Posun v žádné ze zásadních otázek britského odchodu z Evropské unie nepřineslo ani třetí kolo vyjednávání, které dnes skončilo v Bruselu. Vyjednavač EU Michel Barnier zdůraznil, že obě strany tlačí čas. Podle něj není za dané situace možné, aby už nyní doporučil 27 státům EU posunout rozhovory do druhé fáze, tedy k debatě o budoucí podobě vzájemných vztahů.
Po dnešním týdnu je také podle Barniera zřejmé, že britská strana uznává své finanční závazky vůči EU jen do doby svého odchodu z unie, nehodlá ale plnit finanční závazky přesahující datum 29. března 2019, a to včetně například společných záruk za půjčky třetím zemím. Stávající víceleté finanční období, s jehož podobou Britové jako člen EU souhlasili, přitom končí až v roce 2020.
Barnier uznal, že od pondělí, kdy třetí jednací kolo začalo, byl dosažen posun v některých dílčích tématech, například v problematice přeshraničních pracovníků či už existujících sporů u unijního soudu. On i britský vyjednavač David Davis dali najevo, že konkrétní plody přinesla od ostatních bodů jednání částečně oddělená diskuse o budoucím režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Dnešní skeptické Barnierovy poznámky přišly poté, co on i zástupci Evropské komise včetně jejího předsedy Jeana-Claudea Junckera, veřejně za nedostatečné a příliš obecné označili britské podkladové dokumenty a návrhy k jednání. Podle Barnierových dnešních slov Londýn žádá nemožné, vyjednavač například odmítl, že by stát, který není součástí vnitřního trhu EU, měl možnost ovlivňovat jeho právní podobu.
Teď dostanete občanky. Britská premiérka hraje o tři miliony občanů EU
Britský vyjednavač Davis přístup svého týmu označil za daleko pružnější a pragmatičtější. Otázky související s podobou britského odchodu z EU podle něj neoddělitelně souvisí s problematikou budoucího uspořádání vzájemných vztahů. Unijní stranu opět vyzval k větší „pružnosti“, která by umožnila pokrok v rozhovorech.
O budoucnosti se ale ostatních 27 zemí unie hodlá bavit až poté, co bude v nynější první fázi jednání dosažen „dostatečný pokrok“ v klíčových otázkách samotného brexitu. Jde především o finanční vyrovnání, kde se nejčastěji hovoří o částce okolo 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun), práva unijních občanů v Británii po jejím odchodu z bloku a právě problematiku Severního Irska.
Přečtěte si také:
ČLÁNKY DO MAILU