Nový předseda, rychlé výnosy a osvědčená rodinná strategie
Jacob Wallenberg uzobává kuřecí salát v jednoduše zařízeném soukromém obývacím pokoji poblíž stockholmského přístavu a vypadá uvolněně, téměř ležérně. A proč ne? Po špatném období, kdy společnosti pod vlivem Wallenbergových, jako strojírenská firma ABB nebo výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson, překonaly existenční krize, se rodinné impérium stabilizovalo. Investor, holdingová společnost Wallenbergů, s jejímiž akciemi se obchoduje na burze, měla letos devětačtyřicetiprocentní celkové výnosy, což je téměř dvojnásobek toho, co dosáhl švédský akciový index OMX.
Jacob Wallenberg říká, že solidní výsledky Investoru dokazují, že staletá rodinná strategie pečování o společnosti – někdy péče trvající po desetiletí – pořád funguje: „Investujeme a dáváme v sázku své jméno a čas od času na sebe bereme vinu, kdežto jediná odpovědnost, kterou mají finanční manažeři, vychází z prodeje akcií.“ Holding Investor, který Wallenbergové kontrolují prostřednictvím rodinných nadací, má v současnosti tržní kapitalizaci ve výši dvanácti miliard dolarů. Avšak jeho takzvané stěžejní společnosti, v nichž drží holding velké podíly nebo které přímo kontroluje, dosahují kombinované hodnoty přibližně 190 miliard dolarů. Mezi další společnosti Investoru patří Electrolux, výrobce nákladních automobilů Scania nebo švédská banka SEB.
V padesáti letech Wallenberg dosáhl významného cíle. Letos na jaře nastoupil do funkce předsedy Investoru, čímž se stal špičkovým švédským průmyslníkem, což se v tamním propleteném establishmentu podobá královskému stavu. Jako hlavní nositel rodinného vlivu v Investoru nahradil devětačtyřicetiletého bratrance Marcuse. Jacob je sebejistý komunikátor a bez problémů svěřuje drobnou práci jiným. Společníci tvrdí, že je náročný, ctižádostivý a neváhá říct vedoucím pracovníkům, že on je majitel a šéf.
Analytikové vítají, že se do čela dostal Jacob a s ním nový generální ředitel Börje Ekholm, který předtím vedl divizi rizikového kapitálu Investoru v New Yorku. Jacob Wall, analytik u stockholmské makléřské firmy ABG Sundal Collier, uvádí, že Wallenberg „naslouchá trhu“ a Ekholm je „selfmademan, který se dobře zapsal“.
Navzdory příznivému přijetí si Wallenberg i Ekholm trhy zatím jen osahávají. Vědí, že ovace by se mohly změnit v urážky, kdyby akcie Investoru ztratily jiskru. Zasvěcenci míní, že Investor přezkoumává své portfolio a snaží se přijít na to, jaké kroky podniknout. Možná Jacob zvětší podíly a vliv Investoru ve Scanii, kde vlastní 10,6 procenta kapitálu a 19,3 procenta hlasů, a ABB, kde Investoru v současnosti patří osm procent. Ekholm, odborník na rizikový kapitál, bude usilovat o úspěšný obchod, nejlépe ve Švédsku, jímž by Wallenbergovi získali další firmu formátu Ericssonu nebo společnosti AstraZeneca. V souvislosti s kapitálovými podíly, jichž se podle analytiků Investor patrně zbaví, se hovoří o WM-data z oboru informačních technologií a firmě OMX provozující švédskou burzu. Obě působí v odvětvích, kde probíhá konsolidace, a obě vypadají jako lákavá sousta k fúzi.
Snad největší otazník se vznáší nad kapitálovým podílem Wallenbergů ve společnosti AstraZeneca. Tato přední světová farmaceutická firma vznikla v roce 1999 fúzí švédské společnosti Astra, nejúspěšnější investice Wallenbergů, a britského podniku Zeneca. Wallenbergové snížili své finanční podíly z pěti procent v době fúze na 3,2 procenta a ponechali si dvě místa v představenstvu, analytikové však tvrdí, že už nemají v londýnské firmě takové slovo jako v jiných holdingových společnostech. „Ztratili tam hodně vlivu,“ prohlašuje Jacob Wall z ABG Sundal Collier. Analytik se domnívá, že se Wallenbergové kapitálového podílu „patrně zbaví“. Jacob Wallenberg trvá na tom, že členové představenstva Investoru včetně jeho bratrance Marcuse dál hrají ve firmě AstraZeneca významnou roli. „Kdybychom si nemysleli, že určitému holdingu můžeme přidat hodnotu, neměli bychom tam být,“ říká.
Jakým způsobem Investor přidává hodnotu? Wallenberg a jeho tým mají velké slovo, pokud jde o to, kdo je jmenován do funkce generálního ředitele v jejich hlavních společnostech. Nabádají také řídící pracovníky jednotlivých firem patřících do jejich sféry, aby sdíleli informace o trzích a technologiích. „Když mám dotaz týkající se například čínského telekomunikačního trhu, zavolám generálního ředitele Ericssonu Carl-Henrica Svanberga a ten mi obvykle pomůže,“ uvádí Wallenberg.
Role Wallenbergů se často projeví nejzřetelněji, jakmile se nějaká společnost dostane do potíží. Když se v roce 2002 rozpadávaly firmy ABB a Ericsson, rodina přizvala na pomoc krizové poradce a vyslala na trhy pozitivní signály tím, že zvýšila své kapitálové podíly. Kroky jí vydělaly asi 1,7 miliardy dolarů, když se ceny akcií obou společností dostaly znovu nahoru.
Vedoucí manažeři ve společnostech Wallenbergů tvrdí, že ochrana, kterou nabízejí dlouhodobí vlastníci, je užitečná. „Je dobré mít stálé majitele,“ prohlašuje Hans Straberg, generální ředitel Electroluxu, který přesunuje své výrobní závody do východní Evropy a na další místa s nízkými náklady a zároveň pracuje na plánu prodeje divize výrobků pro venkovní použití. Bez přítomnosti Wallenbergů by se společnost Electrolux, jejíž akcie si na burze vedly neslaně nemastně, mohla klidně ocitnout ve spárech hedgeových fondů a jiných dravců, což by patrně uvítali externí investoři. Navzdory projevům nesouhlasu Wallenbergové nedávno vynaložili zhruba 112 milionů dolarů na zvýšení své účasti v Electroluxu. „Domnívám se, že aby měl člověk dlouhodobě jasně slyšitelný hlas stolu, musí být významným akcionářem,“ uvádí Jacob Wallenberg.
Osvědčuje se však láskyplná péče a spolupráce? V posledních pěti letech firma Investor dosáhla 13,09 procenta celkových výnosů, čímž překonala -4,61 procenta švédského indexu. Servis Bloomberg Financial Markets nicméně uvádí, že v desetiletém období index porazil Investor v poměru 281,17 ku 250,09 procenta.
Přesto Wallenbergové mají lepší pozici, aby mohli udělat velký obchod, a tím zvýšit budoucí výnosy. Dluh srazili téměř na nulu, čímž se jim otevřel prostor k nakupování. „Když uvidíme příležitost, budeme mít dost kapitálu, aniž bychom museli prodávat,“ konstatuje Börje Ekholm.
Jediným černým mrakem nad Investorem je v současnosti sázka na mobilního telefonního operátora 3 Scandinavia nabízejícího službu třetí generace se spoluúčastí hongkongské společnosti Hutchison Whampoa. Když totiž operátor přitáhl 350 tisíc zákazníků, jeho růst se dramaticky zpomalil. Firma Investor očekává, že do společnosti 3 Scandinavia napumpuje pět set až šest set milionů dolarů a průlom očekává nejdříve v roce 2007.
Investice do telekomunikační společnosti sice řídící pracovníky Investoru znervózňuje, ale jejich jiné nové podniky jim dělají radost. Ve třetím čtvrtletí Investor utržil přibližně miliardu dolarů za exity uskutečněné jeho divizí rizikového kapitálu a odnoží private equity EQT. Investor dokonce řídí v Asii fond soukromých kapitálových investic v hodnotě 322 milionů dolarů, v jehož čele stojí Winnie Foková, sestra Canninga Foka, generálního ředitele společnosti Hutchison Whampoa.
Další výhodou Investoru je jeho časný vstup na čínský trh. Jacob Wallenberg působí jako poradce šanghajského primátora a často se setkává s premiérem Wen Ťia-paem. Jde ve šlépějích svého otce Petera, který udržoval přátelské vztahy s bývalým prezidentem Ťiang Ce-minem a premiérem Ču Žung-ťiem. Foková zdůrazňuje, že stěžejní společnosti Investoru - například Ericsson - mají v Číně nejméně osmnáct tisíc zaměstnanců. „Máme spoustu ostřílených lidí,“ poznamenává. A Wallenberg má zase k dispozici hodně munice.
Copyrighted 2005 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Kasl
