Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky? Asi jak kdo. Asadův režim v Sýrii má být potrestán, protože údajně použil chemické zbraně proti vzbouřenému vlastnímu obyvatelstvu. Zatím to sice nikdo nezávislý nepotvrdil, ale myslí si to i al-Káida. Že to připomíná nikdy nenalezené zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna v Iráku? To nikoho nezajímá.
Západní svět znovu potvrzuje, že čím méně rozumí Střednímu východu, tím ochotnější je zasahovat tam, odkud by se měl držet zpátky. Ono slavné arabské jaro, které svrhlo diktátory, vyneslo k moci islamisty, což byla jistě demokratická volba lidu těchto zemí. Nicméně zkušenosti zatím ukázaly, že ti, co nevolili náboženskou budoucnost země, jsou na tom hůře než za oněch diktátorů. A zdaleka nejde jen o osobní svobody, ale především o živobytí. Islámské režimy devastují turistický ruch, a to třeba v Tunisku či Egyptě bolí opravdu hodně lidí. A zhoršující se životní úroveň vede lidi opět do ulic.
To, co se odehrálo a stále odehrává v Egyptě, směřujícím zřejmě k nějaké formě vojenského režimu, je příznačné. Vírou v Alláha se člověk nenasytí a tak není divu, že klid na práci mají noví vládci jen v Libyi, kde „chleba“ teče z ropných vrtů v písku. Jinde v muslimských zemích společnost zůstává rozdělena na venkovany žijící ve své víře ze skromného zemědělství a zbytek, jehož živobytí závisí na obchodu se světem a na turismu. Tyhle dva světy však spolu neumějí komunikovat, a jak ukázaly nedávné masové nepokoje v Turecku, na to, aby se to naučily, nestačí někdy ani několik generací.
Bez nalezení vzájemné tolerance ale nemohou v těchto zemích fungovat standardní demokratické instituce. To si opravdu ve své západní sebestřednosti můžeme myslet, že vzájemnému respektu a ochotě ke kompromisům jiné národy naučíme s pomocí náletů, po nichž dosadíme nové vůdce? Trochu pokory by to chtělo.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
Bohuslave, jak hluboko jsi klesl
