Po státní firmě chce peníze i trestanec z Valdic
Generální ředitel státní společnosti Čepro Pavel Švarc může být spokojený. Firma získala alespoň část z potřebných miliard na investice. Vláda totiž ve středu 19. října rozhodla o navýšení základního kapitálu Čepra o tři miliardy korun.
Zatím ve ztrátě.
Kabinet premiéra Jiřího Paroubka se tak rozhodl vyhovět žádosti vedení společnosti Čepro. Firma přepravuje a skladuje ropné produkty, vlastní zhruba 190 čerpacích stanic EuroOil a obhospodařuje státní hmotné rezervy nafty a benzinu. Čepro nutně potřebuje peníze na další rozvoj a modernizaci zařízení. Potřebné finance však bez pomoci státu není schopné zajistit. Skladovací kapacity a produktovodní síť společnosti jsou za hranicí životnosti, hrozí poruchy a ekologické havárie. Loni firma hospodařila se ztrátou ve výši téměř 38 milionů korun, za letošní leden až červenec prodělala 139,7 milionu. Kvůli špatnému hospodaření dokonce vláda odvolala počátkem roku generálního ředitele Tomáše Kadlece, kterého vystřídal šéf společnosti Unipetrol Pavel Švarc. Do finančních těžkostí se dostalo Čepro poté, co začalo čelit několika soudním sporům a exekucím přesahujícím pět miliard korun.
Nejdřív koncepce.
Počátkem letošního října představenstvo a dozorčí rada Čepra schválily Koncepci obnovy a rozvoje společnosti pro období 2006 až 2010, která počítá s investicemi za 7,357 miliardy korun. Z toho na opravy a údržbu firma vynaloží 1,111 miliardy a na investice 6,246 miliardy korun. Vedení Čepra spočítalo, že v následujících pěti letech je firma schopná vytvořit vlastní zdroje ve výši 3,8 miliardy. O další tři miliardy korun firma požádala stát. Vláda minulý týden manažerům firmy vyhověla, Fond národního majetku navýší základní jmění formou peněžitého vkladu z 2,66 miliardy na 5,66 miliardy korun.
Hlavně sklady.
Kam hodlá Čepro tyto nemalé peníze investovat? Zhruba miliarda korun půjde na opravu současných kapacit, hlavně skladovacích nádrží a produktovodů. Další 5,301 miliardy korun hodlá společnost použít na rozvojové investice, především zvýšení skladovacích kapacit, výstavbu nových produktovodů (710 milionů korun) a do sítě čerpacích stanic EuroOil (375 milionů korun). Čepro chce ročně budovat až čtyři nové pumpy.
Dalších 945 milionů korun si vyžádá budování nádrží, kontrolních a řídicích systémů pro zajištění míšení biopaliv, jak vyžaduje legislativa Evropské unie. Česko musí na základě unijní směrnice nahradit do konce roku 2010 minimálně 5,75 procenta benzinů a nafty biosložkami.
Čepro ve strategii obnovy a rozvoje počítá, že letos vytvoří zisk 87 milionů korun, který v dalších letech výrazně poroste až na 160 milionů korun v roce 2010. Výnosy by měly od roku 2006 dosahovat více než 30 miliard korun za rok.
Pintye vs Čepro.
Seznam firem a lidí, kteří po Čepru požadují u soudu peníze, se opět rozrostl. Například 2,6 miliardy korun s příslušenstvím nově požaduje po Čepru společnost Venturon Investment, 2,9 miliardy korun Tukový průmysl. Zaplacení částky zhruba ve výší 350 milionů korun vyžaduje u soudu i firma M Port, která část své údajné pohledávky za Čeprem ve výši 190 milionů korun postoupila podnikateli Zdeňku Hobzovi. Týdeník EURO získal informaci, že letos 23. května podal žalobu, ve které požaduje po Čepru zaplacení částky ve výši 120 milionů korun s příslušenstvím, dokonce i Tomáš Pintye, toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Valdice. Proč Pintye Čepro žaluje, však není z textu žaloby zřejmé. Soud dosud ani nenařídil jednání.
Box (popisek pod fotku ke Krejčířovi):
Sponzor ČSSD. Uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř minulý týden oznámil, že v roce 2002 půjčil sociální demokracii šedesát milionů korun za slib, že mu pomůže mimo jiné získat vliv v Čepru. Krejčíř tvrdil, že peníze v hotovosti předal svému obchodnímu partnerovi Jakubu Konečnému, který je poté půjčil ČSSD. Sociální demokraté označili informace o finanční podpoře za lživé. Konečný letos v březnu beze stopy zmizel, policie prošetřuje několik verzí, za nejpravděpodobnější považuje variantu, že jej nechal zavraždit právě Krejčíř.
Soud minulý týden uvalil vazbu na čtyři údajné Krejčířovy komplice, Ivana Hricika a Aleše Zagoru, kteří se starali o jeho majetek v Česku, Tomáše Pavlíčka, který s Krejčířem chodil na vysokou školu, a Aleše Kohoutka. Krejčíř minulý týden poprvé popsal i odchod ze své vily při policejním zásahu letos 18. června. Zatímco policie tvrdí, že obviněný podnikatel využil chaosu při domovní prohlídce, Krejčí v rozhovoru pro MF Dnes uvedl něco jiného: „Z vily jsem odešel po dohodě se státním zástupcem Jaroslavem Dolejšem. Hledali u mě směnky ČSSD, ale já je měl ve vedlejším domě. Tak mě Dolejš pustil, abych pro ně došel.“
