Ledovec Mingjong, který leží v okolí hory Kawagarbo v jihozápadní Číně, je jedním z nejrychleji tajících ledovců na světě. Nachází se ve východní části Tibetské náhorní plošiny, která je spolu s pohořími Himaláj a Hindúkuš považována za „třetí pól“ Země, protože obsahuje největší množství pitné vody mimo oba póly. Je zásobárnou vody až pro 1,6 miliardy lidí.
Problému tání ledovců v Asii se dosud věnovalo méně pozornosti než tání ledu na obou zemských pólech. Přitom zásoba pitné vody, jež je ukryta v ledu těchto horských masivů, je pro další osud lidstva zásadní. Tání „třetího pólu“ světa totiž probíhá velmi rychle. Jako příklad slouží čínský ledovec Mingjong v okolí posvátné hory Kawagarbo vysoké 6740 metrů. Ročně ztratí půl výškového metru ledu.
Nejnovější zpráva klimatického panelu OSN o kryosféře uvádí, že dvě třetiny ledovců v této oblasti zmizí do roku 2100. Přitom ledovce zde zadržují 15 procent globální zásoby pitné vody. I kdyby se podařilo udržet globální oteplování do 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí, roztaje třetina asijských ledovců.
Tibetská náhorní plošina se totiž zahřívá až třikrát rychleji než zbytek světa - o tři desetiny stupně Celsia za deset let. Průměrné oteplení světa o 1,5 stupně Celsia tak pro oblast „střechy světa“ znamená více než 4 stupně.
Glaciolog Joseph Shea z kanadské University of Northern British Columbia hodnotí zprávu jako depresivní a hrůznou. „Povaha hor se změní velmi viditelným a zásadním způsobem,“ reagoval v deníku The Guardian.
Projekce vychází zejména ze satelitních snímků, protože Čína ani Indie neposkytují dostatek dat o hydrologické situaci. Tání třetího pólu přitom podle snímků probíhá dvakrát rychleji, než tomu bylo v období 1975 až 2000.
Pokud se nepodaří produkci emisí skleníkových plynů snížit, hrozí oteplení v Himaláji a Hindúkuši až o pět stupňů, uvedli vědci z centra pro rozvoj hor v Káthmándú.
Změna hydrologických poměrů, tedy sucha ve vyšších nadmořských výškách a záplavy v nižších polohách, povede k významné migraci lidí, varuje Shea.
Dále čtěte:
Noemova Archa v praxi: v Austrálii chtějí kvůli suchu přesunout ryby z řeky
Klimatolog Ač: Potřebujeme uhlíkovou daň a další systémové změny, sázet stromy nestačí
Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat
Málo masa, sem tam brouk. Proměna zemědělství se dotkne hlavně masité stravy
Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda
Uschlý ráj to na pohled. Česká krajina se začne proměňovat
