Náměstek primátora může tvořit svůj metropolitní plán. Bude do něj ale muset promítnout všechny záměry, které zastupitelé schválí
Náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09) má na skříni v kanceláři nápis: My tady spravíme Prahu. Praha to přežije a my stejně ne. Minulý týden odvážný mladý politik přežil. Zda jeho metropolitní plán přežije ve zdraví i Praha, se ukáže za pár let. Po pěti hodinách řečnění, během něhož přirovnávali opoziční zastupitelé Hudečkův počin k útoku barbarských vojsk a výraz pokerového hráče neudrželi ani členové koaliční ODS, > zastupitelstvo na třetí pokus pohřbilo pět let připravovaný koncept územního plánu a odmávalo zrod nového díla. Koalice zároveň přežila první vážný spor. Územní plán ale svůj výbušný potenciál zdaleka neztrácí.
Adrenalin na stavebním úřadě
Hudeček se rozhodl od základu změnit podobu současného přeregulovaného územního plánu, který označil za živnou půdu korupce. Metodiku, na jejímž základě bude nový metropolitní plán vytvářet Útvar rozvoje města, začnou architekti teprve zpracovávat. Už nyní je ale zřejmé, že by měl být vyhotoven ve větším měřítku 1 : 25 000 oproti současným 1 : 10 000.
Podstatou nové mapy bude základní zátěžová stupnice: krajina, rekreace, bydlení a produkce. Stupnice bude propustná, takže například v území, kde je možné postavit továrnu, mohou vyrůst i byty. Základem územního plánu bude text, ve kterém budou popsány jednotlivé lokality města. Textová část určí charakter zástavby, výškovou regulaci, uliční čáru a podobně. Snahou bude jasně vymezit vnější čáru města, za kterou by se už nemělo rozlézat.
Jednotlivé části metropole, které nebudou shodné s městskými obvody, by měly mít vlastní podrobnější územní plány. Tam, kde ani ty nebudou stačit, vzniknou ještě detailnější regulační plány, například pro Trojmezí. Pro stabilizované části města bude platit jen metropolitní plán.
O tom, jak by měla konkrétní stavba vypadat, budou rozhodovat jednotlivé stavební úřady. Úředníkům, kteří dnes povětšinou mechanicky kontrolují dodržení všech regulí, se asi nebude líbit, že ponesou vlastní kůži na trh. Magistrát je prý ale proškolí. Odborníci na územní plánovaní poukazují také na to, že se územní plán stal vzhledem k tomu, že slouží jako podklad pro územní rozhodnutí, spíše právním dokumentem než vizionářským nástrojem. Toto jeho pojetí vychází ze stavebního zákona a zejména z judikatury Nejvyššího správního soudu, který jej vykládá. A na to architekti, kterými se Hudeček obklopuje, často zapomínají.
Čas letí
Zřejmě největším Hudečkovým nepřítelem – a má jich mnoho – je čas. Podle současného stavebního zákona by totiž měla v roce 2015 skončit platnost všech územních plánů měst a obcí v Česku. Už nyní se ale spekuluje, že termín bude muset ministerstvo pro místní rozvoj opět posunout. Počítat s tím ale nelze. Pokud by totiž přestal platit starý plán a nový nestihlo zastupitelstvo schválit, o tom, co se bude v metropoli stavět, by rozhodovaly stavební úřady bez jakýchkoliv omezení. Nehledě na hrozbu totálního chaosu navíc Praha potřebuje nový územní plán jako sůl. Ten současný platí od roku 1999. Na novém územním plánu se začalo na pokyn primátora Béma pracovat v roce 2007. Hotov měl být v roce 2010. Za pět let vznikl koncept, který měl být letos schválen zastupitelstvem. Během veřejného projednání se k němu sešlo 14 500 připomínek, které byly vypořádány. Příprava konceptu už stála podle výpočtů magistrátu přes čtvrt miliardy korun. Hudeček slibuje, že neskončí ve škarpě a vše, co bude použitelné, převezme do svého metropolitního plánu. Přestože koncept není ideální – například vzhledem k prognóze počtu obyvatel vykazuje více stavebních ploch, než by bylo zdrávo – jeho ukončení představuje podle řady odborníků i ministerstva pro místní rozvoj nebezpečný hazard. Hudeček ale odmítl návrhy, aby nechal „dojet“ koncept, ze kterého by vyjmul ty největší lumpárny, a vytvořil harmonogram prací tak, aby metropolitní plán stihl. S žádným velkým „kiksem“ ani časovou rezervou v něm nepočítá. Navíc o tom, že v ideálním případě stihne tak tak schválit metropolitní plán, ale už ne ty podrobnější pro nezastavěné lokality, se příliš nemluví.
Žádná tlustá čára za minulostí
Není pochyb o tom, že dosavadní praxe v územním plánování byla neudržitelná. Ceník jednotlivých úkonů – tisíc korun za metr čtvereční úpravy územního plánu a pět set korun za metr čtvereční změny územního plánu – se pomalu stával veřejným tajemstvím. Hudeček se ale ukončením konceptu ani zdaleka s korupční minulostí nevypořádal. Bude se s ní dál potkávat na každém kroku do doby, než vznikne nový územní plán. Ve frontě totiž stojí stovky rozpracovaných změn územního plánu, které bude muset zastupitelstvo schválit, nebo odmítnout.
Hudeček se s nimi chce popasovat co nejrychleji. Ani on nepochybuje, že řada z nich je předem domluvená ještě z dob minulých, on ale nechce být tím, kdo rozhodne. Jediným spekulativním případem, o kterém prý ví, je notoricky známá kauza společnosti Ortenaria (spojovaná se členem ODS z Prahy 3 Pavlem Hurdou), která chce na okraji parku Parukářka postavit věžáky.
O tom, jak asi bude budoucnost vypadat, už leccos napovídá případ bývalého Strnadova zahradnictví ve Vokovicích. Proti celkové zástavbě posledních ploch v hustě obydlené lokalitě roky protestují místní, kteří chtěli na polovině parcel park pro dvě přilehlé školy. Společnost, o které se místní domnívají, že je napojena na tzv. pražské kmotry, zvítězila. Zastupitelstvo změnu v dubnu schválilo s malým ústupkem – kód zastavěnosti byl snížen o jeden stupeň.
Nabízí se logická varianta, aby byly všechny změny kromě těch infrastrukturních a obecně prospěšných zastaveny. Hudeček tvrdí, že to není ani technicky možné a už teď je pod silným tlakem, aby vypsal další kolo změn. Spíše to ale není možné politicky. Vypořádání rozjetých záměrů je patrně daní za to, že může tvořit svůj plán.
Je tady ale jeden háček. Všechny nyní projednávané a posléze schvalované změny budou Hudečkovi svazovat ruce při tvorbě nového plánu, protože je bude muset do nového plánu převzít. Jinak by totiž město muselo vlastníkům parcel platit náhradu v podstatě za ušlý zisk. Ostatně to, že koalice hlasuje o změnách územního plánu ve shodě, je součástí koaliční dohody. „V tomto jsme s panem Hudečkem zajedno. Jsem přesvědčen, že je nutné uklidit šuplíky. Není možné nechat stát město více než tři roky na místě,“ říká předseda výboru územního rozvoje Vladimír Schmalz (ODS), bývalý manažer ČEZ, který by chtěl všechny změny vypořádat během jednoho roku.
Na všechno ale stejný názor nemají. Na konec června plánuje předseda vlivného výboru, který všechny změny doporučuje ke schválení nebo k neschválení, znovuotevřít otázky Bubnů-Zátor. Schmalz soudí, že byl při oživení této přerušené změny na jedno z největších rozvojových území v Praze, obejit. Hudeček se zase netají tím, že by chtěl do výboru dosadit více urbanistů, aby jeho rozhodování dostalo odbornější ráz.
