NEJPOZDĚJI DO KONCE SOUČASNÉHO VOLEBNÍHO OBDOBÍ CHTĚJÍ ZEJMÉNA LIDOVCI, ALE I ORGANIZACE VLASTNÍKŮ DOŘEŠIT RESTITUCE CÍRKEVNÍCH NEMOVITOSTÍ, KTERÉ SPRAVUJE STÁT PROSTŘEDNICTVÍM POZEMKOVÉHO FONDU ČR (PF).
Církevní majetek chátrá a nebo blokuje pozemky pro podnikání
CÍRKEVNÍ POZEMKY A BUDOVY JSOU TOTIŽ BLOKOVÁNY V ZEMĚDĚLSKÉM ZÁKONU O PŮDĚ A NELZE JE VYUŽÍT K PODNIKATELSKÝM ÚČELŮM.
Blokovaný církevní majetek brání rozvoji podnikatelských aktivit a v některých případech může nedořešené vlastnictví odradit například zahraniční investory. Problémy, především v požadavku průhledné evidence nemovitostí, mohou nastat i po vstupu do EU. Především je ale podle místopředsedy Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků (SVPSR) Františka Jandy „ostuda, že za třináct let od změny politického systému v ČR se tento problém nepodařilo vyřešit“. Respektive, ani se řešit nezačal. Spokojen není ani Pozemkový fond ČR. Ten podle tiskové mluvčí Světly Prokešové spravuje 28 664 hektary půdy blokované pro církevní restituce, přičemž průměrná účetní hodnota metru čtverečního činí v Česku čtyři koruny. K 30. září letošního roku kromě toho Fond spravoval na 800 církevních objektů v zůstatkové hodnotě 62 milionů korun. Část půdy a některé objekty sice pronajímá, přesto vydal jen loni na údržbu, opravy, úpravy a demolice budov, staveb a pozemků 130 milionů korun. „Nemůžeme ale udržovat všechno, nedávno jsme museli například zbourat jeden kostel, protože ohrožoval bezpečnost místních občanů,“ říká Prokešová.
RESTITUCE, NEBO NÁHRADA?
Restituce v pravém slova smyslu však nebude podle místopředsedy lidovců Cyrila Svobody vpraxi možná. „Restituce znamená uvedení do původního stavu, a to není v řadě případů možné. Vyřešit to ale musíme, protože obce, kraje, ale i stát je omezen blokačními paragrafy, podle nichž nemůže být disponováno s majetkem, který by mohl být předmětem církevní restituce. Chceme stavět liniové stavby, průmyslové zóny nebo domy a narážíme přitom na pozemky, které v tom zabrání, protože zákon to zakazuje,“ konstatoval Svoboda. Podle jeho názoru ale musí být navrácení církevního majetku součástí obecného vztahu státu a církví. „Neříkám, že to musí být nutně restituce. Za tento majetek může být třeba vyplácena jakási renta, nebo může stát po určitou dobu přispívat církvím na jejich činnost a církve by se za to mohly vzdát nároků na vydání svého majetku. Jde především o nalezení řešení, jak zajistit prostředky na opravu a údržbu památek, což je největší problém církví, protože mají hromadu kostelů, které nemohou uzavřít ani zbořit, neboť jsou to dominanty naší krajiny a našeho venkova a musí se udržovat. Byl bych rád, kdybychom tento problém byli schopni vyřešit do konce tohoto volebního období,“ uvedl místopředseda.
SOUHLASÍ I SVAZ VLASTNÍKŮ PŮDY
Průhledné a vyřešené vlastnické vztahy jsou iprioritou SVPSR. Svaz proto restituce církevního majetku podporuje, neboť vnímá církev jako jakéhokoli vlastníka půdy. „Dořešení majetkových práv by mělo být na prvním místě - nedat právo vlastníkovi v nakládání s jeho majetkem je na hranici porušování lidských práv,“ domnívá se Janda. Jeden ze základních problémů vidí přitom předseda Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků v absenci komunikace státu, potažmo Ministerstva zemědělství ČR, s vlastníky. Předchozí ministr zemědělství Jan Fencl dokonce několikrát oficiálně prohlásil, že se Svazem jednat nebude, současný ministr Jaroslav Palas se k tomu ještě neodhodlal. Vlastníci přitom počítají s tím, že budou po vstupu do EU jedním z klíčových účastníků pohybu cen pronájmu a prodeje půdy. Ignorance státní správy se tak může ČR a zejména zemědělcům vymstít.
ČLENSTVÍ V EU MÁ PŘINÉST VĚTŠÍ RESPEKTOVÁNÍ PRÁVA
„Svaz vlastníků půdy a soukromých rolníků svelkým znepokojením vnímá, že je již po dobu šesti let přehlížen státní správou v procesech týkajících se nakládání s půdou, což přináší škody nejen vlastníkům, ale i samotnému rezortu a celé zemědělské politice vlády. Mnoha problémům se tak mohlo předejít a zabránit omezování vlastnických práv prostřednictvím řady zákonů, jako jsou vodní, horní, myslivecký nebo některé pozemkové úpravy - všechny omezují vlastnická práva velmi brutálním způsobem ve prospěch uživatelů. S tím vlastníci pochopitelně nemohou souhlasit a protože na domácí politické scéně není vůle tyto problémy řešit, otevře Svaz tyto věci po vstupu ČR do EU,“ zdůraznil Janda. Vlastnická práva jsou v Unii přitom v porovnání s ČR výrazněji respektována. To podle SVPSR v praxi povede k tomu, že uvedené zákony, ale idalší legislativní normy, bude třeba po vstupu do Unie novelizovat.
