Česko je ve hře o výstavbu sklárny za tři miliardy korun
V areálu Glaverbelu Teplice by mohla být v krátké době postavena další sklárna. Takzvaný float, což je metoda výroby kvalitního plochého skla, které se uplatňuje zejména ve stavebnictví a automobilovém průmyslu.
Spokojení špeditéři.
Glaverbel, největší výrobce plochého skla ve střední a východní Evropě, je součástí belgického sklářského koncernu Glaverbel a ten je zase v majetku japonské společnosti Asahi Glass Company. Celá skupina je největším výrobcem plochého skla na světě. Těsně za ní je nyní japonská Nippon Sheet Glass, která ovládla velkého anglického výrobce společnost Pilkington.
Už dlouhodobě je ale na trhu s plochým sklem velmi konkurenční prostředí, které „houstne“ i ve střední a východní Evropě. V Bulharsku stavějí novou sklárnu Turci, v Rumunsku Francouzi, v okolí Moskvy, kde loni dokončil float linku Glaverbel, nyní zahajují provoz další sklárny i Britové. Odpovídá to poptávce, která je v tranzitivních ekonomikách silná. Glaverbel musí vozit na východní trhy ploché sklo i ze západní Evropy, což je, jak podotýká generální ředitel Glaverbelu Teplice Štěpán Popovič, výborný kšeft, ale zejména pro přepravní firmy.
Nová priorita.
Asahi proto poněkud přeskupila priority a místo výstavby nové továrny na východě, pravděpodobně na Ukrajině, zvažuje výstavbu nového floatu ve střední Evropě. „A to velmi rychle,“ říká Štěpán Popovič. Připomíná, že výběr možných lokalit je bohatý, v úvahu prakticky připadají všechny středoevropské státy. Nyní se vyhodnocují investiční pobídky, které v regionu samozřejmě poskytuje nejen Česká republika.
Trumfy.
Předpokládané náklady na investici činí téměř sto milionů eur, což je dle aktuálního kurzu kolem 2,8 miliardy korun Pokud by se stavělo v České republice, tedy v Teplicích, šlo by fakticky o další, již třetí float linku, která by využila současnou infrastrukturu. To by možná investici, která by za těchto předpokladů vytvořila asi osmdesát nových pracovních míst, ve srovnání s výstavbou na zelené louce poněkud zlevnilo. Na české straně jsou i další přednosti: znalost trhu, pracovníci, kteří výrobu plochého skla dobře ovládají, i to, že v minulých letech se už jednou s novou linkou vážně počítalo. Teplická společnost mimoto v rámci skupiny Glaverbel působí jako jakýsi garant nových investic ve střední a východní Evropě, pod vedením českých odborníků byla například postavena zatím poslední investice Glaverbelu – továrna na výrobu plochého skla v Klinu u Moskvy (EURO 40/2005).
Štěpán Popovič je CEO Glaverbelu Group pro střední a východní Evropu, ale sám se o šancích České republiky vyjadřuje opatrně: „Máme řadu silných trumfů, ale už jednou jsme měli trumfů hodně a nakonec byl nový float postaven v Belgii.“ Rozhodnutí padne v japonské centrále, jak říká Popovič, v dohledné době. Do Japonska byl pozván, ale přesný termín cesty ještě nezná. Měl by mu být oznámen v nejbližších dnech.
Plán a skutečnost.
Na trhu s plochým sklem především v západní, ale do jisté míry i ve střední Evropě, nastal pokles cen. Štěpán Popovič tvrdí, že si nebyl jist, zda teplická firma splní za loňský rok ukazatel obratu. Nakonec se to podařilo, v konsolidované podobě překročil obrat třináct miliard korun, splněny byly i kvalitativní ukazatele. Nakonec jsou loňské hospodářské výsledky jedny z nejlepších v historii spojení s Glaverbelem, pochvaluje si Popovič. Hlavní ukazatel, který sledují Belgičané i Japonci – free cash flow, tok volných hotovostních prostředků – Glaverbel Teplice překročil.
Co ale Štěpán Popovič označuje za trvalou starost, je rozdíl mezi plánovaným a skutečným kurzem koruny vůči euru. Pro letošní rok dostala firma plán postavený na výrazně silnějším euru vůči koruně, než je nynější kuz kolem 28,70. V konsolidaci belgické skupiny, která počítá v eurech, to příliš nevadí, ale na výsledek teplické společnosti počítaný v korunách to má pochopitelně dopady. Svou produkci ze tří čtvrtin exportuje a sama dováží jen v malé míře.
Více skla.
Z Teplic se vyváží ploché sklo především do střední a východní Evropy. Štěpán Popovič si pochvaluje časté využívání skla v architektuře například v Polsku, ale i v Rumunsku, Bulharsku, Srbsku, Chorvatsku, Makedonii. V Moskvě se Glaverbel, produkcí továrny v Klinu, hlavní měrou podílí na zasklívání nového komerčního centra Moscow City. Glaverbel je patrně největším dodavatelem skel pro letištní haly po celé Evropě a v Česku byl velkou zakázkou teplické továrny například nový terminál na ruzyňském letišti. Celkově ale není sklo v české architektuře tolik používané, jako jinde ve světě. Jde především o to, aby vzniklo několik staveb, které budou hrát referenční roli, soudí Popovič. Pak se to prý zlomí.
