Světová zdravotnická organizace doporučuje denně zkonzumovat 400 gramů ovoce a zeleniny. Zdá se to jako mnoho, ale ve skutečnosti to jsou dvě jablka, rajče a hrst rozinek. Devadesát procent dospělých Američanů toto doporučení každopádně nedodržuje. V jejich jídelníčku se naopak často objevují průmyslově zpracované potraviny, jako je fast food nebo sladkosti.
Motivovat je ke zdravějšímu stravování se snaží startup PairWise, a to na úrovni molekul. Pomocí genových úprav metodou CRISPR se pokouší vylepšit chuť plodů různých rostlin a odstranit některé jejich senzorické vlastnosti, jež by potenciálně mohly lidem vadit. Tom Adams, spoluzakladatel a generální ředitel podniku, doufá, že jejich zdravotní benefity přitom zůstanou zachovány.
Podle amerického ministerstva zemědělství se dokonce nejedná ani o potraviny, které by byly klasifikovány jako geneticky modifikované (GMO). Zákon totiž ukládá povinnost takto označovat jen plodiny, potažmo zvířata, s vlastnostmi, jakých by se nedalo dosáhnout pomocí tradičního šlechtění.
CRISPR spočívá v posilování či potlačování jednotlivých vlastností organismu, podobně jako když jsou vybírány jednotlivé exempláře za účelem dalšího množení. Genetická modifikace v pravém slova smyslu znamená vkládání cizích genů do genomu konkrétního jedince – například z bakterie do rostliny. Výrobci potravin ohledně těchto metod často nejsou zcela transparentní, což vede k obavám u spotřebitelů. Tomu se Adams chce vyhnout.
Pecka z rosolu
První produkt, který PairWise uvede na trh, je chuťově jemnější verze brukve sítinovité neboli hořčice. Nová varianta se bude chutí podobat římskému salátu, ovšem s vyšším obsahem živin. „Látku způsobující její ostrou příchuť rostlina k přežití nepotřebuje ani nijak nepřispívá k jejím nutričním výhodám,“ cituje Adamse web Singularity Hub. Hořčici už schválil i Úřad pro kontrolu potravin a léčiv a příští rok se bude pod značkou Conscious Foods prodávat v Kalifornii a dalších státech na severozápadě USA.
Poté bude dle šéfa startupu na řadě vytvoření kapusty ve tvaru hlávkového salátu, aby se zjednodušila její příprava, bobulí bez semen či bezpeckových třešní. A to i přesto, že stejně jako švestky nebo meruňky třešeň za svoji pecku visí ze stromu. „Je jednodušší si to představit podobně jako bezpeckové hrozny,“ vysvětluje Adams. „Semeno v sobě vlastně mají, ale už se obejde bez tvrdé skořápky, takže je jedlé a rostlina zároveň zůstane plodná,“ dodává autor vynálezu.
Zrovna v případě třešní peckou nekončí. Naprostá většina těchto stromů se na území USA pěstuje ve státě Washington, kde je ale trápí příliš velké výkyvy sucha a dešťů. Navíc se z odlehlé oblasti na severozápadě musejí dovážet do zbytku států, přičemž je to právě komplikovaná doprava, která určuje jejich vyšší cenu. „Myslím si, že už genetice rozumíme tak dobře, že dokážeme upravit architekturu stromu, aby připomínala spíš borůvkový keř,“ chlubí se Adams a pokračuje: „Pak je můžete pěstovat ve více prostředích a nevystavíte je riziku.“
Salát, který chutná
Cílem veškerého Adamsova snažení o vytvoření ovoce bez pecek, větviček bez trnů a zeleniny bez pachuti je snaha motivovat Američany, aby pustili zdravé potraviny na své talíře. „Když lidem řeknete, že by měli jíst více zeleniny, nic se nezmění. Musíte odstranit bariéry. Potřebujeme salát, který jim bude chutnat,“ tvrdí. Jaká je ale pravděpodobnost, že přesvědčí osoby, které trpí averzí i vůči klasické zelenině, aby pozřely tu z laboratoře?
Na základě marketingových akcí, jež společnost v létě provedla v Seattlu, Austinu a Palu Altu, se její vyhlídky jeví docela slibně. Zástupci PairWise rozdávali pytle salátu, které byly jasně označeny jako geneticky upravené, a požádali lidi, aby vyplnili krátký průzkum. Adams odhadl, že saláty vyzkoušelo více než šest tisíc lidí a přes 90 procent z nich odpovědělo, že byli ,velmi motivovaní‘ nebo ,poněkud motivováni‘ ke koupi produktu. Co se týče ceny zeleniny, bude prý srovnatelná s prémiovými potravinami, jako jsou ty farmářské.
Adams věří, že mimo popularizace ovoce a zeleniny dokáže pomocí metody CRISPR vytvořit také odolnější plodiny, které přežijí klimatické změny, nebo budou mít vyšší výnosnost, a zabrání tak hladomoru.
