K adventnímu času se dobré zprávy hodí. Mám hned tři, které tak či onak souvisejí s mým oblíbeným tématem, jímž je kombinace ekonomiky a ochrany přírody.
Velmi dobrá novinka přišla z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech při fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, kde se podařilo vyvinout metodu, jak opakovaně získávat kaviár z jeseterů, aniž by bylo nutné rybu zabít. První licenci na používání evropské ochranné známky „sturgeon friendly caviar“ dostala fakulta a začíná kaviár prodávat.
Nejdražší pochutina světa
Řada druhů jeseterů je ve volné přírodě ohrožena vyhubením a kaviár z vyzy velké zvané „Beluga“ je snad to nejdražší, co se dá jíst. Akorát je tahle pochoutka třeba ve Spojených státech ilegální už od roku 2005. Legální ruský kaviár z údajně druhého nejchutnějšího druhu „ossetra“ se dá ve specializovaných e-shopech koupit za lidovou cenu tří set dolarů za padesátigramové balení.
Gurmáni si mohou pořídit kilovou plechovku za 3800 dolarů. Íránská ossetra „Karaburun“ je o něco dražší. Jako předvánoční dárek ke kaviáru dostanou speciální lžičku, balení blinčiků (ruské lívance, na nichž se kaviár podává) a také nezbytnou zakysanou smetanu. Z neznámého důvodu zapomněli přibalit láhev slušné vodky, aby byl servis kompletní.
Takže je vám zřejmé, že opakovaný odběr jiker od živého jesetera, což dosud nebylo možné, a proto jsou také někteří jeseteři tak vzácní, je dobrá zpráva jak pro gurmety, tak pro ochránce přírody. A že se to povedlo ve Vodňanech, je obzvlášť chvályhodné.
Místo kácení rezervace
Druhá opravdu dobrá zpráva není z Vodňan, ale z jižní Sumatry, kde se jeden indonéský boháč rozhodl netěžit tropický prales ve svojí koncesi jinak obvyklou velkoplošnou holosečí, ale naopak z ní udělat přísně chráněnou soukromou rezervaci o výměře 450 kilometrů čtverečních.
Vesničany, často bývalé pytláky, zaměstnal jako strážce, znovu zalesnil to, co bylo vykáceno. Po sedmnácti letech intenzivní ochrany a obnovení populací zvěře je dnes na poloostrově Tambling zdaleka nejvyšší historicky zaznamenaná hustota tygrů sumatránských. Připadá jich šest na sto kilometrů čtverečních, což je dvakrát tolik než kdekoli jinde na Sumatře.
Ač soukromá, je tahle rezervace přístupná pro ekoturistiku a podle fotek to musí to být něco úžasného- neporušený deštný prales od vrcholku konců až k moři. Podívejte se sami .
Antilopy dostaly šanci
A konečně do třetice dobrá zpráva z Keni, kde se ochranáři spojili se somálskými pasteveckými komunitami z klanu Abdullah, aby na poslední chvíli zachránili buvolce hirola.
Když tyto zvláštní antilopy v sedmdesátých letech minulého století přivezl do Dvora Králové legendární Josef Vágner, žilo jich v pohraniční oblasti mezi Keňou a Somálskem u řeky Tana asi 14 tisíc. Dodnes jejich počet klesnul na pouhých 400.
Loni však Somálci 48 kusů přestěhovali na kmenová území do speciální oplocené obory bez velkých šelem o výměře 3000 hektarů a začali je hlídat. Skvělá zpráva je, že to funguje.
Podle posledních informací se počet hirol v oboře zvýšil na 62. Proč? Zase jenom proto, že Somálci v Ishaqbini, jak se to místo jmenuje, začali být hrdí na to, že mají něco, co nikde jinde na světě neexistuje. A samozřejmě je láká vidina příjmů z turistiky. S hirolami jim bude líp než bez nich. Takže antilopa, kterou jsem jako školák kdysi obdivoval ve Dvoře Králové, dostala naději na přežití. S takhle dobrými zprávami bych chtěl přicházet i v příštím roce.
Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:
Chtěli jsme kdysi zpívat s anděly
