Čeští senioři počítají s nejhorším. Celých 73 % z nich má bokem odloženou částku pro případ dlouhodobého pobytu v nemocnici a ještě o dvě procenta více jich pravidelně ukládá peníze na vlastní pohřeb. Ve druhém případě je pro ně „cílová částka“ mezi 10 a 20 tisíci korun. Vyplynulo to z průzkumu Era Poštovní spořitelny mezi seniory.
Foto: Profimedia.cz
Hlavními důvody, proč lidé staršího věku odkládají stranou peníze na vlastní pohřeb, jsou ryze pragmatické. „Zatímco téměř tři čtvrtiny z nich nechtějí finančně zatížit rodinu a pozůstalé, zbylých 27 % chce mít jistotu, že se dočkají důstojného pohřbu,“ popisuje Tomáš Suk, manažer marketingu Poštovní spořitelny. Podle 17 % seniorů není potřeba spořit, protože povinností pozůstalých je o pohřeb zesnulého se postarat.
Jak průzkum ukázal, necelá pětina seniorů se domnívá, že jim na pohřeb stačí částka do 10 tisíc korun. Polovina z nich považuje za optimální částku mezi 10 a 20 tisíci. Vhodnost vyšší částky potvrzuje i Václav Vohlídka, šéfredaktor časopisu Funeral Quartal. „Konečná cena pohřbu se liší podle individuálních přání zemřelého nebo pozůstalých. Roli zde hraje výběr rakve, počet nosičů atd. Nejčastěji se však ceny pohřbů skutečně pohybují od patnácti do dvaceti tisíc korun.“ Statistiky Pohřebního ústavu hl. m. Prahy dále ukazují, že Češi v cca 75 % případů dávají přednost spalu před tradičním pohřbem do země.
Více než třetina dotázaných v průzkumu prozradila, že mají jasnou představu o způsobu pohřbu, o výběru hudby i podobě smuteční hostiny. „Stejný počet seniorů se však myšlenkám na své poslední dny brání, a 28 % z nich říká, že se podobnými věcmi nezaobírají,“ dodává Tomáš Suk. Zajímavostí je, že o podobu vlastního pohřbu se více zajímají ženy než muži. Rozdíly v přístupu k tomuto druhu spoření najdeme i mezi obyvateli Prahy a zbytku republiky (viz graf).
Většina českých seniorů pro vytváření finančních rezerv využívá státem podporovaných spořicích produktů – penzijního připojištění, stavebního spoření a životního pojištění.
