Tři čtvrtiny Čechů si při nakládání s úsporami nevěří. Investiční gramotnost mají přitom vyšší než Slováci

Češi investicím rozumí, ale chybí jim sebevědomí, vyplývá z Indexu investiční gramotnosti. Společnost Portu v průzkumu srovnala investiční schopnosti Čechů a Slováků a přišla na to, že obyvatelé naší země mají mírně vyšší investiční gramotnost než sousedé, ale ti si i přes slabší výsledky při obchodování více věří.

Index investiční gramotnosti monitoruje úroveň vědomostí české a slovenské populace v oblasti investic, spoření, rizika a akciových trhů. Statistika mimo jiné dokazuje, že znalosti a sebevědomí jsou dvě na sobě nezávislé záležitosti. V Česku si při investicích věří jen čtvrtina lidí, zatímco na Slovenku je sebevědomých investorů 38 procent. Člověk by řekl, že ochota riskovat jim napomáhá k větším výnosům, ale opak je pravdou. Znalosti za sebedůvěrou pokulhávají.

Dle průzkumu se větší finanční gramotnosti těší muži, a platí to jak pro Českou republiku, tak Slovensko. Zdroj: Portu

Viděnou optikou věkového rozložení investorů zkušenosti logicky s léty stoupají. Mladí Češi do 26 let si sice velmi věří, jejich znalosti to ale nereflektují. Slovenská mládež si vede lépe, ovšem na ostřílené investory to přece jen nestačí. V obou zemích si nejlépe stojí respondenti ve věku 54 až 65 let. Napříč generacemi jsou v obou státech zdatnějšími investory muži, nicméně u nás je propast mezi pohlavími větší než v sousedním státě.

Vzdělaní lidé z města vedou

„Nepřekvapí, že Slovensko je o trochu za námi, ale ne daleko. V některých ekonomických ukazatelích nás vesele předbíhá a bude zajímavé sledovat, jestli se to nestane i u investiční gramotnosti,“ komentuje výsledky průzkumu ekonom Dominik Stroukal. „Slovenská situace se kvůli euru liší od té české, protože nižší úroky a podobná inflace tlačí silněji na investování, a přestože je to pro řadu Slováků nepříjemné, ze situace mohou vytěžit více než my,“ vysvětluje příčiny rozdílů expert.

Výsledky v obou zemích vylepšují hlavně vysokoškoláci, přičemž tentokrát ve srovnání vedou Češi. „Slovensko může dlouhodobě táhnout dolů větší množství vyloučených lokalit, kde je malá naděje na rychlou změnu. Dále fakt, že masa vzdělaných mladých odchází trvale do zahraničí, včetně České republiky, a zvyšují český index na úkor toho slovenského,“ dodává Stroukal.

V obou zemích mají vyšší investiční gramotnost vysokoškoláci. Zdroj: Portu

Pro obě země rovněž platí, že obyvatelé jejich metropolí jsou na tom s investiční gramotností lépe než lidé z krajů. Lidé v Praze dosahují v indexu investiční gramotnosti hodnoty více než 120 bodů, obyvatelé Bratislavy sto šestnácti. Na druhé a třetí příčce se v Česku umístili respondenti z Vysočiny (109 bodů), respektive Libereckého a Plzeňského kraje (101 bodů). U sousedů jsou to obyvatelé Žilinského (104 body) a Banskobystrického kraje (101 bodů). Na opačném konci žebříčku se ocitli zástupci Středočeského, Ústeckého nebo Karlovarského kraje, zatímco u našich sousedů jsou to lidé z kraje Košického a Trnavského.

Společnost Portu si nevybrala listopad jako měsíc vhodný pro sběr dat náhodou. Jedná se totiž o měsíc investiční gramotnosti. Své znalosti si lidé v jeho průběhu mohli otestovat na webu rozumiminvesticim.cz, celkem pak této možnosti využilo 5800 osob.

Respondenti, kteří sami od sebe navštěvují investiční weby, mají logicky vyšší gramotnost než skutečně reprezentativní vzorek populace. Veřejná statistika se prováděla na vzorku 1050 respondentů z každé země. Lidé, kteří vyplnili dotazník na webu, dosáhli na hodnotu indexu investiční gramotnosti ve výši 181,8, což je výrazně lepší výsledek než u široké veřejnosti.

Umíte počítat peníze?

„Na začátku průzkumu jsme stanovili hodnotu indexu na 100 bodů, abychom mohli mapovat jeho vývoj a porovnávat výsledky v rámci demografických skupin respondentů,“ uvádí Radim Krejčí, zakladatel Portu. „Můžeme uvažovat, že lidé, kteří projevují zájem o investování a chtějí zhodnocovat své úspory, pravděpodobně chtějí vědět, jak jsou na tom se svými znalostmi,“ dodává.

Přečtěte si také:

Lidé u nás za tři měsíce proinvestovali 35 milionů, říká Suk z Investownu. Jeho portál nabízí vklad do nemovitostí za pár stovek

Na webu se objevil dokonce i relativně slušný počet lidí, kteří odpověděli se 100procentní úspěšností. Zatímco v obecné populaci zcela bezchybně odpověděla 4,1 procenta respondentů, na webu to byla více než třetina návštěvníků (34,2 procenta).

Nejlépe odpovídali návštěvníci dotčeného serveru na otázku týkající se inflace. Tomu, jak ovlivňuje hodnotu peněz, rozumí 97 procent lidí. V obecné populaci chápou koncept inflace pro srovnání pouze tři čtvrtiny respondentů. Naopak nejvíce se návštěvníci webu potrápili s otázkou zabývající se se složeným úročením. Jak na spořicím účtu fungují úroky, odpovědělo správně 72 procent návštěvníků. U obecné populace je to výrazně méně - dopočítat se správné odpovědi zvládnou jen dvě pětiny Čechů.

Příští rok bude i Polsko

Portu plánuje rozšíření také do sousedních států. Online investiční platforma už působí na Slovensku, v příštím roce expanduje na sever, a sice do Polska. V dalším indexu se proto octnou respondenti hned ze tří států. „Na Portu nyní evidujeme přes 90 tisíc registrovaných uživatelů a více než šest miliard korun pod správou. Plány na rok 2021 jsme překonali již v říjnu. V posledních týdnech jsme dokonce zdvojnásobili tempo nových registrací. To svědčí o velkém zájmu o investice, který je mimo jiné poháněn i vysokou mírou inflace. Aktuálně vstupujeme aktivně i na slovenský trh, kde je situace podobná jako u nás. Slibujeme si tak od toho i podobnou dynamiku jako na českém trhu,“ uvádí Radim Krejčí. Studii o úrovni investičních znalostí navíc plánuje Portu provádět pololetně.

Přečtěte si také:

V-Sharp Alpha chce podpořit nadějné univerzitní startupy. Spojení s projektem xPORT VŠE nenabídne jen finance, ale hlavně zkušenosti

Češi totiž kvůli své neochotě investovat a nízkému sebevědomí chudnou. Podle České bankovní asociace drží zdejší obyvatelé na svých účtech tři biliony korun, banky jim však dávají tak malou úrokovou sazbu, že kvůli vysoké inflaci o uložené hodnoty přicházejí.

„Za poslední rok narostla globální finanční aktiva domácností o téměř 10 procent,,“ dodává k tématu Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh. „Ačkoliv neustále také roste počet lidí, kteří své úspory investují na kapitálovém trhu, finanční gramotnost roste jenom velmi pozvolna. Právě dostatečná investiční gramotnost je nezbytná pro to, aby domácnosti své úspory investovaly bezpečně, diverzifikovaně a rozvážně a v maximální míře své prostředky zhodnotily,“ uzavírá.