SLOVENSKO Pokud přijde řeč na slovenský realitní trh, odborníci často říkají, že nemají k dispozici potřebné statistické údaje. Bez ohledu na to je ale zřejmé, že na Slovensku probíhá poměrně čilá výstavba ve všech oblastech. Rezidenční projekty, zjevně v souladu s vyšší kupní silou obyvatelstva metropole, se zatím koncentrují v Bratislavě.
SLOVENSKO
Pokud přijde řeč na slovenský realitní trh, odborníci často říkají, že nemají k dispozici potřebné statistické údaje. Bez ohledu na to je ale zřejmé, že na Slovensku probíhá poměrně čilá výstavba ve všech oblastech.
Rezidenční projekty, zjevně v souladu s vyšší kupní silou obyvatelstva metropole, se zatím koncentrují v Bratislavě. Podle některých odhadů se tady v příštích pěti letech postaví 45 tisíc bytů. Přitom vzhledem k chronickým dopravním potížím se staví především v satelitních sídlištích na okraji metropole. Jinde se bytová výstavba rozvíjí pomalu, víceméně se omezuje na nová průmyslová centra -Trnavu, Žilinu a Košice.
BRATISLAVA MÁ POTENCIÁL I KONKURENCI
Rozdíl mezi hlavním městem a regiony je patrný i v oblasti administrativních budov. Bratislava pochopitelně přitahuje nejvíce investorů, stejně jako Praha v Česku. Kapacita kancelářských budov je ovšem ve slovenské metropoli oproti české zhruba čtvrtinová. Nižší jsou také nájmy, které v horní úvrati dosahují 15 až 17 eur za metr čtvereční plochy měsíčně, tedy o něco méně než v Praze. Nižší je také míra neobsazenosti. Podle odhadů společnosti CB Richard Ellis na konci minulého roku činila 11, zatímco v české metropoli se už šplhá ke 14 procentům. A podobně jako Praha, kde vznikly velkorysé plány na zástavbu libeňských doků a holešovického přístavu, má i slovenské hlavní město svůj mamutí projekt v dnes populárním „vodním“ stylu. Druhým centrem města by se měl stát komplex Eurovea s řadou administrativních budov, který na nábřeží Dunaje hodlá vystavět irská developerská společnost Ballymore.
Experti ovšem upozorňují na konkurenci. Není jí kupodivu nedaleká Vídeň, ale Budapešť, která má pro pochod nadnárodních korporací na východ výhodnější polohu a v její prospěch mluví i bohatší nabídka a nižší úroveň nájmů. Bratislavě v tomto ohledu konkurují i Košice, druhé historické středisko Slovenska. To má pro expanzi směrem na Ukrajinu a dále na východ strategickou polohu a také dobré dopravní spojení tímto směrem. Z druhé strany ovšem - jako hlavní sídlo nadnárodních společností operujících ve středoevropském regionu - je Bratislava silnou konkurencí pro moravské Brno.
VĚČNÝ PRIOR
Stejně jako lidé v Česku i zákazníci na Slovensku postupně objevují kouzlo velkoplošných samoobslužných prodejen. Vývoj je tady ale trochu odlišný a více v duchu tradic. Ty představuje především relativně hustá síť obchodních domů Prior - dědictví po dobách reálného socialismu. Velké obchodní řetězce, například Tesco, proto zpočátku na slovenský trh pronikaly prostřednictvím akvizic těchto objektů. Teprve v poslední době se začínají stavět „standardní“ obchodní komplexy a především menší prodejny ve městech, kam Prior v minulosti nedorazil. Nezřídka ale nikoli na městské periferii, jako je to v Česku, ale ve vnitřní zástavbě. Dělat velké nákupy v obchodních domech v centru je tak dodnes v mnoha městech obvyklé, což podle některých názorů souvisí i s nižším stupněm motorizace Slovenska.
Pomalu nabírá rychlost i výstavba průmyslových parků, a to v návaznosti na tom, jak na Slovensko přicházejí zahraniční investoři. A zase podobně jako u nás v jejich čele kráčí především výrobci automobilů (Kia, Ford, Suzuki, Audi a podobní). Vedle Bratislavy tady více přicházejí ke slovu regiony, zejména nová průmyslová střediska: Trnava, Žilina a Košice, které i na tomto poli těží ze své polohy na východě země.
PROBLÉMY S KATASTREM
Bolavým místem českého trhu realit jsou zápisy do katastru nemovitostí -především jeho pomalý chod. Tento problém na Slovensku už vyřešili, ovšem způsobem, který čeští odborníci víceméně odmítají. U našich východních sousedů lze zápis provést v urychleném řízení - za poplatek 8000 slovenských korun katastr garantuje lhůtu dvou týdnů. Rubem této rychlosti je ovšem chronické zpoždění „normálních“ vkladů (to je také hlavní námitka proti takovému postupu), které by měly být vyřizovány ve lhůtě dvou měsíců. Praxe je proto taková, že vlastně každý návrh na vklad už probíhá v mimořádném režimu.
Zejména právníci upozorňují na další a možno říci závažnější slabiny slovenského pozemkového katastru. Jde především o nefungující propojení katastru a ostatních státních institucí. Například finanční úřady mohou dlužníkům zmrazit veškeré majetkové dispozice, v katastru se ale taková předběžná opatření nijak neobjeví. Totéž platí pro uživatelská práva k zemědělské půdě, která se v hlavním katastrálním dokumentu - listu vlastnictví - rovněž nezaznamenávají. A podobné je to i v oblasti restitucí. Stejně jako u nás se některé případy řeší dlouhá léta, pozemkový úřad ale o probíhajícím řízení katastr neinformuje. Navíc slovenský parlament loni celý restituční proces dále prodloužil, když dal církvím možnost požádat o zemědělské pozemky ještě do dubna příštího roku. To vše může kupcům realit přinést nemilá překvapení.
Na druhou stranu se ovšem slovenská legislativa rychle přizpůsobuje požadavkům trhu, především nárokům na transparentnost vlastnických vztahů k pozemkům i budovám; dostupnější a spolehlivější začínají být podle developerů i územní plány jednotlivých lokalit. Slovensko je pro zájemce o nemovitosti přitažlivé i celkovým ekonomickým klimatem - především rovnými daněmi, úspěšným postupem na poli reformy důchodového systému i zdravotnictví a dynamickým hospodářským růstem.
Foto popis| Těsně vedle historického centra Bratislavy má v nejbližších letech vzniknout gigantický komplex Eurovea. Mezi Dunajem a Pribinovou třídou na území o rozloze 15 hektarů budou stát přes dvě desítky budov, které budou nabízet administrativní a obchodní prostory, vedle nich bude Eurovea zahrnovat i hotel, nábřežní promenádu, parky a také přes sto bytů bytů. Developerem je irská společnost Ballymore, která několik projektů realizovala také v Česku.
Foto autor| foto: Real Spektrum
