Neměl to být nový Azimut. Přesto z televizního pořadu Patrola, který má na ČT propagovat vojáky a jejich výbavu, tryská především trapno a neforemnost. Což musí zamrzet, když obrana do výroby vložila 3,5 milionu korun.
V úterý večer se na programu ČT2 objevil už čtvrtý díl Patroly. Tentokrát se zaměřil na vzdušné síly a protileteckou obranu. A hned od začátku se pořad množil moudry, která je záhodno tesat na stěny řopíků anebo rovnou vložit do zlaté knihy české zábavy. Aby nedošlo k mýlce – teď nemám na mysli to, když se o podzvukovém bitevníku L-159 hovoří jako o „superletounu“.
V Patrole je mnohem víc zajímavějšího materiálu. Co třeba geniální vtip o kanonu L-159? „Plamen, ne plameňák.“ Už jste zpátky na židli, nebo se ještě popadáte za břicho na zemi? Připravte se na další útok na bránici: „Top Gun, ne tobogán!“ Tak ten byl, co?
Pojďme raději dál, abychom se smíchem nezalkli. Zmínku si zaslouží i poblázněný hudební doprovod, jenž osciluje mezi tolkienovskou atmosférou a nedělním odpolednem na Starém Bělidle. Zastaralé protiletadlové systémy Strela-10 či muzejní uazy projíždějící v takových hudebních kulisách vypadají ještě úsměvněji než obvykle.
Do „výšin“ televizní tvorby vystřelují Patrolu i dialogy a mluva, kterou dva průvodci a jejich kolegyně používají. Někdo jim asi poradil, že byť je téma blbější, hovorová řeč mu dá váhu. A tak se nesmíme divit, když si jeden z moderátorů sedne do leteckého simulátoru a křečovitě prohlásí: „To je strašně reálný tohleto.“
Čtěte také:
Vrtulníky i bitevníky. Vojsko pomůže oživit karlovarské letiště
Vojákům se zase rozpadají boty. Tentokrát sportovcům z Dukly
Tak. A teď se na chvíli vraťme do loňského května, kdy se na twitteru Martina Stropnického objevil tenhle vzkaz: „S ČT jsem dohodl, že po dlouhých letech vznikne magazín o armádě. Žádný Azimut, ale moderní pořad o vojácích a jejich technice.“ Kdyby to někomu nebylo jasné – psal o Patrole.
A jsme zřejmě u hlavní potíže. Zásadním přáním ministerstva obrany pravděpodobně bylo, ať vznikne moderní pořad, který se ani náznakem nepřiblíží komunistickému Azimutu. Jenže paradoxně tohle ublížilo Patrole nejvíc. Tak usilovně se snaží být moderní, nadčasová a vtipná, až zapomíná na všechno ostatní a působí jako slátanina trapných hlášek, rádoby chlapáckých gest a nezáživného výukového filmu pro mladé rekruty.
Dvanáctidílná série stála celkem sedm milionů korun, polovinu dala Česká televize, zbytek doplatilo ministerstvo obrany. Stačí ovšem sledovat jen pár minut, aby člověk uznal, že o kdovíjak dobrou investici nešlo. Na druhou stranu ale výsledný (pa)tvar Patroly chápu. Když do ní obrana vložila peníze, v řadě věcí si určitě nechala rozhodovací pravomoc a tvůrci museli plnit její příkazy.
Patrole škodí i to, že relativně nedávno Česká televize vysílala několikadílný dokumentární projekt Provedu! Přijímač, který se nadmíru povedl. Seriál přibližoval základní výcvik nových vojáků a sledoval jejich osudy. Tvůrci ukázali, že řemeslo zvládají na výbornou a že i z každodenních maličkostí jde vystavět atraktivní příběh. Což Patrola nedokázala ani zdaleka.
Ale abych jen nehanil. I nový Azimut, pardon, tedy Patrola, má světlé momenty. To když režie použije historické černobílé záběry.
Přečtěte si další komentáře Ondřeje Stratilíka:
