Uvidíme, jak prezidentské volby nakonec dopadnou, ale je dost vysoká pravděpodobnost, že se na Hradě v příští pětiletce usadí Miloš Zeman. Proto mne trochu zarazilo, s jakou rozšafností vyřešil v nedávné televizní debatě deficit důchodového účtu.
Ten bude představovat čím dál větší zátěž veřejných financí a nic na tom nezmění, ani když druhý pilíř nakrásně skončí na úbytě a ČSSD mu následně dá ránu z milosti. Ono totiž ani 28 procent z vyměřovacího základu (silně zjednodušeně z objemu mezd) na důchody zdaleka nestačí.
Pokud favorit prezidentských voleb doporučí jako řešení prostě sazbu sociálního pojištění o dva procentní body zvýšit, a starost s deficitem tím spláchnout, nelze se ubránit údivu. Tím spíš, že Miloš Zeman by měl být inteligentní muž vybavený bohatými zkušenostmi z exekutivy. Za své vlády se nejen žádných podstatných ekonomických zhovadilostí nedopustil, ale člověk by dokázal najít i několik významných plusů. Skutečnost, že se jeho kabinet odhodlal řešit vleklou bankovní krizi a zvládnul ji věcně i systémově dobře, je například v moderních ekonomických dějinách Česka podstatná pozitivní událost.
Když teď ale Zeman doporučuje zvyšovat přímé zdanění pracovní síly, co je na tom chytrého? Dokonce i François Hollande už připustil, že vysoké zdanění práce je problém, s nímž Francie bude muset něco dělat. A protože francouzský prezident chce jít opačným směrem než Miloš Zeman, jeden by mohl zbystřit.
Doufám, že se Zemana někdo ve zbývajících dnech zeptá, zda by chtěl ty dva procentní body hodit na krk zaměstnancům a snížit jim čistý příjem. To určitě ne. Předpokládejme, že čelnímu prezidentskému kandidátovi přijde prozíravější zvednout pojistné placené zaměstnavatelem. Co na tom, že mezní sazba sociálního pojistného placeného zaměstnavateli v Česku byla předloni po Francii druhá nejvyšší v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)? Díky Zemanovi budeme první a nejlepší. Netřeba se trápit tím, že to pracovní sílu mírně prodraží a poptávku po ní ze začátku trochu sníží…
Ostatně ani konsolidovaný účet zdravotního pojištění není v nejlepší kondici a nějaké procentíčko by užil. Jenže to společně s těmi dvěma na důchody dělá tři procentní body, které představují zvednutí daňového zatížení práce skoro o desetinu. A to není bagatelní záležitost. Navíc vzhledem k demografickému vývoji míra závislosti v příštích letech rychle poroste a zapravit finanční náklady důchodového, sociálního a zdravotního systému bude potřeba znovu. A znovu. A znovu. Chce na to jít Miloš Zeman stejnou metodou? V jazyce nejvýchodnějších Slovanů: etot gaspadin němnožko zabljudilsja.
Další komentáře Miroslava Zámečníka:
Dobrá zpráva: některé daně nejsou navždy
Tirana nemá pochopení pro každého
