Právní bomba, která už nějakou dobu tiká, očividně vybuchla. V rámci kauzy středočeského hejtmana Davida Ratha začala protikorupční policie stíhat také firmy. Mezi nimi jednoho z lídrů českého stavebního trhu – pražský Metrostav. Detektivům to umožnil zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který platí od prvního ledna loňského roku. Společnostem, tedy nikoli výhradně jejich managementu, tak hrozí pestrá škála trestů od masivní pokuty až po likvidaci podniků.
Policie stíhá osm subjektů, které v kauze Rath figurují. Jde především o zmíněný Metrostav a někdejší Konstruktivu Branko, stejně jako o společnosti se vztahem ke „spolupracující obviněné“ Ivaně Salačové. Totožnost všech dotčených firem není známa. Jejich obvinění způsobilo, že již nyní je na trhu velká poptávka po specialistech na trestní odpovědnost právnických osob.
Do podobné situace se podle dikce zákona mohou dostat rovněž banky, IT společnosti, energetický gigant ČEZ nebo společnosti zřizované kraji.
Hrozí zneužití zákona?
Může za to norma, která stanoví, že v Česku jsou trestně odpovědné všechny právnické osoby vyjma státu a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci. Trestní odpovědnost nevylučuje dokonce ani majetková účast státu. Případně stíhaní, souzení, drastických pokut nebo zrušení mohou tedy být polostátní hráči jako zmíněný ČEZ či městské společnosti typu dopravního podniku. Hrozí cílené zničení?
Novou vlnu stíhání rozjela policie na základě prostorových odposlechů z kanceláře Rathovy spolupracovnice Kateřiny Pancové.
Mikrofony zachytily její rozhovory se šéfem Metrostavu Pavlem Pilátem, kde padaly kódované termíny a čísla k jednotlivým zakázkám. „A je to, a vyřizujeme my, jo?“ prohlásí v jednu chvíli podle odposlechů zveřejněných deníkem Dnes Pilát.
Odpovědnost právnických osob se snažilo prosadit do trestního práva ministerstvo spravedlnosti v roce 2004. Jeho aktivita Parlamentem neprošla. Po razantním přepracování vešla norma v platnost po osmi letech. Cílem je nenechat podniky, které překročí zákon, mimo trestní odpovědnost. Tu dosud nesli jednatelé, představitelé statutárních orgánů a tak podobně. Firmy byly mimo postižitelnost a často na tuto možnost při nelegálních obchodních krocích hřešily.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro
Také čtěte:
Kauza Rath: policie se nově zaměřila i na firmy
Padly první tresty pro právnické osoby
Corporate governance v Česku kulhá
