Vysoká inflace a související nárůst životních nákladů v poslední době výrazně ovlivňuje situaci mnoha Čechů. Uvědomují si to i tuzemské firmy, takže každá třetí z nich na začátku roku přistoupila k navyšování mezd. V polovině případů k tomu došlo na základě osobního nebo týmového výkonu, v té druhé pak přidávaly rovnou plošně.
Lednové změny na výplatní pásce byly pro některé zaměstnance už druhým navýšením za uplynulých dvanáct měsíců, jak vyplývá z průzkumu poradenské společnosti RSM. Ten zjistil rovněž skutečnost, že firmy často doháněly nejen aktuální inflaci, ale i předchozí resty.
„K plošnému navýšení mezd proto nejčastěji docházelo v průmyslu. Ten dlouhodobě bojuje s odlivem zaměstnanců do mzdově perspektivnějších sektorů či s jejich stárnutím, takže zde plošně přidávalo dokonce 70 procent všech firem. Naopak lidé v segmentu IT, kde je v oblasti mzdové politiky dlouhodobě vysoká konkurence, se v letošním roce navýšení platů překvapivě vůbec nedočkali,“ komentuje nová data řídící partnerka RSM Monika Marečková.
Další přidání jen v určitých odvětvích
Naprostá většina ze 176 tuzemských firem, které se do výzkumu zapojily, letos mzdy navýšila v souladu se svými plány z loňska. Šestnáct procent podniků ale nakonec s nástupem nového roku platy nenavýšilo, zatímco dalších 15 procent naopak zvyšovalo nadprůměrně, tedy mezi pěti až deseti procenty. „Tato skutečnost dobře ilustruje velké rozdíly mezi různými odvětvími a rozevírající se nůžky v rámci české ekonomiky. Na jedné straně tu máme firmy, jež od nového roku dokázaly stabilizovat situaci, a na straně druhé ty, které i nadále pokračují v úsporném módu,“ doplňuje Marečková.
Zmiňovaný nárůst mezd ale rozhodně nestačí na pokrytí rostoucích životních nákladů – v dubnu totiž vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 12,7 procenta, přičemž zkraje letoška to bylo ještě mnohem víc. Růstu mzdy o více než desetinu se přitom dočkala pouhá tři procenta zaměstnanců, většinou se pak navýšení pohybovalo mezi avizovanými pěti až deseti procenty.
Zástupci zhruba 70 procent českých firem se také shodují na tom, že jsou jejich organizace i nadále vystavovány nemalému tlaku na další zvyšování odměny svých pracovníků. Zaměstnanci by totiž logicky chtěli, aby jim firmy vyšším platem kompenzovaly právě vyšší spotřebitelské ceny. Necelá čtvrtina pracovníků tedy očekává zvýšení mzdy o více než desetinu, zatímco třetina lidí by pak uvítala nárůst mezi pěti až deseti procenty. Většina podnikatelů ovšem tvrdí, že takové navýšení je mimo jejich možnosti.
Jinými slovy, s dalším růstem platů v průběhu letošního roku nadpoloviční většina oslovených firem spíše nepočítá, přilepší si pouze lidé ze specifických odvětví. „Týkat se to bude třeba automotive nebo strojírenského sektoru. Své zaměstnance si zároveň chtějí udržet kreativní a manažerské obory, navýšení mzdy se tedy pravděpodobně dočkají lidé z oblasti finančnictví, marketingu a reklamy nebo poradenství a consultingu. S alespoň částečnou valorizací pak počítají také dopravní a logistické firmy,“ tvrdí Marečková.
Vyšší platy můžou firmám způsobit problémy
Současná nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje se projevila rovněž ve změně toho, jakým způsobem firmy přistupují k finančnímu plánování. Zatímco v loňském roce velká část společností navyšovala mzdy, přestože je nedokázala pokrýt z vlastních tržeb, nyní jsou podnikatelé výrazně opatrnější. Sedmapadesát procent společností se nechalo slyšet, že vyšší platy kompletně pokryjí díky vyššímu obratu. Do vlastních zisků bude muset sáhnout necelá desetina podnikatelů a dalším osm procent podniků pak výdělek svých zaměstnanců ,zadotuje‘ alespoň částečně.
„Mzdy a s tím související odvody tvoří v mnoha firmách významnou část nákladů. Jejich slepé navyšování jen na základě údajů o inflaci nebo tlaku zaměstnanců by je mohlo velice rychle přivést do problémů,“ varuje Marečková. Zároveň podle ní tyto hodnoty napovídají, že jejich vedení dokázalo optimalizovat příjmovou a výdajovou stránku, čehož bylo částečně dosaženo třeba propouštěním nebo vyšším tlakem na efektivitu. Velký vliv na tuto skutečnost ale mělo i zdražení jejich služeb.
Co se týče budoucího výhledu, čtvrtina firem přiznává, že valorizace mezd se bude odvíjet od celkové strategie globálního vlastníka nebo skupiny. Necelá čtvrtina společností zatím žádnou strategii nemá stanovenou a 17 procent respondentů počítá s rozvojem benefitů, které mají kompenzovat nižší růst mezd. Čtrnáct procent českých firem se pak chce v budoucnu věnovat hlavně různým programům pro nejnižší příjmové skupiny.
