Stop vyjednávání s Evropskou unií a zrušení obchodní dohody s Mexikem. Donald Trump slibuje řezbu v mezinárodní obchodní politice Spojených států. Podle kritiků uškodí hlavně americkým firmám.
Vyjednat lepší podmínky obchodu s Mexikem a Kanadou. Pokud by země s americkými požadavky nesouhlasily, Spojené státy jednoduše z dohod vystoupí. Tak chce Donald Trump vést obchodní politiku USA v případě, že uspěje v amerických prezidentských volbách. Do obchodních dohod by dokonce zasáhl i bez souhlasu kongresu.
Terčem kritiky republikánského prezidentského kandidáta se stala zejména dohoda NAFTA. Její článek 2205 pojednávající o zahraničních zaměstnancích kritizoval během projevu v Pittsburghu. „Chystám se říct našim partnerům v NAFTA, že mám v úmyslu okamžitě znovu projednat podmínky této dohody a získat lepší řešení pro naše pracovníky. A nemám na mysli jen o trochu lepší. Myslím mnohem lepší,“ řekl Donald Trump v projevu.
NAFTA vešla v platnost ještě v roce 1994 a změnila vztahy mezi USA a Mexikem ve dvou významných bodech. Hlavním přínosem dohody je prakticky zrušení celních poplatků mezi zeměmi, což umožnilo významně navýšit americké investice v Mexiku.
Trump chce, aby americké firmy propustily Mexičany. Podle jeho představy by po jejich vyhození zaměstnaly Američany.
Jak řekl historik obchodu Craig VanGrasstek pro CNN, tarify uvalené na dovoz do USA závisí na zemi původu a druhu produktu. Státy se obvykle rozdělují na ty s běžnými obchodními vztahy, ty, s nimiž má USA dohody o volném obchodu jako NAFTA, a ty, na které se vztahují americké sankce.
Podle některých analytiků by zrušení NAFTA znamenalo automaticky zavedení poplatků na mezistátní obchod s Mexikem. Jiní, včetně zastánce NAFTA Garyho Hufbauera z Peterson Institute for International Economics říkají, že vývoj, který by nastal po zrušení dohody nelze vůbec předvídat.
Obchodní válka a žaloby
Scénářů je několik. Trump chce dle svého vyjádření ve zkratce omezit počet amerických firem zaměstnávajících Mexičany. Podle jeho představy by firmy po jejich propuštění zaměstnaly Američany. Ekonomové však varují, že by to vedlo spíše k útlumu činnosti některých firem, závislých na dohodě NAFTA.
Kritici navíc tvrdí, že byznys není možné usměrnit tak jednoduše, jak si to Trump představuje. V případě problémů s americkými úřady je velmi pravděpodobné, že by mexická vláda nabídla americkým společnostem jiné výhody, které by nové mezistátní poplatky kompenzovaly. Nejhorším důsledkem by naopak mohla být také sankční válka. Mexiko by mohlo na politiku Spojených států reagovat třeba vyšším zdaněním amerických koncernů jako IBM, Coca Cola, nebo General Motors, pro které jsou mexické továrny bytostně důležité.
Odborníci varují také před rizikem odškodného, které by některé z firem za zmařené investice požadovaly. „Američtí dovozci budou hned druhý den žalovat vládu,“ řekl Gary Horlick, obchodní právník. Zřejmé je i to, že by zboží podléhající clení zdražilo. To v projevu v New Hampshire uznal i Trump.
Špatná konkurence
Republikánský kandidát by okamžitě ustoupil také od vyjednávání o dohodě TTP – Transpacifické dohody mezi Spojenými státy, Japonskem, Austrálií a dalšími osmi státy. Dohoda má podle jejích podporovatelů snížit importní a exportní cla nebo zrušit jiná legislativní omezení obchodu. Podle odhadů amerických ekonomů má dohoda pro světovou ekonomiku hodnotu zhruba 223 miliard dolarů ročně.
„Transpacifické partnerství je útokem na podnikání ve Spojených státech. Nijak nezastaví japonskou měnovou manipulaci. Je to špatné řešení,“ kritizuje vyjednávání o dohodě Donald Trump.
Stejný názor má podle CNN také na rodící se dohodu mezi Washingtonem a Bruselem. „TTIP používá jako politický nástroj a funguje to… pomáhá mu obviňovat cizince z ekonomických problémů,“ říká Dennis Novy, ekonomický expert University of Warwick.
Prezidentský kandidát se obává, že nová mezinárodní dohoda podpoří spíše zahraniční výrobce a američtí průmyslníci by v důsledku stoupající konkurence museli propouštět. Jeho nacionálnímu pohledu na mezinárodní obchod republikánští voliči rozumějí a popularita Donalda Trumpa pořád roste. Podle posledních průzkumů z června se na svou demokratickou protikandidátku dotahuje a ztrácí jen šest procent.
Čtěte také:
