Vláda nepovažuje největšího obchodníka s ocelí za dost dobrého partnera
Vláda se rozhodla oddálit řešení krizové situace v Nové huti o tři měsíce a uzavírá si cestu k rychlé a solidní privatizaci krizí zmítané firmy. Ministr financí Pavel Mertlík totiž minulý týden po zasedání vlády oznámil, že do 30. června zajistí od Konsolidační banky pro hutě provozní úvěr až do výše 750 milionů korun, „byť by to mělo negativně ovlivnit bilanci banky . Celková státní pomoc může přitom dosáhnout až 2,2 miliardy korun. „Je dobře, že vláda rozhodla o prodeji, ale ať netvrdí, že investice je vratná. Tyto peníze, pokud půjdou na suroviny, vystačí tak na tři měsíce. A nebude z čeho je vracet, řekl týdeníku EURO stínový ministr průmyslu a obchodu Miroslav Topolánek z ODS. I když samozřejmě můžeme hledat v senátorově vyjádření výrazný politický akcent, skutečností je, že postupu vlády chybí logika. Podruhé špatně. Podobná operace s dolitím financí na provozní účely proběhla loni na podzim ve Vítkovicích prakticky s nulovým účinkem. Jen bylo oddáleno řešení spočívající v zavedení krizového managementu a přípravě zásadní finanční restrukturalizace. Většinu státem poskytnutých peněz si rozebraly věřitelské banky, které inkasovaly své prošlé pohledávky v okamžiku, kdy se na účtu hutní firmy objevila jakákoli částka. Lze tedy očekávat, že jen obtížně bude možné dosáhnout stavu, kdy Nová huť skutečně posílí své provozní financování, aby byla schopna využít ocelářské konjunktury. I kdyby se podařilo uchránit peníze před hladovými věřiteli, nepovede krok vlády k jinému výsledku než k prohloubení předluženosti ostravského podniku a dalšímu ztížení přístupu k jiným než státním penězům, a tím i ke zvýšení rizika prohlášení konkursu. Zbytečné svaly. Stejně problematické je rozhodnutí vlády hledat pro Novou huť strategického partnera. Ten se hledá už několik let a jediný, který se objevil, se ministru Mertlíkovi nelíbí. Společnost Duferco Mertlík označil za malou firmu, která není dost silná na to, aby mohla vstoupit do ostravské společnosti. Tato slova doslova zvedla ze židlí zasvěcenou odbornou veřejnost. „Takové prohlášení si Mertlík neměl dovolit, řekl Topolánek. „Švýcarská společnost je největším světovým traderem s obratem tři miliardy amerických dolarů. Kromě obchodních aktivit má zkušenosti s revitalizací ztrátových oceláren po celém světě. Tento názor sdílejí i experti jinak Mertlíkovi naklonění. Duferco je opravdu předním světovým obchodníkem a pro Novou huť patrně lepším partnerem než jakýkoli výrobce. Ostravské hutě totiž potřebují především zapojit do světové obchodní sítě. Jejich evropští konkurenti se přitom i přes zvýšenou poptávku potýkají se svými předimenzovanými kapacitami, a tak naděje, že by české hutnictví stavěli na nohy, je iluzorní. Grégr pro, Mertlík proti. Před dvěma týdny zástupci Duferca včetně majitele Bruna Bolfa jednali o Nové huti na ministerstvech financí a průmyslu a obchodu. Týdeník EURO má informace, že se jejich zájem o hutní část Vítkovic a Novou huť setkal na Mertlíkově úřadu s chladnou reakcí. Naopak ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr si s Bolfem údajně rozuměl velmi dobře. Bolfo měl vyslovit žádost o měsíční due diligence v Nové huti. Poté měla padnout cena. Mertlíkovo nepochopitelné prohlášení si lze vysvětlovat různě. „Mertlík brání banky a IFC (dcera Světové banky má v Nové huti nadstandardní vliv, zajistila jí desetimiliardový úvěr – pozn. red.). Obava IFC ze špatné investice je veliká, možná od nich Mertlík chce být poplácán po zádech před zářijovým zasedáním Mezinárodního měnového fondu, říká Topolánek. Dobře informované zdroje také tvrdí, že za ministrovým prohlášením jsou skutečně americké tlaky z IFC. „Lidé z IFC vykládají, že Duferco je bezejmenná firma a že oni mají pro Novou huť strategického investora z oboru, říkají. Jeho jméno ale tají, což nevzbuzuje důvěru. Pravdou je, že Duferco se nechovalo zcela korektně, když se v Česku objevilo nejprve prostřednictvím neznámé společnosti CEC, která odkoupila od bývalých manažerů s. r. o. Petrcíle, a dostala tím státního akcionáře do velmi složitého postavení. Šéfové Duferca se sice od CEC distancovali, o jejich spolupráci však nikdo nepochybuje. Pokud by důvodem odmítnutí atraktivního partnera pro Novou huť měla být uražená ješitnost státních úředníků, šlo by o hazard s pracovními místy tisíců lidí. Vláda si nyní musí odpovědět na otázku, s kým vlastně chce jednat a zda je správné nadále spolupracovat tak těsně s IFC, když její pracovníci v případě investice Nové huti nedokázali včas identifikovat problém a odpovědně ho řešit. Týdeník EURO má informace, že IFC se postavila v dozorčí radě Nové huti proti zařazení společnosti do portfolia Revitalizační agentury. To mohlo otevřít šanci na řešení ostravského hutnictví jako celku. Je možné, že se funkcionáři IFC děsí toho, že by se jako instituce Světové banky zřízená na podporu soukromého podnikání v Nové huti ocitli pod kuratelou státní agentury.
