Příprava akce Kulový blesk na ministerstvu průmyslu a obchodu míří podle poradce ministra a kandidáta do Senátu za ODS Miroslava Beneše do finále.
„Budovy, které nejsou přímo v centru, se budou moci využít na bytové účely. U těch v historickém jádru půjde zřejmě o turistické využití,“ říká.
Jaký by měl být nejbližší vývoj akce Kulový blesk, která se týká stěhování ministerstva průmyslu a obchodu?
Předpokládáme, že o výběrovém řízení rozhodne vláda koncem října. V tuto chvíli hledáme finančního a právního poradce, aby celá transakce byla co nejprůhlednější. (O plánovaném stěhování ministerstva jsme více informovali v čísle 12/2008.)
Chcete úplně novou budovu, nebo se spokojíte se stávajícím objektem?
Předmětem výběrového řízení není požadavek, aby budova byla nová, i když spíše předpokládáme, že tomu tak bude. Očekáváme, že zájem bude velký. Nabídka třinácti budov v centru Prahy je zajímavá, a jakkoli bychom mohli mít obavy z poklesu cen nemovitostí, tak Prahy se to rozhodně netýká. Naopak, Praha je prakticky jediné české město, kde ceny nemovitostí jdou stále nahoru.
K jakému účelu se dají nabízené budovy využít?
To už záleží na novém nabyvateli. Předpokládáme, že budovy, které nebudou přímo v centru, se budou moci využít na bytové účely, u těch v historickém jádru půjde zřejmě o turistické využití, to znamená hotely, restaurace či jiné, pro občany i návštěvníky Prahy zajímavé aktivity.
CHCEME BÝT NA METRU, U SILNICE, ALE NE V CENTRU
Co má být vlastně podstatou oné akce Kulový blesk?
Martin Říman se rozhodl své ministerstvo průmyslu a obchodu posunout na ministerstvo infrastruktury podnikání. Proto také urychlil práce na likvidaci zbytkových státních podniků – dnes jsou jich zlikvidovány již dvě třetiny. Některé státní instituce byly rovněž sloučeny, čímž došlo k redukci míst ve státní správě v gesci našeho ministerstva. Významným prvkem je například sloučení některých zahraničních kanceláří agentur CzechTrade a CzechInvest nebo sloučení Českého normalizačního institutu a Úřadu pro metrologii, normalizaci a zkušebnictví.
Ministerstvo je totiž zřizovatelem řady institucí, které jsou roztříštěné a zabírají nemovitosti v historickém jádru města. Ministr proto rozhodl o akci Kulový blesk, jejíž podstatou je nahrazení současných třinácti budov, v nichž instituce sídlí, jedním objektem. Tato budova bude v dosahu metra a bude rovněž dosažitelná ze silnice. Centru se tak jednak ulehčí od individuální dopravy, za druhé se nebudou muset podnikatelé plahočit do samotného centra Prahy, kde jsou problémy s parkováním.
Nezanedbatelným pozitivem bude i uvolnění těchto budov pro komerční účely…
Přesně tak. Tyto budovy v historickém centru mohou být komerčně využity daleko efektivněji než pro potřeby státních úřadů, což zvýší atraktivitu centra pro Pražany i mimopražské návštěvníky. Seznam objektů, které chce ministerstvo vyklidit, je možné najít na internetu. V těchto dnech se sumarizuje stavební program, tedy požadavky na jednotlivé instituce a doprovodné provozy. To není tak jednoduché, protože například Puncovní úřad má určité nároky na řadu laboratoří.
MIROSLAV BENEŠ (52)
Poradce ministra průmyslu a obchodu Miroslav Beneš se narodil 5. dubna 1956 ve Strakonicích. Po studiu na strakonickém gymnáziu absolvoval v roce 1980 Jadernou a fyzikálně inženýrskou fakultu v Praze. V roce 1991 nastoupil jako vedoucí odboru mezinárodních vztahů a informací v Jaderné elektrárně Temelín. V roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde do června 2002 vedl Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. V červnu 2002 byl do sněmovny opět zvolen a věnoval se evropské integraci, působil jako pozorovatel a tři měsíce jako kooptovaný poslanec Evropského parlamentu. Od roku 2006 má malou konzultantskou firmu. Je ženatý, má dva syny – Matouše a Tomáše.
Nároky však nemají jen úřady, ale i podnikatelé. Počítá se v novém objektu i se zlepšením klientského přístupu?
Ten, kdo navštívil například Českou obchodní inspekci, Český normalizační institut či CzechInvest, určitě potvrdí, že tyto historické budovy mají právě z hlediska klientského přístupu řadu omezení. Celý projekt proběhne formou výběrového řízení, kdy na jedné misce vah budou nemovitosti, které do projektu ministerstvo vkládá. Na straně druhé pak finanční prostředky ve prospěch státu a objekt vyhovující zadání, to znamená splňující nároky jak z hlediska dotčených institucí, tak z hlediska přístupu vůči klientům.
Budova se stane majetkem státu ve správě ministerstva průmyslu a obchodu. Odhady hovoří o úspoře až sto padesáti milionů korun provozních nákladů. K úspoře sto padesáti pracovních míst dojde díky tomu, že řada obslužných provozů, jako je autodoprava, bude soustředěna do jednoho místa.
Co vám nakonec zůstane?
Tak kromě moderní administrativní budovy ministerstvu samozřejmě zůstane stávající budova Na Františku, tedy objekt, který byl již jako ministerstvo postaven. Jedná se o architektonicky zajímavé dílo a asi by bylo neúctou k předkům, kdybychom z tohoto objektu ministerstvo stěhovali. Druhým objektem je Petchkův palác, u něhož stále není dořešen restituční spor.
SEDMDESÁT VÝPOVĚDÍ NA KONCI ŘÍJNA
Jde o pilotní projekt, s nímž v Česku zatím nejsou zkušenosti. Inspirovali jste se někde v cizině a neobáváte se nějakých komplikací, například právního charakteru?
Jsme pochopitelně opatrní, takže celý proces realizujeme ve spolupráci s právními firmami. A co se týká vzorů, mnohde ve světě existují vládní čtvrti. Takovou ambici sice nemáme, alespoň ale chceme soustředit několik úřadů do jedné budovy.
Bude akce Kulový blesk doprovázena i redukcí stávajících úřadů?
O spojení zahraničních kanceláří agentur CzechInvest a CzechTrade jsem již hovořil. Sloučení samotných agentur se budeme věnovat v průběhu příštího roku. Vedle toho dojde ke zrušení Českého normalizačního institutu a sloučení s Úřadem pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví. Přičemž koncem října skutečně bude následovat sedmdesát výpovědí, takže to nebude o tom, na co jsme byli doposud zvyklí, že úředníci přecházeli z jednoho zrušeného úřadu do jiného. K červnu letošního roku byla zrušena firma Tescom, čímž se ušetří šedesát milionů korun ročně.
Vy teď kandidujete do Senátu. S čím chcete přijít z hlediska zlepšení podnikatelského prostředí?
Měl jsem to štěstí, že než jsem se stal poradcem, tak jsem ještě jako poslanec měl možnost aktivně zasahovat do tvorby různých norem. Interpeloval jsem například vyhlášku o bezdotykových bateriích, která byla nyní skutečně zrušena. Podařilo se mi rovněž zrušit řadu dotazníků, které vytvářel Český statistický úřad. Nemyslím si, že bych přicházel s nějakým revolučním návrhem, což souvisí i s rozdílným pojetím funkce senátora a poslance.
Nicméně, vzhledem k tomu, že jsem pracoval v Jaderné elektrárně Temelín, mám racionální a pozitivní pohled na úlohu jaderné energetiky. Zároveň se mi ale nelíbí, jak vysoké ceny energií platíme. Proto bych chtěl v případě svého zvolení působit, aby stát vysoké zisky z energií, z nichž profituje, občanům alespoň částečně refundoval v rámci penzijní či zdravotnické reformy. Právě u nás v jižních Čechách jsou lidé naštvaní, protože tam stojí Temelín, ale elektřinu platí stejně drahou jako v sousedním Bavorsku.
Obejde se naše budoucnost bez tak důležitých složek, jako je hnědé uhlí, případně jaderná energie? Lze je vůbec nahradit úsporami, případně obnovitelnými zdroji, aniž by to ohrozilo hospodářský vývoj?
Lidstvo vždy dokázalo pokročit dál a nepochybně i energetický mix za sto let bude jiný než dnes. V nejbližších deseti až dvaceti letech se bez uhlí ani jádra pro výrobu energií neobejdeme. To neznamená, že bychom neměli spořit, ale ne pokrytecky. Vyspělé země si totiž zvykly energeticky náročné výroby vystěhovat do jiných, méně vyspělých zemí, které pak školometsky poučují, jak mají chránit životní prostředí, ale ocel či cement dovezou od nich. Obnovitelné zdroje nepochybně budou tvořit důležitou alternativu, ale musí tomu být na základě ekonomické, nikoliv politicko regulační umělé výnosnosti, jako je tomu dnes.
Finanční krize v USA se nás sice zatím nedotýká, ale obavy zůstávají. Jaké kroky by měla vláda podniknout, aby dopady na naše podnikatele byly co nejmenší?
Hypoteční krizi v USA nastartovalo sociální inženýrství, které pro osmdesát procent občanů garantovalo zajištění bydlení, v mnoha případech nad jejich možnosti. Šíření dopadu se nyní vlády snaží zabránit dalšími a dalšími regulacemi. Některé kroky musíme přijmout také. Jakkoliv garantování bezpečí vkladů v bankách je u nás na slušné úrovni a drtivá většina populace může být zcela v klidu, protože takové úspory nemá ani zdaleka, asi je zapotřebí kouknout se do okolních zemí a garance zvednout, aby nedocházelo k odlivu kapitálu. Na evropské úrovni musíme zabránit tomu, aby národní problémy byly sanovány z celoevropských peněz.
A pokud se týká opatření v rámci ministerstva průmyslu a obchodu?
Ministr Říman připravil novou formu podpory exportérů prostřednictvím komerčních bank, nikoliv státních institucí. Snaží se postupně připravovat další kroky vedoucí k usnadnění podnikání, protože v případě poklesu budou v okolních zemích hledat dodavatele s nižšími náklady, což u nás stále ještě platí, byť v nižší míře, než tomu bylo v devadesátých letech.
