Tři sta miliard pro Kyjev. Zajistí si oligarcha díky investicím svobodu?

Třetího března se sešla v jednom z luxusních vídeňských hotelů vybraná společnost. K vidění tam byl bývalý německý ministr financí Peer Steinbrück, dnešní šéf rakouské diplomacie Sebastian Kurz, britský finančník lord Risby, jeho krajan a šedá eminence vlád Tonyho Blaira lord Mandelson, objevil se i někdejší jihoafrický prezident Frederik de Klerk a francouzský intelektuál Bernard-Henri Lévy byl dokonce v týmu organizátorů.

Ještě zajímavější než tato prominentní sešlost byl hostitel schůzky, jež nesla oficiální název: fórum Ukrajina zítra. Byl jím Dmytro Firtaš, kdysi blízký spojenec ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a dnes majitel jednoho z nejvýraznějších hlasů volajících po rychlé obnově Ukrajiny na cestě k příslušnosti k Západu.

Hra o svobodu

Jako každý správný superboháč východního typu má i devětačtyřicetiletý Firtaš dvě velké přednosti: dobře ví, odkud vane vítr, a je ochoten netroškařit. Zbohatl na tom, že jeho firma RosUkrEnergo levně kupovala ruský plyn od Gazpromu a podstatně dráž jej prodávala na Ukrajině.

Z vlasti odjel na přelomu února a března loňského roku, zhruba v době, kdy si jeho ochránce Janukovyč v Kyjevě narychlo balil kufry. Na rozdíl od exprezidenta však zamířil na Západ – koneckonců, jeho firmy jsou (jako první ukrajinské) kotovány v Londýně.

Jestliže však Firtaš prchal z Ukrajiny do Rakouska před nebezpečím fyzickým, ve Vídni na něho čekalo překvapení: po zhruba dvou týdnech na něho vydaly mezinárodní zatykač Spojené státy kvůli podezření z korupce. Později byl propuštěn na rekordně vysokou kauci – a pochopil, že chce-li si uchovat svobodu, bude to stát hodně peněz.

Nejjednodušším způsobem, jak se vyhnout procesu v Americe, je nebýt k němu vůbec vydán. Rakouské úřady dosud o takovém kroku nerozhodly; lze očekávat, že jeho případ bude pod silným politickým tlakem.

A právě tam může Firtašovu kauzu správným směrem postrčit to, v čem se vyzná nejlépe: velké peníze. Pročež vzniklo fórum Ukrajina zítra coby první počin jeho Úřadu pro modernizaci Ukrajiny (AMU).

Firtaš může sázet na to, že pokud se mu podaří vykreslit na Západě sebe sama jako postavu nezbytnou pro integraci Ukrajiny do západní Evropy, bude se snáze moci vyhnout střetu s americkou justicí. Úřad se tedy jeho ústy během fóra zavázal, že sežene pro svoji zemi 300 miliard dolarů; sám prý přispěje třemi sty miliony, což při výši jeho majetku odhadované na 3,2 miliardy není nereálné.

Ekonomika na kolenou

Tři sta miliard dolarů jsou přitom peníze, nad kterými by vládě premiéra Jaceňuka srdce muselo řádně zaplesat. Ukrajinská ekonomika je na tom tak, že do ní nikdo nechce vložit ani korunu; na počátku března čekal Kyjev na peníze od Mezinárodního měnového fondu jako na smilování boží.

Kurs hřivny vůči dolaru, růst HDP a stav dolarových rezerv země sledují podobnou křivku, jež míří strmě dolů (viz grafy). Ministr hospodářství a obchodu Ajvaras Abromavičius tou dobou v citaci agentury Bloomberg otevřeně řekl, že jeho „země je ve stavu krachu“. Výraz „jeho země“ je přitom sporný: Abromavičius je Litevec, který ani nemluví ukrajinsky. Je jedním ze tří cizinců, jimž ukrajinský prezident Petr Porošenko udělil tamní občanství v prosinci, aby mohli své funkce vykonávat.

Firtašem vygenerované peníze by se Kyjevu hodily o to více, že ze současné situace není zjevné východisko. Kyjev je na hraně platební neschopnosti, což zemi neumožňuje půjčovat si na trhu. Jediným reálným zdrojem peněz tak je Mezinárodní měnový fond (MMF) – ten však svoji pomoc v nouzi, 17,5 miliardy eur během pěti let s první pětimiliardovou tranší doručenou v první půli března, podmiňuje velmi tvrdými opatřeními.

Očekává například, že vláda bude již za rok hospodařit s rozpočtovým přebytkem (což například Řecku trvalo pět let krutého utažení opasků – a to Řekové nemuseli platit válku).

Podmínky MMF znamenají leccos dalšího. Centrální banka například musela zvednout klíčovou úrokovou sazbu na 30 procent, aby postavila hráz dvouciferné inflaci. Jak napsal britský týdeník The Economist, takové opatření velmi účinně brání bankám financovat soukromé investice. A protože peníze z MMF jdou pouze vládě, nikoli tolik potřebnému soukromému sektoru, ukrajinská ekonomika nemá kam pro zdroje sáhnout.

V takovou chvíli je příslib investic v řádu stovek miliard řeč nad jiné lákavá. Jenže jsme na Ukrajině, kde moc jednoho oligarchy končí tam, kde začíná moc druhého; Firtaš má doma mnoho nepřátel, a nikoli všichni jsou ochotni se spokojit s tím, že by hlavní roli v obratu ukrajinské ekonomiky k lepšímu měl hrát právě on.

Časopis Business New Europe, jenž o jeho nejnovějším kousku informoval jako první, popisuje bizarní pokus o diskreditaci Firtašovy iniciativy, jejž připisuje právě jeho domácí konkurenci.

Smysl pro humor

Redakce magazínu Business New Europe, serveru IntelliNews.com a dalších médií dostaly na Firtašovo fórum falešnou pozvánku, která konferenci představovala jako proruský, protizápadní podnik. „Dmytro Firtaš promluví o obrovsky negativním vlivu USA, Evropské unie a dalších západních spojenců na ekonomický a politický rozvoj Ukrajiny,“ uvádí se mimo jiné v textu.

Časopis Business New Europe píše, že za falešnou diskreditační pozvánkou stojí Firtašův dávný konkurent, jinak spoluoligarcha Ihor Kolomojskij. Oba muži si navzájem několikrát zkřížili cestu již za Janukovyčova režimu a jejich vztahům nijak nepomohla skutečnost, že Kolomojskij (zakladatel mocné skupiny kolem finančního ústavu PrivatBank a dnes guvernér Dněpropetrovské oblasti) dával dohromady protijanukovyčovskou domobranu v době, kdy Firtaš ještě s prezidentem držel basu.

Podle Business New Europe stojí za mediální léčkou nastraženou Firtašově fóru právě Kolomojskij, „známý svým nekonvenčním smyslem pro humor“.

To samo o sobě může být předzvěstí nových časů: ať už se Firtašovi jeho miliardová hra o vlastní svobodu povede, či nikoli, smyslu pro humor budou Ukrajinci v nejbližších letech potřebovat ještě dost a dost. l

---

Čtěte také:

Porošenkovi vadí soukromé armády oligarchů, v zemi již operovat nemají

Ukrajina vyhlašuje finanční mobilizaci a zvažuje vyšší sazby

Německo půjčí Ukrajině půl miliardy eur, podpoří soukromé investice