Na projektu zkoumání využití zelené energie se podílejí výzkumníci americké instituce National Renewable Energy Laboratory (NREL). Spolupracují s místními zástupci průmyslu i původních obyvatel. Aljaška totiž disponuje obrovskými zdroji vodní a mořské energie, jež by se dala používat pro výrobu elektřiny pro odlehlé komunity.
Projekt NREL se zaměřuje na spolupráci v oblasti Cookova zálivu, jež by mohla zásobovat elektřinou i zbytek státu. Jedná se o využití hydrokinetické energie z moře, tedy z pohybu moře způsobené přílivem a odlivem. Tým chce identifikovat vhodná místa, kde by se mohly postavit přílivové elektrárny.
„Obnovitelná energie je energií budoucnosti. Aljaška má obrovské mořské zdroje, které tu mají potenciál hrát velkou roli,“ vysvětlil Levi Kilcher z NREL, jenž na Aljašce vyrostl. Klíčové je nyní získat kvalitní data o tom, na jakých místech by bylo nejefektivnější elektřinu z přílivu a odlivu vyrábět a tomu přizpůsobit i nové technologie.
Energie pro 18 milionů domácností
Nejprve
by se mělo jednat o menší projekty pro zásobování místní
komunity, ve střednědobém horizontu by ale mělo jít také o
projekty, jež by mohly vyrábět elektřinu ve velkém měřítku i
pro průmyslové účely. Přitom už nyní se 30 procent energie z
vln v USA vyrábí v lokalitě Cookova zálivu. Potenciál je vysoký,
energie z moře by mohla zásobovat elektřinou 18 milionů
domácností, což je násobně více, než je počet obyvatel
Aljašky – 700 tisíc.
Na druhou stranu se musí vyřešit i některé těžkosti. Například tající ledovce zanášejí místní řeky kamením a štěrkem. To může poškodit turbíny, které jsou v moři nebo při ústí řek. Vědci se snaží sbírat informace o tom, jak v budoucnu turbíny vyrábět, aby vydržely i přes zanášení sedimentem několik desetiletí. Jejich životnost souvisí také s vhodným výběrem místa.
Přílivové elektrárny pro celou Ameriku?
Projekt částečně financuje federální ministerstvo energetiky. Experti spolupracují také s univerzitami v amerických státech Washington a Maine. Připravuje se i projekt využívání mořské energie v teritoriálních vodách celých Spojených států.
Kilcher vysvětlil, že mnohé vesnice Inuitů využívají v současnosti pro výrobu elektřiny dieselové agregáty. Doufá, že přechod na mořskou energii dá místním lidem kromě čisté energie také řadu pracovních příležitostí.
Jako příklad uvedl osadu Igiugig, kde žije 69 obyvatel kmene Yupik. Od nejbližší vesnice je vzdálena 65 kilometrů. Kromě energie z moře by Inuité mohli využívat rovněž klasické obnovitelné zdroje, jako jsou větrné turbíny a fotovoltaické panely.
Zdroj: texplore.com, nrel.gov
