V červnu začne firma stavět domky ve Venezuele
Na střechu přijde banánové listí a cement bude z jílovité jihoamerické půdy. Zní to primitivně, ale jednoduché myšlenky mají největší naději na úspěch. Brněnské společnosti Vymyslicky Group se tato prastará moudrost vyplnila doslova. Nevelké stavební firmě, jež není mezi domácími velikány příliš známá, se totiž podařilo zvítězit v souboji s mezinárodní konkurencí v soutěži na stavbu domků za čtyři miliardy dolarů. Tendr vyhlásila venezuelská vláda, aby pomohla svým občanům postiženým ničivými povodněmi. „Projekty Francouzů či Španělů byly příliš komfortní, neodpovídaly zvyklostem domorodých obyvatel a navíc nerespektovaly požadavek, že se mají při stavbě použít domácí suroviny, konstatoval majitel společnosti Vymyslicky Ivo Vaněk. Vatur se nelíbil. Firmu Vymyslicky, s. r. o., založil Vaněk spolu s kolegou Turečkem hned po revoluci v roce 1990. Hlavním oborem činnosti byl obchod s diamantovou stavební technikou, se kterou se oba podnikatelé detailně seznámili na svém předchozím působišti – při stavbě jaderné elektrárny Dukovany. Podnikatelské riziko chtěli rozložit do více směrů, a proto přibrali do party dalšího kolegu, který zavedl výrobu komunálních kartáčů a ve firmě dostal jednoprocentní podíl. Pak bylo třeba vymyslet vhodné jméno tak, aby nenavozovalo mylnou představu o činnosti firmy. Zkoušela se složenina prvních slabik příjmení obou pánů. „Vatur ale moc hezky neznělo a naopak to vypadalo ještě hůř. Ale inspiroval nás nový partner. Jmenuje se totiž Vymyslický, vypravuje Vaněk. V prvním roce dosáhl obrat firmy dvanácti milionů korun a zaměstnanců bylo sotva třicet. Loni se tržby vyšplhaly již na půl miliardy a pracovníků je desetkrát více. Od roku 1998 je podnik akciovou společností se základním jměním 61 milionů korun a stoprocentním vlastníkem je již jenom Ivo Vaněk. Kartáče už firma nevyrábí. Jak podnik rostl, zvedala se i jeho režie a to na tuto výrobu jenom věšelo zbytečné náklady. Pan Vymyslický si tedy před třemi lety založil vlastní živnost a pokračuje ve své tradici. Stavebnická chirurgie. Společnost Vymyslicky nezůstala jenom u obchodu. Když už diamantovou techniku pro stavební a kamenický průmysl prodávala, nebylo daleko k tomu ji i provozovat. Provádí tedy speciální stavební práce v oblasti demolic pomocí diamantové technologie. Vaněk to nazývá chirurgií ve stavebnictví v bílých rukavičkách. Firma například odstraňovala původní Mánesův most tak, aby do Vltavy nespadl pokud možno ani kamínek. Další pražská zakázka při rekonstrukci Slovanského domu požadovala, aby byly vyměněny železobetonové sloupy, na nichž významná památka stála. Od roku 1993 společnost produkuje stavební stroje a o tři roky později začala i s výrobou diamantových nástrojů. Vaněk prohlašuje, že v tomto oboru patří ke světové špičce. Bývalým stavebníkům z Dukovan přestalo časem dostačovat, že na stavbách fungují jenom jako subdodavatelé. Proto před sedmi lety koupili prostřednictvím své dcery V–Brno ve veřejné dražbě společnost PS Třebíč, správa Žďár nad Sázavou. V tomto městě pak postavili či rekonstruovali objekt pro Komerční banku, kulturní dům, školský areál. „Máme jednoduchou kalkulaci: raději děláme menší zisky při větších objemech než naopak. Ověřili jsme si v praxi, že toto je trvalejší způsob, vysvětlil Vaněk podnikatelskou strategii své firmy. Díky svému železobetonovému know-how našel Vymyslicky další oblast činnosti – regeneraci panelových domů. První dva firma revitalizovala již před osmi lety ve Frenštátě pod Radhoštěm. Další štací bylo Vysoké Mýto a pak už přišlo na pořad „město budoucnosti Milovice–Mladá. Za uplynulých pět let v něm prostřednictvím své dcery Boží Dar Vymyslicky ozdravil v osmnácti panelových domech tisíc bytů. Nyní tu regeneruje ještě objekt pro ministerstvo vnitra a účastní se nového výběrového řízení na rekonstrukci dalších domů. „Myslím, že firma Vymyslicky dodává velmi dobré bydlení vzhledem k tomu, že jde o nájemní byty, uvedla místostarostka Milovic Alena Panáčková. Ve městě paneláky rekonstruují ještě jiné společnosti, například PSH Hodonín, a místostarostka soudí, že Vymyslicky obstojí i v konkurenci. „Sama jsem si od nich jeden byt před čtyřmi lety koupila. Dnes už bych asi volila trochu luxusnější variantu, oni se totiž od té doby ještě hodně zlepšili, chválí Panáčková. Regenerace panelových domů má v zemi velkou budoucnost, stát ji bude dotovat a Vaněk se chce i v budoucnu profilovat v této oblasti. Velké stavebnictví je však zatím ve firmě teprve v plenkách, dělá se spíše na drobnějších zakázkách. Zatím největším domácím projektem je developerský komplex Medlánky v Brně za osm set milionů korun, který podnik nedávno získal. Napadlo to Kasla. Obchod ve Venezuele firmě Vymyslicky vlastně přinesly stoleté povodně na Moravě v roce 1997. Tehdy vycítila šanci uplatnit se. S první myšlenkou postavit pro postižené rodiny základní domek s kuchyní a jedním pokojem, který je možné časem dostavovat, přišel současný pražský primátor, architekt Jan Kasl. Firma se s projektem uplatnila u českého a německého Červeného kříže, které měly k dispozici sedm set milionů korun, a postavila okolo sto padesáti povodňových domků v hodnotě čtyř set tisíc. Postižení je dostali zdarma. Kdo měl chuť a peníze, mohl si objednat další přístavby až do ceny 2,1 milionu korun. Vaňkova společnost se angažuje také na Kubě a v Mexiku, v Latinské Americe má řadu kontaktů. „O venezuelském projektu sociálního bydlení Bolívar 2000 jsem se poprvé dozvěděl loni v prosinci. Pak jsem se při zahájení stavebního veletrhu v Brně setkal s venezuelským velvyslancem Osvaldem Niněm a za tři dny nato jsme se jeli podívat do Troubek. O týden později už naši specialisté odletěli do Jižní Ameriky a připravili koncepci podobnou domácím povodňovým domkům, se kterou jsme potom zvítězili, vypráví Vaněk. Brněnská firma počátkem příštího měsíce odveze do Venezuely konečný návrh projektu a začne stavět prvních tisíc domků v hodnotě čtyř set milionů korun v blízkosti Caracasu. Když se osvědčí, bude pokračovat. Celkově se má do konce roku 2002 postavit čtyři sta tisíc domků. Řídící management venezuelského projektu, který bude tvořit na sto dvacet až sto padesát inženýrů a architektů, bude český. Střední řídící články angažuje Vaněk na Kubě, dost Kubánců totiž umí česky a zná latinsko–americkou klientelu. Profesní specialisty si Vymyslicky najme od venezuelských firem. Stavební dělníky dodá místní vláda převážně z armádních řad. Přes NAFTU do USA. S Jižní Amerikou má Vaněk ještě další plán. Chce v Mexiku založit dceru na montáž strojů pro diamantovou techniku. Stroje se tak stanou mexickými a Vaněk doufá, že díky Severoamerické dohodě o volném obchodu (sdružuje Kanadu, USA a Mexiko) se mu podaří prorazit i ve Spojených státech. Firma má i jiné převážně obchodní dcery, například v Rusku, Bulharsku, Maďarsku, Slovinsku či na Kubě. Domácí dceřiné společnosti chce Vaněk do příštího roku transformovat pod jednu střechu. Letos Vymyslicky předpokládá obrat asi osm set milionů. Stavby financuje částečně z vlastních zdrojů a zbytek z úvěrů. Zatím to jde, protože staví převážně pro obce a ty mu hradí měsíční faktury. Na velké dodávky to však nestačí. Ostatní konkurence dosud vnímá společnost Vymyslicky spíše jako subdodavatele na práce s betonem než jako stavebníka. „Zatím nám nemohou konkurovat na větších zakázkách, občas si je najímáme na řezání, vrtání a jiné opracovávání betonů, uvedl výrobní ředitel brněnského Instavu Jan Kohut. I v souvislosti s venezuelskou zakázkou Vaněk cítí, že bude potřebovat větší kapitálové zázemí. Proto přemýšlí o vhodném partnerovi či o emisi akcií na kapitálovém trhu.
