Ukrajina se může stát snazší cestou na ruský trh
Oleg Bojarin jezdí ve Škodě Superb 2,5 TDi. Automobil v hodnotě přesahující třicet tisíc eur však neplatil, protože se zasloužil o jeho vznik. Generální ředitel společnosti Eurocar, která financovala projekt montážní linky na vozy značky Škoda na Ukrajině a získala na jejich kompletování licenci, by se ostatně v ničem jiném ani vozit neměl. Závod ve vesničce Solomonovo nedaleko ukrajinských hranic se Slovenskem a Maďarskem hraje v plánech mladoboleslavského výrobce hlavní roli při pronikání nejen na Ukrajinu, ale i do dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Ukořistit co největší díl z jednoho z nejperspektivnějších rozvíjejících se trhů automobilového průmyslu v současnosti však chtějí i jiní. Na Ukrajině montuje vozy Daewoo-FSO, polská dcera zbankrotované Daewoo Motors, v Rusku se usazují americké automobilky General Motors i Ford. A navíc své za léta vydobyté pozice hájí za pomoci nízkých cen domácí výrobci. Do budoucna je zaděláno na hodně tvrdý střet.
Naděje na východě.
Zatímco v západní Evropě se trh s novými osobními vozy dostal do stadia, kdy prodeje meziročně klesají a automobilky musejí snižovat produkci, na východě se jim otevírá zajímavá cesta, ať už končí ve východní Evropě, v Číně nebo v Indii. Na Ukrajině žije 50 milionů lidí, ale ročně se v zemi prodá kolem 120 tisíc osobních vozů, tedy stejně jako v České republice za tři čtvrtě roku. „V současné době roste ukrajinský trh asi o 40 a více procent ročně,“ tvrdí šéf prodejů Škody Auto pro trhy bývalého Sovětského svazu a Asie Luboš Kolář. Podobný potenciál má přitom většina zemí v regionu včetně té největší. „Ruský trh je nyní ve velmi dobré kondici a nadějný je také výhled do budoucna,“ podotýká odborník na automobilový průmysl v Rusku Stanley Root z poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers.
Škoda Auto měla na ruském trhu do minulého roku pozici nejprodávanějšího importéra. Během letošních devíti měsíců se však mimo jiné kvůli silnému euru, a tím pádem i vyšším cenám, z prvního místa propadla. Objížďka přes Ukrajinu by jí jistě v současné situaci přišla vhod.
Kam míří passat?
Na ukrajinský trh se Škoda začala vehementněji tlačit koncem roku 2001, kdy byl závod Eurocaru v Solomonovu otevřen. Od té doby prodeje automobilky stouply z necelých čtyř na více než šest tisíc nových osobních vozů předpokládaných letos. Přitom zatím byla dokončena pouze část z plánované stavby: dvě haly a pár menších budov. V jedné hale jsou přichystány části škodovek ke kompletaci, ve druhé běží dvě montážní linky. „Koncem roku přejdeme na třísměnný provoz, což bude znamenat patnáct až osmnáct tisíc vozů ročně,“ uvádí Oleg Bojarin. Celková kapacita po dokončení v roce 2006 má dosahovat produkce 45 tisíc fabií, octavií a superbů za rok. „Za rok a půl by měl být zprovozněn 5. mezinárodní železniční koridor, který vede pár desítek metrů od montážních hal. Logistika se tím výrazně zjednoduší,“ dodává šéf Eurocaru. V budoucnu ale možná překvapí vedení koncernu Volkswagen. Ukáže se totiž, co má za lubem tím, že nedávno zahájilo v podniku rovněž montáž modelu VW Passat.
Tvrdá auta pro tvrdý trh.
Na ulicích Užhorodu, vzdáleného od Solomonova asi pětadvacet kilometrů, vládnou lady s rokem výroby z počátku osmdesátých let a mnohem starší vozy žiguli, obé produkty automobilky VAZ. V hlavním městě Kyjevě je ale složení vozového parku pestřejší. Kromě zmíněných se jako vozy taxi prosazují jihokorejská daewoo, po bulvárech a prospektech se proplétají fordy, mercedesy, toyoty a také škodovky.
Nízkými cenami nebojuje Škoda Auto již dávno ani na českém trhu, natož na Ukrajině. Ceny fabie tam začínají nad osmi tisíci eury, což je zhruba o dva tisíce více než nejlevnější konkurence. Pro ukrajinské silnice mají mladoboleslavské vozy o tři až čtyři centimetry zvýšenou světlost, upravený motor a elektroinstalaci, aby vydržely specifické podmínky, jako jsou teploty od minus padesáti do plus padesáti stupňů Celsia. I to má přispět k naplnění cílů firmy prodávat mezi patnácti a dvaceti tisíci vozů ročně. Zbývající část z celkové pětačtyřicetitisícové kapacity továrny by tak měla putovat za hranice.
Příliš vzdálený Kazachstán.
Význam pro východoevropskou strategii automobilky se ukázal při nedávném sporu o dovozní cla mezi Českou republikou a Ruskem. Jelikož Česko zavedlo clo 35 procent na import ruského ledku, druhá strana se rozhodla zvýšit dovozní přirážku na vozy Škody do objemu motoru patnácti set kubických centimetrů o šest procent. To by pro mladoboleslavského výrobce znamenalo tvrdou ránu prodejům fabií na ruském trhu, ne-li jejich devastaci. Škoda začala jednání o výstavbě nového závodu v Kazachstánu, ale z těch sešlo. „Problémem byla obtížná dostupnost. Pokud je potřeba specialisty z Boleslavi v Solomonovu, přiletí letadlem do Košic, odkud je to do továrny asi osmdesát kilometrů. V Kazachstánu by každé řešení potíží znamenalo obrovské komplikace,“ vysvětluje příčiny nezdaru Luboš Kolář.
Přestože záměr proniknout dále na východ nevyšel, v zásobě je ještě ukrajinský závod. Ukrajina může do Ruska exportovat bez cla, platí to ale pouze pro výrobky, které jsou minimálně z poloviny vyráběny na Ukrajině. To se aut Škody netýká. „Začali jsme jednat o spolupráci s místními dodavateli a již nyní se malou částí na výrobě podílejí,“ uvádí Oleg Bojarin. „Dosáhnout však jejich padesátiprocentního podílu na produkci je nemožné, protože ani v Česku nevzniká tolik dílů na autech z Mladé Boleslavi,“ dodává Kolář. Pokud by se přesto podařilo Škodě Auto získat potvrzení, že jsou její automobily ukrajinským výrobkem, cesta do Ruska by se otevřela.
Zbraně na druhé straně.
Obdobně ale přemýšlejí i zahraniční automobilky, které se pustily do výroby aut v Rusku. General Motors vytvořil joint-venture s tamní dominantní automobilkou AvtoVAZ a produkuje Chevrolety Niva (dříve pod značkou Lada), Ford Motor postavil na zelené louce u Petrohradu továrnu na výrobu modelů Focus, jehož se za prvních devět měsíců roku letošního roku prodalo téměř devět a půl tisíce vozů. Šéf ruské pobočky Fordu Henrik Nenzen navíc prohlásil, že ze současného jednoprocentního podílu na trhu by se chtěla jeho automobilka dostat na deset procent v roce 2010. Své vozy montují v Rusku podobně jako Škoda na Ukrajině automobilky Kia Motors a Hyundai Motor, Renault investoval do nové továrny v Moskvě 250 milionů dolarů a od roku 2005 v ní hodlá vyrábět model určený pro středo a východoevropské trhy označený X-90, který od příštího roku bude produkovat rumunská Dacia. Ti všichni možnost exportu do sousedních států uvítají. „Mají však před sebou dlouhou cestu, protože například maximální kapacita továrny na Chevrolety Niva je sedmdesát tisíc vozů ročně a v současnosti se v ní vyrábí pouhý zlomek tohoto počtu,“ upozorňuje Stanley Root z PricewaterhouseCoopers.
Letos v červnu byl na prospektu Pobědy v Kyjevě otevřen Avtocentr. Jeho šéf Jurij Vladimirovič Timofjejev se chlubí, že je prvním koncepčním showroomem Škody v zemích bývalého Sovětského svazu a disponuje moderně vybaveným servisem. „Mezi našimi zákazníky je i guvernér národní banky Ukrajiny,“ tvrdí a ukazuje na Volvo pod dohledem mechaniků. Otázkou je, zda mu stejné nadšení pro značku Škoda vydrží i za pár let.
Současné východisko
(nejprodávanější osobní vozy na Ukrajině - leden až září 2003)
počet vozů podíl na trhu
VAZ 29 992 28,6 %
ZAZ 17 210 16,3 %
Daewoo 19 030 18,1 %
GAZ 4467 4,3 %
Škoda 4459 4,2 %
Toyota 3479 3, 3 %
Volkswagen 3298 3,1 %
Nissan 2875 2,7 %
Mitsubishi 2248 2,1 %
Opel 2037 1,9 %
celkem prodáno 104 926 automobilů
Zdroj: Autoconsulting
