Kauzy lobbistů Marka Dalíka a Romana Janouška snižují šance ODS ve volbách
Dědo, pijí ryby vodu? Tento chyták jednou položili starému sedlákovi. Ten chvíli přemýšlel a pak odpověděl: „To nevím, ale určitě k tomu mají příležitost.“
A voliči se ptají: Jsou čeští politici zkorumpovaní?
Na tuto otázku v posledních týdnech hledají odpověď čtenáři českých médií, kdy titulní stránky si dlouhodobě pronajaly zejména dvě kauzy. Ať je to jakkoli, na prvním místě prostý lid první uvádí Janouškovo švýcarské konto a na druhém Dalíkovu italskou vilu. Roman Janoušek je přítelem pražského primátora za ODS Pavla Béma. Marek Dalík nejbližším přítelem předsedy stejné strany Mirka Topolánka. Obě aféry mají společného jmenovatele: byznys a politika. Není přehnané tvrdit, že necelé dva měsíce před volbami tyto dvě kauzy prakticky vytlačily všechna seriózní volební témata z médií.
Byznys a politika. Mají politici dělat byznys? Mají byznysmeni dělat politiku? Obecně se říká, že politika by se neměla míchat s byznysem. Také však platí, že byznys bez politiky nejde jednoduše dělat. Pokud se tyto dvě věci nekontrolovatelně zamíchají, výsledkem bývá korupce.
Česká společnost snad ještě nikdy nehledala natolik horečnatě odpovědi na tyto otázky jako dnes, dvacet let po skončení komunistické totality. Z odpovědí bude jasný stav, v jakém je po dvaceti letech česká politika a český kapitalismus.
Mlčení a mlžení
Obě kauzy jsou natolik silné a rozvětvené, že ani občanskými demokraty najatý americký guru politického marketingu Arthur Finkelstein (EURO 29/2009) nemůže tvrdit, že na ně do letošního října voliči zapomenou. A i když příslušné české orgány na kauzy budou muset pod politickým tlakem zapomenout, neexistuje záruka, že by se podobně zachovaly i ty zahraniční, kam stopy při hledání toku peněz vedou.
Obě aféry zůstanou – minimálně do voleb – otevřené, především vinou hlavních aktérů. Janoušek totiž s novináři vůbec nekomunikuje. Možná i proto, že cítí, že jeho kauza není natolik citlivá a silná jako ta toskánská. Ta totiž míří přímo na hlavu ODS. Dalík, hlavní spin-doktor ODS a brilantní mediální manipulátor v pozadí, je manažerský typ. Proto na dotazy tisku ochotně odpovídá, ale na klíčové nikoli. Nebo mlží. Přitom to jsou otázky, na které není možné odpovědět slovy jako asi, zřejmě, možná, nevylučuji a podobně. Jsou pouze dvě možnosti: ano, nebo ne.
O jaké otázky jde? Janoušek by měl odpovědět na dotaz, čí jsou ony stamiliony na švýcarských kontech psané na panamskou firmu Botanic Finance a na jméno Jaroslavy Janouškové, matky lobbisty? Dle deníku MF Dnes k účtům ve Švýcarsku mají přístupové právo i dva vysoce postavení úředníci pražského magistrátu Peter Ďurica a Jiří Toman. Pražský primátor Bém hned po zveřejnění poskytl rozhovor Lidovým novinám, v němž spekulaci o svých úřednících kategoricky popřel. „Nedisponuji podpisovým právem ke švýcarskému, ani žádnému jinému kontu doma či v zahraničí, které je spojeno s aktivitami a osobou Romana Janouška. Nemám s ním žádné osobní vazby, které by souvisely s plněním mých povinností v rámci zaměstnaneckého poměru k Magistrátu hlavního města Prahy,“ řekl týdeníku EURO Ďurica. Stejně se vyjádřil i Toman.
Od Marka Dalíka se očekává, že vysvětlí hromadu neuvěřitelných „náhod“, které jsou spojené s honosnou vilou v toskánském Monte Argentariu. Jakou roli v kauze hraje finanční skupina J&T a podnikatel Markus M. Hasler z Lichtenštejnska, jenž zastupuje firmu, která Dalíkovi vilu za 30 tisíc eur pronajala? Minimálně uměleckou obec bude zajímat i to, jak se dostala na verandu vily v Monte Argentariu socha od Lukáše Rittsteina Tanči Anči…
Kde jsou zlaté doly?
Janoušek a Dalík mají i jeden společný problém, jemuž se říká peníze. Oba tvrdí, že jsou podnikatelé. Ale co je to za podnikání, v němž lze za několik let dá vydělat stamiliony? Janoušek je v českém obchodním rejstříku zapsán pouze jednou, ve firmičce Print Media, která již dvakrát čelila insolvenci. Akcie podniku jsou na majitele, a proto není možné zjistit, kdo jej vlastní. Že by zlatým dolem byl Print Media? Těžko.
Dalík také figuruje v obchodním rejstříku pouze jednou – v malé PR agentuře New Deal Communications. Ta je sice zisková, ale i kdybychom započetli loňský side-byznys se stravenkami, nemůže jít o profit v řádech desítek milionů korun. Tato firma má rovněž všechny akcie na majitele…
Dalík v rozhovoru pro MF Dnes na otázku, v jakých firmách kromě New Deal Communications je podílníkem, odpověděl, že to neprozradí, protože k tomu nemá žádný důvod. Na otázku, kolik vlastní nemovitostí, zase odpověděl: „Vlastní byty mám asi dva.“ Asi? Dalík neví, kolik vlastní bytů??? A právě kvůli takovým odpovědím vznikají divoké spekulace. Ve kterých firmách je tedy Dalík podílníkem? Možná v J&T, ale možná také nikoli. Kdo ví, kde si nejlepší přítel Mirka Topolánka vydělává peníze?
To jsou důvody, které zřejmě a bohužel ovlivní dosud příznivé preference ODS. Kauzy vila a konto do říjnových voleb nezapadnou a ODS bude stále čelit problému, který ani mimořádně zdatný Dalík neodspinuje.
Generujme události!
Jak se chovají vrcholní politici ODS, kterých se tyto kauzy silně týkají? Vystupují arogantně. Topolánek se někdy tváří uraženě jako Ijáček, kterého nemá nikdo rád, jindy zase útočně a silácky. Expremiér na téma dovolené v Itálii rozhovory nedává. Bém ke kontu Janouška interwiev poskytl (Lidovým novinám). Ač na některé otázky neodpověděl příliš přesvědčivě, zanechal aspoň dojem, že byl by rád, kdyby se kauza, která ho může stáhnout ke dnu, co nejdříve – pro veřejnost přijatelně – vysvětlila.
Topolánkova strana namísto toho, aby co nejrychleji vyjasnila temné body kauzy, alibisticky mlčí. A s klidnou tváří lídrů rozjíždí volební kampaň, v níž má být program ODS „psaný občany“. Po těchto aférách však občan nechce psát, ale ptát se! A až dostane vyčerpávající odpověď, možná něco do programu strany napíše.
ODS také odhalila plán, jak dosáhnout ekonomického oživení, a v němž sází na domácí cestovní ruch, který prý má v době ekonomické krize velký potenciál. Zase vedle! Pokud doma znamená Toskánsko, pak je to v pořádku. Topolánek s Dalíkem za několik dnů utratili víc než milion korun, čímž podpořili italský cestovní ruch. (Vyloučíme-li hypotézu, že vila patří Dalíkovi, a tudíž majitel zaplatil sám sobě.)
ODS v rámci předvolebního faceliftu zveřejnila nový slogan: Řešení pro kvalitní život. Hezký pouták, ale v až příliš naexponovaném obrázku dovolené v Itálii nejspíše jde o parafrázi odpovědi italského premiéra a miliardáře Silvia Berlusconiho novinářům, kteří ho kritizovali za skandální mejdany v jeho vile na Sardinii: „Příště pozvu i vás, abyste zažili na vlastní kůži, co to je kvalitní rozptýlení.“
Situaci nezachránila ani křečovitá akce Léto s Topolem. Během ní se předseda ODS po návratu z Toskánska rychle vydal na road-show po českém venkovu na koni, na kole, pěšky či autem. Není jasné, kdo to vše vymyslel. Možná už Arthur Finkelstein, otrlý Američan najatý ODS. Ať už to však byl kdokoli, je třeba uznat, že má smysl pro humor.
Hypotézy a důkazy
Kdo to platil? To vzhledem k podstatě věcí není důležité. Přesto po původcích pátrají politici z ODS, ČSSD, manažeři firmy ČEZ, bankéři J&T a bůhví kdo ještě. V této souvislostí se objevují neuvěřitelné hypotézy. Prý to byl Janoušek, aby fotkami z Itálie mediálně přebil svou kauzu s kontem ve Švýcarsku. Dle ODS a ČSSD, jak o tom referoval deník MF Dnes, akci zaplatili jejich malí rivalové, TOP 09 Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga či strana Věci veřejné v médiích spojovaná s Bémem a Janouškem. „Co k tomu říct? Konečně trefa! Ano, spolupracuji s Karlem Randákem ještě z předlistopadové StB,“ komentoval ironicky tuto zprávu Kalousek. V Praze se také šíří informace, že za vším je a vše platil Kalouskův přítel Richard Háva, který zbohatl na obchodech se zbraněmi. Daniel Křetínský z J&T tvrdí, že dostal materiál, který popisuje spojení fotografií s firmou Czech Coal. V ní hraje prim vlivný finančník Pavel Tykač a vede s podnikem ČEZ a finanční skupinou J&T ostré spory na energetickém trhu. „Je to úplná blbost,“ reagoval spolumajitel Czech Coalu Petr Pudil. Informace, že objednavatelem byla Pavla Topolánková či uprchlý podnikatel Tomáš Pitr, je skutečně bizarní…
Růžový pulovr
Dalík se však drží verze, jejímž autorem je Topolánek. Ten hned po návratu z Itálie prohlásil, že objednavatelem byl předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Zakázka vzešla od člověka, který vede jednu politickou stranu a ukazuje se v růžovém pulovru,“ tvrdí Dalík v rozhovoru pro MF Dnes. Pulovr této barvy v poslední době nosí jedině předseda strany Paroubek. Nejlepší přítel Mirka Topolánka dále tvrdí, že osoba v růžovém pulovru zakázku zadala vlivnému právníkovi, který má stamilionové zakázky od ministerstev. Dalík na otázku redaktora, zda jde o Miroslava Janstu, Paroubkova přítele, odpověděl: „To říkáte vy.“ V překladu to znamená ano. „Ten právník na to najal bývalého šéfa zpravodajské služby (Karla Randáka, někdejšího ředitele civilní rozvědky – pozn. red.), který si na to vzal bývalé kolegy. Některé indicie naznačují, že se na tom podíleli i současní pracovníci tajné služby. Což je skandální,“ pokračuje Dalík. A dodává, že za akci zaplatili okolo 2,5 milionu korun. „Zajímalo by mě, jak to vyúčtují,“ uzavírá s tím, že důkazy nemá. Advokát Jansta týdeníku EURO sdělil, že se tomu celému směje.
Ještěže se novináři málo snaží a sami skoro nic nevypátrají. Lepší je čekat na někoho, kdo přinese do redakce nějaké dokumenty, fotografie a videa, pak vše napsat, příliš však nepátrat, kdo si to objednal. A pokud nic nového do redakce nepřijde, udělat hezký rozhovor na titulní stranu deníku MF Dnes s boháčem Standou Grossem, jak skvěle mu jde byznys a jak se jeho dětem líbí na Floridě, kde si sociálnědemokratický expremiér koupil byt. Na to, že před časem stejné noviny po vypuknutí Grossovy aféry s nákupem a následným prodejem akcií firmy Moravia Energo napsaly, že nejlepší způsob, jak tyto lidi společensky potrestat, je ignorace ze strany médií a nedělat s nimi například rozhovory, se však už zapomnělo.
Ti, co nechtějí, aby se zapomnělo, mají jedinou šanci. Že někdo, kdo není líný, tvrdě pracuje a má i motivaci, například Karel Randák, nějaké informace opět zjistí a předhodí je hlídacím psům demokracie.
