Právní nejasnosti provázejí přeměnu holdingu zpět na fond.
Více než tříletá kauza malého akcionáře Ivana Pura, kterému dal Nejvyšší soud za pravdu, že dávná přeměna investičního fondu Bohemia dopravy - Komenius na holding je protizákonná, nadále pokračuje. Přestože již před třemi měsíci soudy - krajský i v rchní - definitivně potvrdily, že „holding je fondem, a vše by mělo být tedy jasné, vznikly nové otázky, které je třeba řešit. Přimět fond, který se choval tři roky jako běžná akciová společnost, k dodržování pravidel kolektivního investování by měla opatření státních orgánů. Mezitím co se vede diskuse, která opatření by to měla být, hlavní akcionář fondu - J&T Banka - začal rozprodávat jeho akcie neznámým firmám. Mrtvý brouk. Teprve v minulém týdnu se probudila Komise pro cenné papíry a začala jednat. Stalo se tak až na nátlak akcionářů, kteří si myslí, že komise měla na Komenius pohlížet jako na fond již od rozhodnutí výše uvedených soudů a nečeka t na zápisy v obchodním rejstříku. „S fondem bylo zahájeno správní řízení ve věci uložení opatření k nápravě, které by směřovalo k uvedení společnosti do souladu se zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Fond musí mít například uzavřenou smlouvu s depozitářem, mít platný statut, plnit informační povinnosti, mít zvoleny nebo jmenovány členy statutárního a dozorčího orgánu se souhlasem komise, sdělila týdeníku EURO její tisková mluvčí Šárka Samková. Podle ní byla komise s rozhodnutím vrchního soudu seznámena již v červnu, ale nemohla nic dělat, protože bylo nutné počkat až na zápis obchodního jména a předmětu podnikání v obchodním rejstříku a ten byl učiněn až 9. září. „Ko mise obdržela výpis z obchodního rejstříku 13. září a ještě tentýž den zapsala fond do seznamu investičních fondů, zní stanovisko komise k časové prodlevě celého případu. IF Komenius nikdy nebyl holdingem. Právní zástupce Ivana Pura Petr Zima z advokátní kanceláře Šváb, Zima a partneři však zastává úplně jiný názor. „Není pravda, jak tvrdí komise, že by IF Komenius byl zapsán do obchodního rejstříku až 9. září 1 999. Tohoto dne byl pouze uveden zápis v obchodním rejstříku do souladu se skutečností autoritativně a pravomocně konstatovanou soudy. Komise nemá důvod pohlížet na Komenius jako na investiční fond až od 9. září, ale již od jeho vzniku v r oce 1991. Neexistuje žádná právní skutečnost, která by ospravedlňovala tvrzení, že IF Komenius se stal někdy v minulosti běžnou akciovou společností, říká Zima. Úkony, které v tomto případě komise zatím učinila, považuje Zima za nedostatečné. Je totiž například záhadou, na kom bude komise vyžadovat splnění úkolů uvedených ve svém opatření. „Osoby, které o sobě tvrdí, že jsou členy představenstva a dozorčí rady, nebyly platně a účinně zvoleny, protože jejich volbu společnost řádně podle zákona neoznámila komisi, tvrdí Zima. Fond Komenius tak podle něj nemůže ani uzavřít s bankou depozitářskou smlouvu, kterou požaduje komise, protože platnost takové smlouvy by tak byla snadno napadnutelná. Nucená správa? Nyní je nejlepší možností podle Petra Zimy jmenování nuceného správce a zavedení nucené správy. Komise má podle něj pouze dvě základní možnosti: buď donutit společnost k přeměně na otevřený podílový fond, nebo jí odejmout povolen í ke vzniku investičního fondu a navrhnout soudu její likvidaci. O tom však nechce J&T Banka ani slyšet. „Nemáme signály, že by se uvažovalo o zavedení nucené správy. V současné době již plníme všechny oznamovací povinnosti tak, jako kdyby Komenius holding byl fondem, a proto nevidíme jediný důvod pro její zavedení. V případě jejího uvalení bychom se jí bránili všemi zákonnými prostředky, říká místopředseda představenstva J&T Banka Igor Rattaj. Banka se proti výše uváděnému rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolala k Ústavnímu soudu a má připraven scénář dalšího vývoje. „V případě, že Komenius bude fondem, zařadíme jej do skupiny fondů spravovaných naší investiční společností J&T Asset Management a obdobně jako ostatní fondy jej budeme připravovat na otevření. V případě, že Komenius zůstane holdingem, zfúzujeme jej s naší mateřskou společností. Akcionáři tak b udou vlastnit stejný majetek jako současní vlastníci J&T Finance Group, vysvětluje Rattaj. Mezitím však akcionářům fondu přibyly další vrásky. J&T začala totiž před čtrnácti dny rozprodávat akcie Komenia, když prodala 19,9 procenta firmě Trim Luffer a 11,7 společnosti Galston Investments. Sama si ponechala 17,8 procenta. „Jedná se o ;jedny z našich dlouholetých klientů, kteří jsou ochotni se podílet na financování nákupu Komenia holding. V rámci této transakce jsme si při garantování jistých záruk z naší strany na oplátku ponechali kontrolu nad Komeniem. Z titulu obchodního tajemství však nemůžeme zveřejnit další podrobnosti transakce. Podstatné je, že J&T má stále kontrolu nad Komeniem holding a garantuje, že další vývoj bude p okračovat jen v mezích zákona, říká Rattaj. Někteří akcionáři se obávají, že jde o klasické off-shore společnosti odkudsi z Kypru. Komise však slovy její tiskové mluvčí žádné obavy z nějakého odplynutí majetku nemá. Čisté obchodní jmění na akcii Komenia činí nyní zhruba 540 korun. Majetek tvoří z 80 procent termínované vklady, 11,7 procenta hotovost a 8,3 procenta budovy a pozemky.
