NÍZKOENERGETICKÉ DOMY Největší díl z částky, kterou zejména lidé v nájemních domech zaplatí za bydlení, padne na energie. Jaké vytápění je nejlepší a nejlevnější? A která okna jsou nejvhodnější pro úsporu energie?
NÍZKOENERGETICKÉ DOMY Největší díl z částky, kterou zejména lidé v nájemních domech zaplatí za bydlení, padne na energie. Jaké vytápění je nejlepší a nejlevnější? A která okna jsou nejvhodnější pro úsporu energie? V zahraničí je podíl plateb za energie v celkové skladbě ceny za bydlení často mnohem menší než v Česku. V tuzemsku přitom ani novostavby nejsou vždy zárukou dostačujících podmínek z hlediska provozních nákladů. Přitom dodatečné zateplování starších objektů je vždy finančně náročné a ceny energií stále rostou. Proto je z hlediska provozních nákladů dobré zaměřit se na možnosti úspor a využití nízkoenergetických technologií. „Jde o využití takových technologií, které přinášejí bydlení s nízkou spotřebou energie. Ve srovnání s novostavbami podle současných norem je tím míněna zhruba poloviční spotřeba současných provozních nákladů, ve srovnání se starší výstavbou jde o spotřebu na třetinové úrovni,“ říká stavební technik Václav Ctibor. Podle jeho slov třeba jen zateplovací systém, který je součástí fasády, dokáže ušetřit až 40 procent nákladů na vytápění. HNACÍM MOTOREM JE DRAHÁ ENERGIE Zájem o energeticky úsporné domy a byty zvyšuje rostoucí cena elektřiny. Například v Liberci se připravují dva nové projekty výstavby nízkonákladových bytů a domů. Také individuální stavebníci dávají stále více přednost stavbám energeticky méně náročným. Lidé stále častěji své domy zateplují nebo se nevyhovujících domů zbavují. „Začínají se prodávat velké drahé domy, které si majitelé postavili před několika lety bez ohledu na energetickou náročnost a dnes kvůli růstu cen už si je nemohou dovolit,“ říká Petr Jakl ze společnosti Realmax CZ. Je pravda, že cena nízkonákladových domů výrazně převyšuje cenu klasických domů, jejich majitelům se to ale vrátí na úsporách za energie. Například v Liberci stojí moderní domy vytápěné tepelnými čerpadly, vybavené klimatizací s rekuperací tepla od 5,3 do šesti milionů korun. „Zájem by byl poměrně velký, investory ale odrazuje cena, která je na liberecké poměry poměrně vysoká, zvláště pokud jde o podobný typ zástavby,“ uvádí Jakl. Pro běžného klienta je finančně přijatelnější projekt nízkoenergetických domů s „ekologickými“ byty. Jeden takový se bude realizovat rovněž v Liberci. Ceny těchto bytů by prý neměly být vyšší než u bytů jiných developerů. ŠETŘÍ CELÁ VESNICE V Desné na Jablonecku dokonce vznikne celá ekovesnice s domy nevyžadujícími energii. Nejméně deset domů by se tady mělo začít budovat hned na jaře. Podle starosty Desné Marka Pietra vybralo město pro novou výstavbu jihovýchodní svah Sokolská. Pozemky v této lokalitě prodá radnice investorovi za zvýhodněnou cenu. V Desné se podle něj nebudou vyrábět celé domy, ale hlavně subdodávky ze dřeva. „Je to šance pro místní dřevařské firmy a truhláře,“ dodal s tím, že město chce podepsat smlouvu s firmou Bio Solar Haus CZ ještě letos. Biosolární domy se mají vyrábět hlavně z odpadních materiálů. Jeden metr obytné plochy v nich přijde na přibližně 16 tisíc korun, což je asi o deset procent méně než u jiných dřevostaveb. Domy mají mít spotřebu energie kolem 20 kilowatthodin na metr čtvereční, což je asi pětkrát méně než u běžné výstavby. Topit se v nich bude dřevem v krbu a spotřeba na vytápění a ohřev vody nemá být dražší než 7800 korun ročně. V klasických cihlových domech se platí za rok kolem 30 000 korun. ZÁJEM PŘEDČIL OČEKÁVÁNÍ**
O stále větší poptávce po nízkoenergetických domech svědčí i soutěž Dřevěný dům o nejlepší projekty dřevostaveb rodinných a bytových domů. Zájem předčil očekávání pořadatelů a počtem projektů (konkrétně 136) je tato akce největší soutěží architektů posledních let. Cílem soutěže je podpořit moderní dřevostavby v Česku a využití dřeva ve stavebnictví, kde se tento materiál zatím těší spíš nízkému zájmu.
Soutěž byla vypsána v kategoriích na projekt nízkoenergetické dřevostavby rodinného domu a na projekt nízkoenergetické dřevostavby bytového domu. Účastníci přihlásili 115 návrhů v první a 21 ve druhé kategorii, příjímání projektů skončilo poslední únorový den. „Vzhledem k zaměření a rozsahu soutěže jsme předpokládali velký zájem ze strany odborné veřejnosti, ale celkový počet předložených projektů nás velmi příjemně překvapil,“ tvrdí předseda hodnotící poroty soutěže architekt Josef Smola.
Zatímco v Česku mají stavby ze dřeva asi jednoprocentní podíl na bytové výstavbě, v sousedním Německu je to sedm procent, v Rakousku a Švýcarsku deset procent a v zemích severní Evropy pak více než 60 procent. Většímu rozšíření dřevostaveb brání podle výsledků ankety České komory architektů především nízký zájem klientů, daný nedostatečnými znalostmi a předsudky ohledně dřeva.
