Ačkoliv sčítání volebních lístků ve středu ráno ještě zdaleka nebylo u konce, dle indikací průběžných výsledků je o příštím americkém prezidentovi více méně již jasno. Stát by se jím měl Donald Trump, kterému se na rozdíl od jeho demokratické oponentky Kamaly Harrisové daří vítězit v klíčových státech.
O tom, kdo na příští čtyři roky usedne do Bílého domu, měly ve středu brzy ráno jasno i finanční trhy. Zářným příkladem budiž bitcoin. Tato nejstarší a také nejdůležitější kryptoměna si totiž sáhla na nové maximum, když posílila nad hranici 75 tisíc amerických dolarů (asi 1,75 milionu korun).
Půdu pod nohama nicméně získával i dolar samotný, který na úrok eura posílil přibližně o dvě procenta. Jejich vzájemný kurz tak měl ve středu po sedmé hodině ranní hodnotu 1,071 USD/EUR.
Trumpova avizovaná cla nevěští pro evropskou ekonomiku nic dobrého
Již před volbami se mnoho analytiků nechalo slyšet, že z hlediska evropské ekonomiky by bylo lepší, kdyby do Bílého domu usedla demokratka Harrisová. To proto, že na rozdíl od Trumpa neslibovala zavést celoplošná dovozní cla na vše, co není americké. Republikánský kandidát a sám bývalý prezident naproti tomu během své předvolební kampaně sliboval zatížit veškeré dovážené zboží do USA minimálně desetiprocentní přirážkou, přičemž v případě toho čínského se má jednat dokonce o procent šedesát.
„Pokud by Evropská unie a další státy zareagovaly stejně tvrdě, dopad na světový obchod a dodavatelské řetězce by byl dramatický. Negativní dopad na evropské HDP by se v závislosti na výši cel mohl podle aktuálních analýz pohybovat na úrovni desetin procenta a rovněž by v případě eskalace globálních obchodních válek pravděpodobně došlo k navýšení inflace v České republice,“ vyčíslil redakci Euro.cz zkraje tohoto týdne, tedy ještě před hlavním dnem voleb, Business Valuation Manager ve znalecké kanceláři EqSA Tomáš Dvořák.
K ještě pesimističtějším závěrům pak ve své říjnové studii došla Konfederace dánského průmyslu. Ta dospěla ke zjištění, že konkrétně v roce 2027 by vítězství republikánského kandidáta stálo ekonomiku EU hned 2,5 procenta. Současně s tím by v témže období poklesla i zaměstnanost – její snížení by bylo 0,7procentní. V případě českého hospodářství, které je ze své podstaty – byť nepřímo přes Německo – silně závislé na Číně, může být pokles HDP ve sledovaném roce dokonce 3,5procentní.
Akciové indexy posilují
Brzké středeční dění na finančních trzích výše nastíněné obavy potvrzuje – byť je nutno na tomto místě zdůraznit, že nynější vývoj reflektuje pouze aktuální, bezprostřední reakci, přičemž je pravděpodobné, že z dlouhodobého hlediska se situace ustálí. Tak či tak nicméně platí, že česká koruna vůči americkému dolaru oslabila o výrazných 54 haléřů na hodnotu 23,70 CZK/USD. Podobně ale oslabovaly i další regionální měny, konkrétně třeba polský zlotý či maďarský forint.
Česká koruna v reakci na pravděpodobný výsledek amerických voleb vůči dolaru oslabila. Zdroj: Trading Economics.
Není asi příliš velkým překvapením, že ze světových měn ztratil například čínský jüan i britská libra. A celkem dost (−2,8 procenta) si pohoršilo například takové mexické peso. Naopak mírně dle serveru Trading Economics zpevnil třeba ruský rubl.
Navzdory červené „republikánské“ vlně, kdy pravice podle všeho nebude slavit vítězství jen v prezidentských volbách, nýbrž i zisk většiny v americkém Senátu, respektive Sněmovně reprezentantů – a tedy napříč celým Kongresem –, ve středu časně zrána posílily i hlavní akciové indexy. Konkrétně index US500, také známý jako S&P 500, si připsal k dobru 1,87 procenta, přičemž posiluje i US30 (Dow Jones Industrial Average) sledující 30 největších firem kótovaných na burze v New Yorku. V jeho případě jde o nárůst dokonce více než dvouprocentní.
ČLÁNKY DO MAILU