Cvičení české protiletadlové jednotky na polském Baltu připomíná akci vojenského muzea.
Ještě než Jiří Šedivý odešel na velvyslanecký post při NATO, proslavil se jako náměstek ministra obrany několika věcmi. Kromě bezbřehé lásky ke všemu západnímu i výrokem, jímž si znepřátelil celý protiletadlový raketový oddíl ve Strakonicích.
Na účet jeho zastaralých kompletů 2K12 KUB v roce 2011 prohlásil, že by byl nejradši, kdyby vojáci všechny rakety vystříleli na cvičení v Polsku a do Česka už se nevrátila ani jedna. Tehdejší resort pod vedením Alexandra Vondry v rámci úsporných opatření rozhodl, že zbraň 2K12 KUB určená k ničení střel a nepřátelských letounů odejde v letech 2015 a 2016 do šrotu a ochrana českého vzdušného prostoru bude jen na letectvu.
Jak už se ale v tuzemském obranném plánování stalo zvykem, koncepce neplatí a sovětská zbraň je ve výzbroji strakonického oddílu stále. Ochranu republiky má na starosti více než 47 let. A jak napovídají armádní fotky, od normalizačních dob Československé lidové armády se toho příliš nezměnilo.
Pásové odpalovací zařízení musí stále doprovázet sovětské náklaďáky ZIL-131 (vyráběné od roku 1967) proslavené obrovskou spotřebou. Kdyby byla fotografie černobílá, nikdo nepozná, že je rok 2017 a že Varšavská smlouva dávno neexistuje.
A i když současný management ministerstva obrany pracuje na pořízení náhrady – podle dřívějších informací by měl být nákup nového systému západní výroby za 15 miliard korun podepsán příští rok – je otázkou, jestli i tahle vize nakonec neskončí pouze na nástěnce. Stále reálněji totiž hrozí, že armáda slíbené peníze v příštích letech nedostane a řadu modernizací bude muset zase odsunout.
Je možné, že českou protiletadlovou jednotku čeká podobný scénář jako dělostřelce. I oni měli slíbeno, že jim ministerští úředníci pořídí zbrusu nové houfnice, nakonec se ale musí spokojit jen s mnohem levnější modernizací stávajících samohybných zbraní DANA. Podobný projekt existuje i pro systém 2K12 KUB – zastaralé sovětské rakety se pouze nahradí moderními západními střelami.
Stejně jako v případě houfnic by i v případě protiraketových systémů bylo tohle „polovičaté“ řešení dobrou zprávou pro skupinu Czechoslovak Group. Zatímco v případě dělostřelectva jde zakázka do firmy Tatra Trucks, modernizaci „tří prstů smrti“, jak se systému 2K12 KUB přezdívá, už několik let připravuje pardubická Retia.
Od Strakonických je však slyšet, že tohle řešení je nikam neposune. Stále zůstanou odkázáni na sovětskou platformu, která velmi pokulhává za současnými technologiemi a nemá zdaleka tolik funkcí.
Přesto je zřejmé, že padesátiletých vozidel ZIL se česká armáda hned tak nezbaví. A akce strakonického protiletadlového oddílu budou ještě řadu dalších let připomínat spíš vojenské muzeum než cvičení. Není se co divit, že právě Strakonice se potýkají s velkým nedostatkem mladých vojáků. Kdo by šel dobrovolně obsluhovat zbraň, která je o dvacet let starší než on sám?
Čtěte další komentáře Ondřeje Stratilíka:
