Výdaje státu na platy zaměstnanců narostly za posledních pět let zhruba o polovinu a letos dosáhnou neuvěřitelných 209 miliard korun. A to se samozřejmě projevuje i na výdělcích, které ve státním sektoru trhají rekordy a vysoce převyšují mzdy lidí v privátní sféře, která na státní utrácení generuje zdroje. Průměrný plat podle státních tabulek byl za rok 2018 o 2116 korun vyšší než privátní mzda. V mediánu je potom rozdíl brutálních 4885 korun. A v tom není započítáno letošní zvýšení mezd, které je zdaleka nejvyšší. Odměňování vrchnosti tak dorůstá téměř feudálních rozměrů.
Růst platů ve státním sektoru hájí a dále prosazují zejména odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů, kde je organizováno zhruba tři sta tisíc členů ve 29 svazech. Těžko odhadnout, kolik z nich je zaměstnáno ve státním sektoru, ale zřejmě to bude hodně významná část. Základem odborářské argumentace je tvrzení o vysokém podílu vysokoškoláků mezi státními zaměstnanci a z toho vyplývající potřeba je řádně ohodnotit.
To má na první pohled logiku. Ve státním sektoru je zhruba třicet procent vysokoškoláků a v privátním jen patnáct. Ale stačí se trochu ponořit do dat, které shromažďuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém Informačním systému o průměrném výdělku, a vidíme, jak je tento argument lichý. Ve skutečnosti jsou totiž vysokoškoláci placeni státem o trochu méně, ale naopak lidé s nižší kvalifikací jsou silně přepláceni. Platí to všude, s výjimkou zdravotnictví (viz tabulky).
Mzdová politika státu je z tohoto pohledu zcela otřesná a vzniká otázka, proč Jana „Venezuela“ Maláčová ten systém vůbec provozuje, když z něj není schopna vyvodit elementární závěry. Neexistuje žádný racionální důvod, proč by měly státní sekretářky vydělávat v průměru třicet tisíc a privátní jen šestadvacet. Takové rozdíly existují v naprosté většině administrativních profesí, ale třeba také u řidičů.
Naopak srovnání platů šéfa velké státní a nestátní instituce vychází jednoznačně ve prospěch privátního sektoru, který je schopen ocenit odpovědnost.
Opačná je situace u učitelů, jejich ohodnocení je v současnosti zásadním politickým tématem. Nutno říct, že zde platy nejsou rozhodně nějak ohromující. My jsme vybrali do naší tabulky středoškolského učitele odborných předmětů a z tohoto příkladu je vidět rozdíl v přístupu k odměňování. Průměr je sice téměř stejný, ale medián u soukromých škol je výrazně nižší, což ukazuje, že ředitelé státní škol neumějí ohodnotit výkonnost.
Česká ekonomika se přehřívá. V žebříčku stability klesla o tři místa
Až zarážející je rozdíl v odměňování ve zdravotnictví, kde je mzdový náskok ve státních službách opravdu masivní, což je sice do značné míry dáno tím, že vysoká státní čísla ovlivňují velké fakultní nemocnice a mezi privátními je velkých špitálů pomálu. Přesto to stojí za povšimnutí a naznačuje to rozsah, v jakém jsou na úhradách pojišťoven bity malé špitály.
Letos se mzdové zvýhodnění zaměstnanců státu ještě výrazně zvýší. Platy se zvedaly k začátku roku v rozsahu od sedmi procent u vojáků po šestnáct procent u civilních zaměstnanců státního zastupitelství. Odhad průměrného růstu mezd se pro letošek pohybuje kolem sedmi procent. A brzy začne jednání o navyšování platů v příštím roce. A protože už je ve státní kase průvan, bude se muset pro nakrmení státu daňový oslík zatřást více než doposud. Daně porostou, protože státní sekretářka potřebuje o čtvrtinu více než ta vaše ve fabrice.
Přečtěte si také:
Výdaje rozpočtu a fondů by neměly překročit 1,6 bilionu korun, navrhuje ministerstvo
Zkouška orchestru, než začne stoupat voda. Recese přijde, jsme připraveni?
Poučení z Velké recese? Jaksi nikde
