Více než ztrojnásobit spotřebu biopotravin během příštích pěti let a nejméně 60 procent nabídky pokrýt domácí produkcí. Takové ambice má český akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2015. Do konce listopadu ho doručí vládě ministerstvo zemědělství (MZe). „Podíl ekologicky obhospodařované plochy plánujeme rozšířit ze současných 10,4 na patnáct procent z celkové výměry zemědělské půdy. Biopotraviny, které nyní tvoří pouze 0,75 procenta na trhu s potravinami, by měly zaujmout tříprocentní podíl,“ představuje hlavní cíle příští biopětiletky Martin Leibl z MZe.
Česku se podařilo splnit záměr minulého akčního plánu zvýšit rozměr přirozeného hospodaření citlivého k přírodě na deset procent z celkové plochy zemědělské půdy. S Rakouskem, Švédskem, Estonskem a Lotyšskem se řadíme k pětici států Evropské unie s největším rozmachem ekofarmaření. Přesto tuzemská produkce biopotravin pokrývá poptávku na českém trhu pouze ze 40 procent. „Největší poptávka je po mléku a mléčných výrobcích, ovoci, zelenině, pečivu, masu, nápojích, obilovinách a mouce,“ vyjmenovává Leibl. Důvodem nedostatečné domácí nabídky biopotravin je i fakt, že zhruba 80 procent ekologicky obhospodařované půdy jsou louky a pastviny.
Podpora ekofarmářů je vyšší než u běžných zemědělců a každým rokem stoupá. Zatímco v roce 1998 dostali na dotacích 48 milionů korun, loni to byla už téměř miliarda. „Dotační systém chceme zpřísnit. Ekologické dotace už nedostanou ti, kteří zčásti hospodaří klasicky a zčásti bio,“ avizuje Leibl. Předpokládá, že i v příštích letech bude pokračovat kampaň státu na podporu biopotravin. Tříletá propagace zahájená v roce 2008 přišla na 25 milionů korun, z toho polovinu hradila EU.
