Každých několik let se k pracovní síle připojí nová generace, která s sebou přináší vlastní soubor kvalit, vlastností a hodnot. Ty se přitom mezi sebou kolikrát významně liší. Takzvaní Baby Boomers narození mezi koncem druhé světové války a polovinou šedesátých let hledali v zaměstnání zejména jistotu, navazující generace X stála převážně o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a mileniálové, kteří přišli na svět zhruba v letech 1981–1995, pak chtěli ideálně od všeho trochu.
Ještě o poznání ,náročnější‘ je nejmladší ekonomicky aktivní generace Z, jejímž nejstarším představitelům je momentálně zhruba 28 let, kdežto těm nejmladším pak teprve jedenáct. „Tato generace je charakteristická svou otevřeností, zájmem o rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a celkově i o své psychické zdraví,“ komentuje pro Euro.cz generální ředitel společnosti Welcome to the Jungle pro Českou republiku a Slovensko Honza Klusoň.
V oblasti práce tito lidé vyžadují hlavně zdravou firemní kulturu, příjemnou atmosféru i pozitivní prostředí. Dle výzkumu společnosti Deloitte při volbě zaměstnání také častěji zohledňují společenskou odpovědnost firem a chtějí rovněž pracovat v takové organizaci, jež s nimi sdílí stejné hodnoty.
O platu se nebojí vyjednávat
Oproti mileniálům jsou příslušníci generace Z, kterých je na světě aktuálně kolem dvou miliard, také více orientovaní na kariéru a finanční ohodnocení. Alespoň tak o nich hovoří oficiální stránky Evropské komise. „Někteří z nich jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu, pokud cítí, že má jejich práce opravdový smysl. Je však pravda, že jsou při vyjednávání o svém finančním ohodnocení často vytrvalí a chtějí být za svoji práci odměněni férově,“ přibližuje Klusoň.
Skutečnost, že v osobním životě častěji než starší generace lpí na drahých značkách, pak přisuzuje spíše formě sebevyjádření a dokreslení vlastní osobnosti. O prezentaci sociálního statusu v tomto případě tak úplně nejde.
A že se o žádnou povrchní generaci skutečně nejedná, dokazuje podle šéfa Welcome to the Jungle i preferovaná forma benefitů: „Více než materiální výhody ocení mladí zaměstnanci spíše ,softové‘ benefity jako možnost vzdělávání a rozvoje, příspěvek na terapie či časovou flexibilitu.“
Za naprostý standard pak mladí zaměstnanci považují třeba home office či pružnou pracovní dobu. Na druhou stranu, ve srovnání s mileniály na tyto jedince více dolehla nezaměstnanost, a tak je pro ně jistota práce výraznou prioritou. Řada z nich navíc svoji pracovní kariéru startuje v době pádivé inflace a energetické krize, což tento pocit ještě více prohlubuje.
A co že očekávají od svých zaměstnavatelů? Především otevřenou a jasnou komunikaci, která nemusí být nutně tváří v tvář, ale klidně prostřednictvím videohovoru. Což je koneckonců forma, s kterou se ztotožňují i ve svém volném čase, jež tráví na sociálních sítích typu YouTube a TikTok. Důležitou roli pak v pracovním životě generace Z hraje i zpětná vazba nadřízeného.
Přecitlivělí? Kdepak, jen otevření emocím
Dle Hopkinsovy univerzity uvádějí mladí lidé ve srovnání se staršími ročníky vyšší úroveň stresu a pracovního vyhoření, což má v dlouhodobém horizontu negativní dopad na pracovní výkon i kariérní postup. Tvrzení, že je současná generace oproti předchozím přecitlivělá, je však dle Klusoně pouze zbytečný stereotyp. „Mladí lidé jsou akorát zvyklí dávat své emoce oproti generaci X více najevo, a to i na veřejnosti. Generace Y (jiný název pro mileniály – poznámka redakce) a Z obecně kladou velký důraz na svůj well-being, a proto se nezdráhají případnou nespokojenost vyjádřit nahlas,“ vysvětluje.
Jaký typ profese budou tito lidé upřednostňovat a zda nezanevřou na řemesla, je dle Klusoně těžké odhadnout. Ale vzhledem ke kladnému vztahu k moderním technologiím jsou už dnes přirozeně atraktivnější třeba místa v oblasti IT. „Na popularitě v posledních letech nabírají také pozice zaměřené na společenskou odpovědnost, takže tam můžeme očekávat další rozvoj a zájem mladých lidí i do budoucna,“ přibližuje ředitel.
S rozmachem hybridního pracovního režimu, v rámci kterého mohou zaměstnanci mnohdy pracovat takřka odkudkoli, lze navíc předpokládat, že mladým lidem nebudou vadit ani administrativní či jiné řadové pozice. Vzhledem k velkému důrazů na well-being, který má generace společný s mileniály, se dá rovněž počítat s tím, že s nárůstem mladších ročníků v pracovních kolektivech bude běžnější větší otevřenost mezi členy týmů i směrem k nadřízeným. Stále přirozenější bude také ohleduplnost a důraz na netoxické pracovní prostředí.