Vybraný přepravce polní nemocnice nebyl nejlevnější
O tom, že stát zaplatí pobyt českých vojáků v Afghánistánu pomocí dluhopisů za 600 milionů korun, rozhodla minulé úterý sněmovna po dramatické debatě minulé úterý. Která firma do Střední Asie za téměř stovku milionů přemístí 6. polní nemocnici, o tom naopak padl tichý verdikt už 19. dubna v šeru pracoven Generálního štábu Armády České republiky a Národního centra pro koordinaci přesunů a dopravy ozbrojených sil.
Opět bez soutěže.
Transport nakonec realizovala společnost Brnotrans Eurail. Pronajala letouny Ruslan a leteckého dopravce, Brity vlastněnou ruskou firmu Volga – Dněpr, která nemocnici před třinácti lety přepravila z pražské Ruzyně do Kábulu. První transport se uskutečnil koncem dubna, hlavní přesun proběhl mezi třetím a osmým květnem. Jeden let stál dvě stě tisíc amerických dolarů, celková suma činí přibližně šestaosmdesát milionů korun. Žádné výběrové řízení se nekonalo, Miroslav Šindelář z tiskové služby ministerstva obrany to na dotaz týdeníku EURO vysvětlil tím, že kvůli usnesení vlády o vyslání polní nemocnice se na nákup služeb včetně dopravy nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek. „Národní centrum pro koordinaci přesunů a dopravy ozbrojených sil provedlo marketingový průzkum trhu, na jehož základě byla společnost Brnotrans Eurail vyzvána k předložení nabídky a 19. dubna s ní byla uzavřena smlouva,“ uvedl Šindelář. Jak to bude s návratem polní nemocnice z Afghánistánu, se má podle něho rozhodnout později.
Byly i levnější.
Právně je vše v pořádku. Kontrakt s firmou Brnotrans Eurail, lépe řečeno Volga - Dněpr, nebyl ale jedinou možností. Variant bylo víc, různá byla i cenová nabídka. Dobře informovaný zdroj řekl týdeníku EURO, že o přepravu nemocnice projevila zájem i ukrajinská společnost Paljot. Cenu prý nastavila o deset procent výš než Volga – Dněpr. Tato firma u nás spolupracovala například se společností Thomas CZ. Kvůli nucenému přistání jednoho z letadel Paljotu v Bulharsku bylo ovšem před několika lety zjištěno nelegální obchodování se zbraněmi – to byl možná hlavní důvod, proč Paljot nebyl ohledně afghánské zakázky nakonec osloven, ačkoli vedení ministerstva obrany tuto firmu údajně preferovalo.
Nejlevnější nabídku našim vojákům podle zmíněného zdroje učinila dceřiná společnost Tatry Kopřivnice, firma Škoda Tatra Forwarding (ŠTF). Za 74 milionů korun měla nemocnice i s vojenským doprovodem absolvovat dvoudenní cestu vlakem do polského přístavu Zbiroh, poté dvacet dní putovat lodí do Dubaje ve Spojených arabských emirátech, odkud by byla během pěti až sedmi dnů přepravena leteckým mostem (dva letouny Ruslan) do Kábulu. Kombinovaná přeprava měla být pojištěná, a tudíž bezpečná. Vzhledem k tomu, že s naloděním v Polsku se počítalo už 22. dubna, mohla „zásilka“ do afghánské metropole dorazit jen o týden později než při výlučně leteckém transportu. ŠTF dodatečně nabídla, že při nárůstu ceny na 90 milionů korun dopraví z Ostravy či z Prahy do Kábulu alespoň prvotní část nemocnice přímo dvěma letadly. O zakázku mělo údajně zájem ještě několik dalších českých firem.
Dvě stě milionů?
Armádní úředníci však podle zdroje od začátku požadovali výlučně leteckou přepravu. Šéfka tiskové služby ministerstva obrany Jana Jelínková uvedla, že roli hrál i čas. „Nevybral se nevýhodný zájemce, od kompetentních lidí vím, že Brnotrans Eurail přistoupil na podmínky, které jsme si stanovili my, byla tam finanční sleva,“ tvrdí. Týdeník EURO získal informaci, že původní požadavek vybrané společnosti byl mnohem vyšší, prý až dvě stě milionů korun. Zda více než stomilionový rozdíl mezi původní nabídkou a konečnou cenou vznikl obratným vyjednáváním, nechtěl nikdo z resortu potvrdit ani komentovat.
Možná měli důvod.
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se o výhodnosti výběru přepravce 6. polní nemocnice do Afghánistánu odmítl bavit. „To přece není věc, ke které by se měl vyjadřovat ze své úrovně ministr. Já tu nejsem od toho, abych posuzoval výhodnost či nevýhodnost nabídek,“ řekl. Stínový ministr obrany Občanské demokratické strany Petr Nečas prohlásil, že i on má zprávy, podle kterých vojáci vybrali zbytečně drahého přepravce. Také podle něho si nájemci služeb společnosti Volga - Dněpr původně účtovali až dvousetmilionovou částku. „Pevně doufám, že jde o odůvodnitelné rozhodnutí, protože jen tak vyhodit desítky milionů korun navíc mi připadá jako velmi špatný krok,“ komentoval Nečas výběr firmy. O důvodech, které k tomu vojáky vedly, však odmítl spekulovat, protože prý nemá detailní informace o požadavcích britských velitelů v Afghánistánu, s nimiž je česká mise koordinována. K postupu ministerstva ve věci výběru přepravce polní nemocnice do Kábulu se pro nedostatek informací nechtěl vyjádřit ani bývalý lidovecký ministr obrany Miloslav Výborný.
