Egyptský prezident Husní Mubarak, který se ještě minulý čtvrtek snažil o udržení statu quo, v pátek 11. února odpoledne rezignoval. Své pravomoci předal armádě a z Káhiry se přemístil do svého oblíbeného letoviska Šarm aš-Šajch na pobřeží Rudého moře.
Prezidentovu rezignaci začaly v ulicích Káhiry oslavovat desetitisíce lidí. „Lid sesadil režim,“ skandovali na káhirském náměstí Tahrír (Osvobození). Nejvýraznější egyptský opoziční politik Muhammad Baradej označil 11. únor 2011 za nejlepší den ve svém životě. „Země byla osvobozena,“ prohlásil.
Požadavky na odstoupení 82letého prezidenta byly hlavním mottem protestů, jež vypukly v Káhiře ve druhé polovině ledna. Krvavou podobu získaly po Mubarakově oznámení, že hodlá v úřadu setrvat do září, kdy mu končilo řádné funkční období.
Podruhé protestující Egypťany zklamal minulý čtvrtek. Ve svém večerním vystoupení nepotvrdil zprávu o svém odchodu, která se mezitím rozšířila v ulicích. V projevu, který byl značně nekonkrétní, naopak zdůraznil, že Egypt nikdy neopustí. „Není žádná hanba naslouchat vašim hlasům a názorům, odmítám však jakýkoli diktát ze zahraničí, ať přichází odkudkoli a s jakýmkoli odůvodněním nebo záminkou,“ řekl zřejmě v reakci na tlak Spojených států, které ho diplomatickou cestou několikrát vyzvaly k odstoupení.
(K událostem v regionu viz také strany 10 a 52–53)
