Dlouho očekávaná „ostravská“ dálnice D47 je delší o šestnáct kilometrů.
I po zprovoznění úseku mezi Lipníkem a Bělotínem ale zbývá dostavět ještě téměř polovinu.
Cesta přes střední Moravu do Ostravy je od minulého úterý zase o něco rychlejší. V provozu je totiž téměř šestnáctikilometrový úsek dálnice mezi Lipníkem nad Bečvou a Bělotínem. Vedle těchto dvou měst odlehčila nová komunikace také Hranicím na Moravě. Stavba za více než osm miliard korun trvala čtyři roky. „Je to další důležitý krok ke spojení mezi Ostravou, Brnem a Prahou. Díky zprovoznění tohoto úseku je už v provozu více než polovina projektu D47,“ zdůrazňuje šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík.
Plánovaná dálnice z Lipníku přes Ostravu a Bohumín k polským hranicím je dlouhodobě známa jako D47. Později však Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo, že spojení tří největších měst republiky (Praha - Brno - Ostrava) by mělo nést jednotné označení D1. Veškeré úseky plánované D47 jsou tedy zprovozňovány jako pokračování dosavadní D1. Nejdelší tuzemská dálnice po dokončení za pět let dosáhne délky 377 kilometrů.
Poprvé v historii má dálnice v České republice hned od začátku tři jízdní pruhy v každém směru (řidiči je najdou na D1 také mezi Prahou a Mirošovicemi, tam ale přibyly až dodatečně). „Trasa mezi Lipníkem a Bělotínem bude jednou z nejvytíženějších v republice,“ vysvětluje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Kromě samotného provozu z Brna do Ostravy, respektive mezi Rakouskem a Polskem, se na trasu totiž napojuje také rychlostní silnice od Hradce Králové a Olomouce, na opačném konci pak rychlostní silnice R48 na Frýdek-Místek a Český Těšín. Nově zprovozněný úsek tedy v sobě zahrnuje vlastně hned několik „dálnic“ současně.
„Raritou nové trasy je také zahloubený a přesypaný tunel, jenž převádí místní komunikaci, plynovod a Drahotušský potok,“ dodává Vápeníková. Součástí úseku je 25 mostů a čtyři mimoúrovňové křižovatky (vjezdy a výjezdy). Současně byl zprovozněn také dvoukilometrový dálniční přivaděč u Bělotína.
Do Ostravy až za rok
Z celkových osmdesáti plánovaných kilometrů dálnice D47 mohou zatím řidiči jezdit po čtyřiceti čtyřech. Od loňského prosince funguje „průtah“ mezi ostravským Svinovem a Bohumínem, od letošního jara pak úsek mezi Bílovcem a Ostravou (součástí je i klimkovický tunel).
Projet bez přerušení po rychlostních silnicích až do Ostravy však půjde nejdříve ve druhé polovině příštího roku. Přímé dálniční spojení totiž získá moravskoslezská metropole až po zprovoznění zbývajících třiceti kilometrů mezi Bělotínem a Bílovcem. Přesnější termín dokončení zatím Ředitelství silnic a dálnic nesdělilo, podle neoficiálních informací je reálný listopad 2009. Poslední úsek plánované D47 z Bohumína k hranici s Polskem má zpoždění, podle dostupných informací bude otevřen na konci roku 2010.
Přes Olomouc, nebo přes Kroměříž?
Dálnice z Brna do Ostravy nebude kopírovat dosavadní rychlostní silnici kolem Prostějova a Olomouce. Pár kilometrů za Vyškovem totiž odbočuje směrem na Zlínsko, poté u Kroměříže prudce obrací na sever k Přerovu. S dosavadní „olomouckou“ komunikací se znovu potká právě až u Lipníka nad Bečvou, kousek před Hranicemi na Moravě. Odtud do Ostravy poté naopak povede severněji než dosavadní nevyhovující rychlostní silnice R48, u níž mimo jiné místy chybí klasický dělicí pás mezi opačnými jízdními směry.
Kompletní D1 bude hotova až v roce 2013. I po zprovoznění severomoravské části (původně D47) totiž zbývá dostavět části na Kroměřížsku a zejména pak na Přerovsku. Nicméně alternativou D1 mezi Vyškovem a Lipníkem jsou už současné rychlostní silnice R46 a R35 z Vyškova přes Olomouc do Lipníku.
Dalších 53 kilometrů
Letos se tuzemská dálniční síť rozrostla o téměř padesát kilometrů. Od dubna se jezdí mezi zmíněným Bílovcem a Ostravou, od září mezi Kojetínem a Kroměříží (podrobněji v Profitu č. 39/2008). A ještě před Vánocemi začne provoz na „karlovarské“ komunikaci R6 na západním konci Prahy u Hostivice.
Příští rok má přibýt 53 kilometrů. Vedle již zmíněného třicetikilometrového úseku mezi Bělotínem a Bílovcem půjde o silnici R6 na Sokolovsku a část chomutovské R7. „Celkem je rozestavěno 214 kilometrů dálnic, což nemá v minulosti obdoby,“ vyzdvihuje Brunclík. Stavbaři pracují také na jižní části pražského okruhu, na budějovické dálnici D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí či na prvním úseku zlínské silnice R49 z Hulína do Fryštáku.
Prokletý projekt
První plány na dálnici mezi Brnem a Ostravou (respektive mezi Rakouskem a tehdy německou částí Polska) pocházejí už ze čtyřicátých let minulého století, kdy střední Evropu ovládalo hitlerovské Německo. Československá vláda o dálnici začala konkrétněji uvažovat v šedesátých letech. Přesto byl na začátku 90. let v provozu jen úsek mezi Brnem a Vyškovem, doplněný částmi rychlostní silnice do Olomouce.
Urychlená výstavba D47 z Olomoucka do Ostravy pak patřila mezi priority snad všech polistopadových vlád. Kromě nedostatku peněz ji blokovaly také problémy s výkupem pozemků, přestože na rozdíl od mnoha jiných se tomuto projektu vyhnuly zásadnější spory s ekology.
V roce 2002 podepsal tehdejší premiér Miloš Zeman dohodu s izraelskou firmu Housing & Construction. Ta měla stavbu nejdříve zaplatit ze svého, stát by jí to postupně splácel. Zeman přitom tuto firmu vybral bez výběrového řízení, ačkoliv okolnosti výběru a podmínky kontraktu kritizovali vedle opozice a Evropské unie také někteří Zemanovi spolustraníci. Sněmovní vyšetřovací komise následně konstatovala, že smlouva byla pro stát velmi nevýhodná. V roce 2003 vláda Vladimíra Špidly dohodu zrušila a dálnici začalo stavět Ředitelství silnic a dálnic standardním způsobem.
Na dálnici D47 se „spálil“ i ministr dopravy Milan Šimonovský. Před pěti lety slíbil, že bude hotova do roku 2008. Pokud ne, projde ji celou pěšky. Sázku prohrál a cestu absolvoval letos v září za chladného a deštivého počasí.
