkost Německa a možnost práce v tamních příhraničních regionech, jako tomu bylo v devadesátých letech. Naopak jako plus vidím získané pracovní a především jazykové znalosti a dovednosti, které mohou pracovníci využít. * Kde mohou najít šanci malí podnikatelé vedle tradičních odvětví, vázaných na místní suroviny? Šance pro malé a střední podnikatele jsou především v oblasti cestovního ruchu a službách, dále v turistice a oblasti lázeňství. Již je zpracována studie na vytvoření Technologického centra, které by mělo mít i funkci podnikatelského inkubátoru, mělo by být zaměřené na nové technologie, progresivní výrobu a které by mělo dát šanci pro mladé odborníky a zájemce o podnikání v těchto oborech. * Jak se od sebe liší jednotlivé části vašeho kraje? Jednotlivé části kraje mají velmi odlišné přírodní a ekonomické podmínky. V městských aglomeracích žije kolem 77 procent všech obyvatel kraje a trend vylidňování venkova i nadále pokračuje. Stávající počet obyvatel kraje je zhruba o 40 procent nižší oproti stavu před druhou světovou válkou, pokles se přitom dotkl převážně venkova. Právě zaostávání a vylidňování venkovského prostoru lze považovat za největší nerovnoměrnost Karlovarského kraje. Důležitým faktorem je již zmíněná úroveň vzdělanosti. * A v čem se liší ekonomika jednotlivých částí? Zatímco hospodářství karlovarského a chebského okresu je zaměřeno na cestovní ruch, lázeňství a tradiční lehký průmysl, sokolovský okres se výrazně odlišuje svojí orientací na těžbu hnědého uhlí, strojírenství, výrobu energií a chemický průmysl. Tento stav vytváří určitou rozpolcenost. * Myslíte si, že se podnikatelé v kraji dokáží organizovat? Podnikatelé se v rámci kraje sdružují v profesních komorách (RHK Poohří, OHK Cheb, Regionální agrární komora Cheb), ve sdruženích podnikatelů (například Sdružení podnikatelů Poohří, Regionální stavební sdružení Karlovy Vary, sdružení stavebních firem) či v krajských zastoupeních celostátních cechů, unií a podobně. * Dokáží ale v případě potřeby vystupovat jednotně? RHK Poohří, OHK Cheb, Regionální agrární komora a Regionální stavební sdružení Karlovy Vary vytvořily společně koordinační orgán, který se podle potřeby schází několikrát ročně a řeší případné problémy týkající se podnikání v kraji. Vydáváme společná stanoviska vůči státní nebo místní správě a podáváme podněty na zlepšení podnikatelského prostředí. Naším prostřednictvím mohou živnostníci a firmy kraje podávat také náměty či připomínky k zákonům a vyhláškám, neboť Hospodářská komora je povinným připomínkovým místem. * Jak hodnotíte spolupráci s krajským úřadem? Je na velmi dobré úrovni. Nejaktuálnějším problémem je teď řešení optimalizace sítě středních škol, kde je potřeba sladit zájmy kraje a škol se zájmy podnikatelů - zejména s ohledem na to, jaké profese a kolik budoucích pracovníků budeme potřebovat. * Jaký byl pro malé a střední firmy největší přínos vstupu do EU?
Vstup byl pro ně jednoznačně výhodný v oblasti celního odbavení a přepravy zboží. Odpadly administrativní překážky, dlouhé čekací doby na hranicích při odbavení zboží. Podnikatelé mohou lépe plnit nasmlouvané termíny a časy dodání.
