Trendy a byznys v datacentrech

1. 7. 2013

Východní Evropa stále zaostává v oblasti datových center za Západem. I v Česku však již roste počet ? rem, které si uvědomují, že rozvoj a investice do IT mají význam

Které technologie a trendy nejvíce a nejpodstatněji ovlivňují trh datových center? Jaké změny a zlepšení přinesou v krátkodobém či dlouhodobém horizontu?

Jak se tyto trendy projevují na tuzemském trhu? Proč mají tyto investice a úsilí smysl pro byznys? V oblasti datacenter jsou patrné čtyři hlavní trendy, které se týkají hardwaru, virtualizace, cloudu a snižování nákladů. Co se týče virtualizace, analytická společnost Gartner očekává, že počet virtuálních serverů vzroste mezi lety 2011 až 2016 ze 46 na 71 procent. Virtualizace výrazně ovlivňuje změny dynamické zátěže a další zvýšení výkonové hustoty v datacentrech.

Zadruhé, rozšíření takzvaných cloudových služeb, tedy vzdálených úložišť, a mobilních služeb zvyšuje potřebu stále větší kapacity úložišť i výpočetního výkonu a zároveň tlačí na využití zmíněné virtualizace. Očekává se, že kapacita uložených dat se během následujících pěti let zvýší o 800 procent. Centralizace těchto kapacit si proto žádá strukturální změny v oblasti datových center.

Třetím trendem je pak rostoucí snaha o nižší náklady. Výdaje za servery nerostou, ale na druhou stranu náklady na jejich údržbu a za energie překračují v průběhu let investice do samotných serverů. Náklady na jejich provoz vykazují nejvyšší růst. Zároveň se zdá, že tento růst jde ruku v ruce s rozvojem virtuálních serverů. Společnost 451, jež je velice dobře známa díky Uptime Institutu, predikuje 40procentní růst na trhu DCIM (data center infrastructure management).

Dále je třeba zmínit hardware. Přestože se IT dodavatelé snaží co nejvíce a nejlépe snižovat energetické nároky jejich komponent, průměrná a maximální výkonová hustota stále roste. Navíc tepelné zatížení se dynamicky mění v závislosti na vytížení IT zařízení a chladicího systému.

Region střední a východní Evropy je v této oblasti stále pozadu. Ačkoli mnoho uživatelů usiluje o co nejefektivnější návrh datacentra, v konečném důsledku jen upravují hodnotu PUE (indikátor energetické efektivity), která může dokonce naopak vést ke zkresleným hodnotám měření výkonnosti a efektivity celého datacentra. Rozhodnutí zřídka založená na hloubkové analýze zahrnují systémy a oblasti mimo infrastruktury, jako je IT provoz, prostor a další užitné kapacity, harmonizace služeb datových center a další faktory nutné pro podnikání.

Metodika přístupu musí být odlišná. Přestože náš region zaostává za západní Evropou, během několika let se můžeme dostat na stejnou úroveň myšlení. Výkonnost datových center by se neměla poměřovat jen dle PUE, ale v potaz by měly být brány rovněž příležitosti k úsporám nákladů na řízení IT infrastruktury, IT zařízení, aplikací a v neposlední řadě i fyzické infrastruktury. Vybudování vysoce efektivního datacentra je k ničemu, jestliže zkušenosti a testy neprověří očekávané bene? ty v dlouhodobém horizontu. Jednu věc bychom měli vyzdvihnout a přehlížet by ji neměli ani manažeři datacenter, a to provoz bez stresu poskytovaný pokročilým a komplexním DCIM systémem.

Na závěr je možné zmínit některá zdánlivě futuristická řešení, která se ve světě ujala a která mají perspektivu i v datacentrech. Takovým příkladem je distribuce energie stejnosměrným proudem, která může poskytnout významné úspory například v USA, kde mají nižší napětí. Rozšíření tohoto systému do Evropy však není pravděpodobné. Také je možné najít zajímavé chladicí systémy, kupříkladu servery ponořené do chladiva, ale většinou se jedná o unikátní serverové parky, superpočítače atd. Modulární chladicí řešení, jako například EcoBreeze dosahující extrémně vysoké účinnosti chlazení v kombinaci s několika dalšími chladicími metodami, je stále neobvyklé a výjimečné.

Největší změny v oblasti infrastruktury datových center tohoto roku může přinést oblast softwarových řešení správy datacenter, například Intel DCM nebo StruxureWare Data Center Operation.