Tři jedna pro samuraje. Tak by šlo lapidárně shrnout skóre výstavy Gejša a samuraj, probíhající do dubna příštího roku v pražském Náprstkově muzeu. Je na ní k vidění téměř 800 předmětů spojených s životem ve starém Japonsku. Z toho 588 exponátů se váže ke kultuře samurajských válečníků, zbytek přibližuje život profesionálních japonských společnic – gejš.
Magnetem výstavy je třináct nově rekonstruovaných vzácných čepelí japonských mečů, z nichž ten nejstarší pochází ze 14. století. Většinu z vystavených čepelí vyrobili renomovaní japonští mečíři, jakými byli například mistři Munehiro či Kanemicu. Takové zbraně se velmi cenily, kvalitní ostří si mohli dovolit jen opravdu zámožní šlechtici. Oprava každého z nich zabrala měsíc práce a jejich cena se podle kurátorky výstavy Alice Kraemerové pohybuje ve statisících až milionech korun. Ke každému meči patřila výbava – pochva, jílec a mečová záštita. Takových doplňků měl samuraj několik a šlo je měnit. Pro společenské účely byly určeny honosně zdobené pochvy, do války se zase nosily pochvy robustnější.
Kromě zbraní si lze na výstavě prohlédnout například samurajský oblek hitatare, určený k audienci u knížete nebo japonského vojenského vládce šóguna a vyznačující se dlouhými nohavicemi. Ty představovaly kuriózní bezpečnostní pojistku – dotyčný samuraj byl natolik zaměstnán tím, aby si nepřišlápl nohavici a neupadl, že mu to mělo zabránit v pokusu o atentát.
Zatímco samuraje v Japonsku dnes nepotkáte, gejši svoji živnost provozují. Je jich ale čím dál méně. Zatímco v roce 1928 bychom jich napočítali na 80 tisíc, v osmdesátých letech se jejich počet snížil na deset tisíc a dnes už je jich sotva tisícovka. Na výstavě v Náprstkově muzeu najdeme jak kimona a slunečníky, tak hudební nástroje a soupravy určené k pobavení zákazníků. Za povšimnutí stojí různé drobnosti. Kromě ručně malovaných papírových obálek na peníze to jsou speciální podložky určené k podpírání krku během spánku. Chránily rafinované účesy gejš před poškozením.
Kdo by si chtěl vyzkoušet umění gejš na vlastní kůži, v Náprstkově muzeu se toho nedočká. Útěchou mu snad může být to, že cena za oběd s touto společnicí, která zatančí, zazpívá a bude vést duchaplnou konverzaci, vyjde na desítky tisíc korun.
