Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.
Federální komise pro spoje (FCC), na kterou se Trump exekutivním příkazem obrací, by tak mohla například dojít k závěru, že sítě moderováním příspěvků pozbývají právní ochrany, kterou jim poskytuje zmiňovaný zákon. To by mohlo internetové společnosti vystavit řadě žalob. Sociální sítě by tak byly považovány spíše za vydavatele než za platformy.
Prezident při podepisování nařízení označil chování Twitteru za "politický aktivismus". Velké internetové platformy podle něj mají "nekontrolovanou moc" omezovat a cenzurovat. "To nemůžeme připustit," řekl. Díky nařízení, které podepsal, bude podle šéfa Bílého domu zachována svoboda projevu. Trump zároveň připustil, že počítá s tím, že exekutivní příkaz vyvolá právní bitvu.
Příkaz mimo jiné nařizuje ustavení několika kontrolních orgánů, které mají sbírat podněty veřejnosti ohledně možné cenzury na internetu a zkoumat, zda jednotlivé americké státy vymáhají zákony, jež platformám zakazují nečestné a zavádějící jednání.
Měly by mít sociální sítě nižší právní ochranu?
Trump ve středu pohrozil společnosti Twitter regulací poté, co se vedle jeho příspěvků o rizicích korespondenčního hlasování objevila poznámka upozorňující na to, že jsou některá jeho tvrzení nepřesná. Twitter přitom odkazoval na články televize CNN a listu The Washington Post, které upozorňují na závěry expertů, že podvody u hlasování poštou jsou v USA výjimečně vzácné. Prezident tato dvě média opakovaně osočuje, že produkují ideologicky zaměřené zpravodajství.
Trump následně uvedl, že sociální sítě provozované technologickými giganty ze Silicon Valley "umlčují konzervativní hlasy" a zasahují do nadcházejících prezidentských voleb. "Budeme je silně regulovat, nebo je zavřeme, než abychom to dopustili," napsal prezident.
Šéf Twitteru Jack Dorsey o něco později napsal, že společnost bude "nadále celosvětově poukazovat na nepravdivé nebo rozporuplné informace ohledně voleb". "Kvůli tomu však nejsme 'arbitry pravdy'. Naším záměrem je dát do souvislosti protichůdná tvrzení a ukázat odporující si informace, aby si lidé udělali názor sami," pokračoval Dorsey.
Šéf Facebooku Mark Zuckerberg ve čtvrtek řekl, že jeho společnost má jinou firemní politiku než Twitter. "Pevně věřím, že by Facebook neměl být arbitrem pravdy ve vztahu ke všemu, co lidé na internetu říkají," uvedl.
Debata ohledně statusu internetových platforem se v USA i jinde ve světě vede již dlouho a není omezena jen na poslední neshodu mezi Trumpem a Twitterem. Podobný návrh exekutivního příkazu se objevil v Trumpově administrativě již dříve. Tehdy se však podle AP usoudilo, že odporuje konzervativním principů deregulace a svobody projevu.
Podle agentury AP řada expertů pochybuje o tom, že by se prezident mohl příkazem domoci zásadnějších změn ve fungování sociálních sítí. Ke změně zákona by totiž potřeboval podporu Kongresu, jehož dolní komoru ovládají opoziční demokraté.
