TRNITÁ CESTA ZPĚT

Právní nejasnosti provázejí přeměnu holdingu zpět na fond.

Více než tříletá kauza malého akcionáře Ivana Pura, kterému dal Nejvyšší soud za pravdu, že dávná přeměna investičního fondu Bohemia dopravy - Komenius na holding je protizákonná, nadále pokračuje. Přestože již před třemi měsíci soudy - krajský i v rchní - definitivně potvrdily, že „holding je fondem, a vše by mělo být tedy jasné, vznikly nové otázky, které je třeba řešit. Přimět fond, který se choval tři roky jako běžná akciová společnost, k dodržování pravidel kolektivního investování by měla opatření státních orgánů. Mezitím co se vede diskuse, která opatření by to měla být, hlavní akcionář fondu - J&T Banka - začal rozprodávat jeho akcie neznámým firmám. Mrtvý brouk. Teprve v minulém týdnu se probudila Komise pro cenné papíry a začala jednat. Stalo se tak až na nátlak akcionářů, kteří si myslí, že komise měla na Komenius pohlížet jako na fond již od rozhodnutí výše uvedených soudů a nečeka t na zápisy v obchodním rejstříku. „S fondem bylo zahájeno správní řízení ve věci uložení opatření k nápravě, které by směřovalo k uvedení společnosti do souladu se zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Fond musí mít například uzavřenou smlouvu s depozitářem, mít platný statut, plnit informační povinnosti, mít zvoleny nebo jmenovány členy statutárního a dozorčího orgánu se souhlasem komise, sdělila týdeníku EURO její tisková mluvčí Šárka Samková. Podle ní byla komise s rozhodnutím vrchního soudu seznámena již v červnu, ale nemohla nic dělat, protože bylo nutné počkat až na zápis obchodního jména a předmětu podnikání v obchodním rejstříku a ten byl učiněn až 9. září. „Ko mise obdržela výpis z obchodního rejstříku 13. září a ještě tentýž den zapsala fond do seznamu investičních fondů, zní stanovisko komise k časové prodlevě celého případu. IF Komenius nikdy nebyl holdingem. Právní zástupce Ivana Pura Petr Zima z advokátní kanceláře Šváb, Zima a partneři však zastává úplně jiný názor. „Není pravda, jak tvrdí komise, že by IF Komenius byl zapsán do obchodního rejstříku až 9. září 1 999. Tohoto dne byl pouze uveden zápis v obchodním rejstříku do souladu se skutečností autoritativně a pravomocně konstatovanou soudy. Komise nemá důvod pohlížet na Komenius jako na investiční fond až od 9. září, ale již od jeho vzniku v r oce 1991. Neexistuje žádná právní skutečnost, která by ospravedlňovala tvrzení, že IF Komenius se stal někdy v minulosti běžnou akciovou společností, říká Zima. Úkony, které v tomto případě komise zatím učinila, považuje Zima za nedostatečné. Je totiž například záhadou, na kom bude komise vyžadovat splnění úkolů uvedených ve svém opatření. „Osoby, které o sobě tvrdí, že jsou členy představenstva a dozorčí rady, nebyly platně a účinně zvoleny, protože jejich volbu společnost řádně podle zákona neoznámila komisi, tvrdí Zima. Fond Komenius tak podle něj nemůže ani uzavřít s bankou depozitářskou smlouvu, kterou požaduje komise, protože platnost takové smlouvy by tak byla snadno napadnutelná. Nucená správa? Nyní je nejlepší možností podle Petra Zimy jmenování nuceného správce a zavedení nucené správy. Komise má podle něj pouze dvě základní možnosti: buď donutit společnost k přeměně na otevřený podílový fond, nebo jí odejmout povolen í ke vzniku investičního fondu a navrhnout soudu její likvidaci. O tom však nechce J&T Banka ani slyšet. „Nemáme signály, že by se uvažovalo o zavedení nucené správy. V současné době již plníme všechny oznamovací povinnosti tak, jako kdyby Komenius holding byl fondem, a proto nevidíme jediný důvod pro její zavedení. V případě jejího uvalení bychom se jí bránili všemi zákonnými prostředky, říká místopředseda představenstva J&T Banka Igor Rattaj. Banka se proti výše uváděnému rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolala k Ústavnímu soudu a má připraven scénář dalšího vývoje. „V případě, že Komenius bude fondem, zařadíme jej do skupiny fondů spravovaných naší investiční společností J&T Asset Management a obdobně jako ostatní fondy jej budeme připravovat na otevření. V případě, že Komenius zůstane holdingem, zfúzujeme jej s naší mateřskou společností. Akcionáři tak b udou vlastnit stejný majetek jako současní vlastníci J&T Finance Group, vysvětluje Rattaj. Mezitím však akcionářům fondu přibyly další vrásky. J&T začala totiž před čtrnácti dny rozprodávat akcie Komenia, když prodala 19,9 procenta firmě Trim Luffer a 11,7 společnosti Galston Investments. Sama si ponechala 17,8 procenta. „Jedná se o ;jedny z našich dlouholetých klientů, kteří jsou ochotni se podílet na financování nákupu Komenia holding. V rámci této transakce jsme si při garantování jistých záruk z naší strany na oplátku ponechali kontrolu nad Komeniem. Z titulu obchodního tajemství však nemůžeme zveřejnit další podrobnosti transakce. Podstatné je, že J&T má stále kontrolu nad Komeniem holding a garantuje, že další vývoj bude p okračovat jen v mezích zákona, říká Rattaj. Někteří akcionáři se obávají, že jde o klasické off-shore společnosti odkudsi z Kypru. Komise však slovy její tiskové mluvčí žádné obavy z nějakého odplynutí majetku nemá. Čisté obchodní jmění na akcii Komenia činí nyní zhruba 540 korun. Majetek tvoří z 80 procent termínované vklady, 11,7 procenta hotovost a 8,3 procenta budovy a pozemky.