Podle některých elegantní gesto. Jiní v něm vidí minové pole
Maďarská vláda celý západní svět šokovala svým mediálním zákonem. Evropskou komisi zaměstná vyšetřováním extradaní, proti nimž protestují velké firmy včetně české společnosti ČEZ. A nyní nejčerstvěji: sousední státy Maďarska s pochopením anebo obavami sledují, jakou bouři vyvolá jeho nabídka dvojího státního občanství.
Maďarsko plánuje, že letos ve zjednodušeném režimu povolování udělí maďarské občanství 250 až 400 tisícům krajanů. A to je citlivá záležitost: jsou v ní obsaženy symbolické přeshraniční propojení kdysi rozděleného národa i chladná politická kalkulace.
Těsně, ale přece
Možnost dvojího občanství je tradičním tématem strany Fidesz. Ta si už v roce 2004 vynutila všelidové hlasování o udělení státního občanství Maďarům, kteří žijí v zahraničí. I když tehdy pro malý zájem skončilo fiaskem, po svém obrovském vítězství v loňských parlamentních volbách ho znovu oprášila. Fidesz podpořený výsledkem loňských dubnových voleb ostatně začal bez zábran a bezodkladně prosazovat všechny své priority. Proto nikoho nepřekvapilo, když nový parlament už v květnu přijal zákon o zjednodušení postupu udělování státního občanství. To, že zákon vyšel ve sbírce, a tím pádem vstoupil v platnost 20. srpna, kdy Maďaři slaví svůj nejvýznamnější a nejstarší státní svátek (svatého Štěpána), je spíše symbolické. Účinnost má od 1. ledna letošního roku. Pozoruhodná rychlost, s níž prošel zákon sněmovnou, však naznačuje, že to nebylo náhodou. Na Slovensku v první polovině června probíhaly parlamentní volby a nacionalistická Slovenská národní strana ho náležitě využila v rámci své předvolební kampaně. Béla Bugár, předseda umírněné slovensko-maďarské strany Most-Híd, už tehdy postup Orbánovy vlády kritizoval. Uvedl, že schválením zákona zasáhla do předvolební kampaně a pravděpodobně tak přispěla k tomu, že Slotova národovecká SNS ziskem 5,07 procenta hlasů sice těsně, ale přece jen překročila hranici pro vstup do parlamentu.
Kritéria pro udělení
Kdo může dostat dvojí maďarské občanství? Zrychlená, přibližně tří až čtyřměsíční procedura neběží automaticky. Je třeba o ni požádat na zahraničních zastupitelských úřadech nebo na matrikách přímo v Maďarsku. Zájemcům stačí, když prokážou znalost maďarštiny a to, že oni sami nebo jejich přímí příbuzní byli před rokem 1920 anebo v období 1940 až 1945 maďarskými občany. Žádosti se přijímají od 3. ledna. Maďarská vláda na vyřizování složité agendy vyčlenila 830 milionů forintů (přibližně 75 milionů korun), o plynulé udělování občanství se stará 170 nových úředníků. V prvních pěti pracovních dnech přijali 4102 žádostí, což je víc než vloni za celý rok. Nejvíc jich bylo z Vojvodiny, hlavně ze Subotice, a z rumunského Sedmihradska, kde ve městě Cluj-Napoca žije více než 60 tisíc Maďarů. V celém Rumunsku je jich až 1,4 milionu. Velký zájem je podle dřívějších informací také na Ukrajině – na území Podkarpatské Rusi je přibližně 150 až160 tisíc Maďarů. A kupodivu se zájemci ozývají i z Izraele, kde se k maďarským kořenům hlásí přibližně 200 tisíc lidí, a neočekávaně vysoký počet žádostí hlásí i Londýn, New York a Mnichov.
Slovensko hlásí klid
Na Slovensku je zatím malý zájem – na rozdíl od Sedmihradska se v prvních dnech před zastupitelskými úřady v Bratislavě ani v Košicích fronty nevytvořily. „Dvojí občanství na Slovensku málokoho zajímá,“ napsal vlivný maďarský deník Nepszabadság. Podle platného zákona, který narychlo přijala ještě předchozí – Ficova – vláda, by totiž žádost znamenala ztrátu slovenského občanství. Vlažný postoj Maďarů žijících na Slovensku se však nedá vysvětlit jen touto sankcí, navíc zákon se má letos novelizovat. Občané maďarské národnosti se tam necítí odtržení od své domoviny. Na 520 tisíc jich žije hlavně podél slovensko-maďarské hranice nebo maximálně do padesáti kilometrů ve vnitrozemí. Bez problémů tak mohou sledovat maďarskou televizi, poslouchat tamní rozhlasové stanice. Schengenská smlouva jim navíc zaručuje, že mohou kdykoli překročit hranici. Nemají ani ekonomické důvody. Slovensko je „oficiálně“ oproti Maďarsku vyspělejší – přinejmenším podle HDP na hlavu, které je od roku 2006 vyšší než u jižního souseda. Navíc má euro, a nikoli slabý forint. Žádost o přidělení maďarského občanství mezi prvními podal předseda Strany maďarské koalice, Jószef Berényi, jehož strana mimochodem vloni vypadla ze slovenského parlamentu. Vyplnění žádosti komentoval slovy: Myslím, že je to moje svatá povinnost. Už proto, že jsme tady jediná, skutečně maďarská strana. Jeho konkurent Béla Bugár to nicméně za povinnost nepokládá. „Samotný papír o maďarském občanství ze mě rozhodně většího Maďara neudělá. Jako občan Slovenska a EU si mohu v schengenském prostoru cestovat, kam chci“, argumentuje Bugár, který je místopředsedou slovenského parlamentu.
Praví v Sedmihradsku
Jiná nálada panuje v Srbsku, kde ve Vojvodině žije na 300 tisíc Maďarů. Balkánský stát má ke vstupu do EU daleko, takže maďarský pas může být velkou motivací. Stejně jako ekonomické zaostalost vlastní země zdecimované občanskou válkou. V 90. letech minulého století navíc do Maďarska emigrovalo několik tisícovek vojvodinských Maďarů, kteří ještě stále nemají tamní státní občanství. V podobné situaci jsou Maďaři žijící na Ukrajině, a ve velmi podobné i v Rumunsku. To je sice členem EU, ale nemá volný přístup do „Schengenu“. Početné kolonie maďarských usedlíků žijí poměrně daleko – 400 i 500 kilometrů od hranic, a navíc tito rumunští Maďaři dodnes nezapomněli na tvrdý národnostní útlak z dob hrůzovlády Nicolae Ceaucescua. Dalším aspektem může být také silný citový vztah. Vždyť právě v Sedmihradsku, jak se tam traduje, žijí ti praví, hrdí Maďaři.
Politická kalkulace
Maďarský vicepremiér Zsolt Semjén věří, že dvojí občanství bude mít kromě symbolického významu i konkrétnější přínos: „Jazykově, kulturně i historicky jednotný národ se tak bude moci sjednotit i ve veřejnoprávní rovině, může posílit svou identitu a zastavit asimilaci Maďarů žijících v zahraničí.“ Orbánova vláda v prvním roce očekává až 400 tisíc žádostí. Háček je v tom, že se její vznešené ideály přidělování občanství poněkud ztrácejí pod jasným politickým záměrem. Zsolt Semjén už naznačil, že po státním občanství může přijít na řadu i volební právo. Vládnoucí strana Fidesz by se chtěla minimálně příštích osm let udržet u moci a v zahraničních Maďarech vidí bohatou zásobárnu svých voličů. Tato představa vychází z logiky, že o maďarské státní občanství budou žádat hlavně sympatizanti této strany a že jí posléze dají z vděčnosti také svůj hlas. Něco takového by však vyvolalo bouři. Slovenský deník SME napsal: Zabetonování moci Orbánovců se Slovenska už i tak negativně dotýká. Už jen tím, že se pověst, kterou Maďarsko získalo v posledním půl roce pod Orbánem, částečně přenáší i na jeho sousedy.“ Maďarský mediální zákon působí na mezinárodní scéně jako bomba. Snad bude mít jen krátké trvání. Masové přidělování státního občanství může mít naopak sílu minového pole, jež ustavičnými výbuchy nadlouho zkomplikují život Karpatské kotliny.
