Pozemkový fond
Upřednostňuje jiné osoby před restituenty, neprodává majetek za nejvyšší ceny, povoluje nepřiměřeně nízké splátky kupních cen, při prodeji nemovitostí nepostupuje ve všech katastrech jednotně. Tyto a další nedostatky v činnosti Pozemkového fondu (PF) v uplynulých čtyřech letech odhalil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). „Prověřovali jsme, zda fond privatizoval majetek v souladu s právními předpisy. Zajímalo nás také, zda PF při převodu nemovitostí vytvořil prostředí pro průhledné a kontrolovatelné rozhodování,“ uvedl při zveřejnění zprávy prezident NKÚ František Dohnal. Kontroloři zjistili, že fond nikoli ojediněle státní pozemky prodával, místo aby přednostně vypořádával restituce. Jak Dohnal vyčíslil, z prověřovaných 225 kupních smluv fond v 90 případech parcely vůbec nenabídl restituentům. Přitom ke konci loňského roku nebylo ještě vyřízeno přes šestnáct procent z evidovaných restitučních nároků, a to v hodnotě téměř 1,3 miliardy korun. „Ani po sedmnácti letech tak není restituční proces ukončen,“ konstatuje NKÚ. Jeho šéf připomíná, že i Ústavní soud zakázal PF upřednostňovat vydávání půdy zemědělcům před restituenty. PF se brání tím, že v žádném ze zákonů, dle nichž půdu odstátňuje, nebylo uvedeno, který má větší právní váhu. „Jednoznačně to neurčil ani Ústavní soud. Fond postupuje tak, aby co nejméně omezoval jak zájmy restituentů, tak zemědělců,“ reagoval mluvčí PF Michal Bureš. NKÚ státnímu fondu dále vytýká, že někdy přistupuje na směšně nízké splátky (11 až 95 korun ročně) za privatizovanou půdu, které si kupující může rozdělit až na třicet let. „To způsobuje neúměrný nárůst pohledávek PF, které ke konci minulého roku převyšovaly 12,4 miliardy korun,“ shledal NKÚ. Poukazuje na to, že roční splátka mnohdy ani nepokryje náklady spojené s její správou. „Snižuje se tím výnos z privatizace, což právě nesvědčí o hospodárnosti,“ kritizuje NKÚ. (Více k restitucím na str. 62)
