Když letos John Bolton ohlásil, že chystá knihu o době
strávené v těsné blízkosti Donalda Trumpa, vyvolalo to všeobecné pozdvižení.
Americký prezident se dokonce pokusil vydání publikace pozastavit pomocí soudu,
leč neuspěl, a tak vyšlo na povrch svědectví o každodenním úřadování Trumpa a
jeho chaotickém řízení v Bílém domě. Teď se Bolton snaží od Trumpa odpoutat
a upozornit na to, jaký ve je skutečnosti a jak probíhala jednání s ostatními
světovými lídry.
„Političtí komentátoři ve Spojených státech a v Evropě se stále snaží pochopit Trumpa nebo definovat „Trumpovu doktrínu“. Přestaňte mrhat svým časem! Nic jako ‚Trumpova‘ doktrína neexistuje,“ upozorňuje Bolton na nevypočitatelnost osobnosti amerického prezidenta. Podle Boltona bylo běžnou praxí, že rozhodnutí, která byla učiněna ráno, nemusela být již odpoledne aktuální, neb Trumpovi jde pouze o znovuzvolení, nikoliv o hodnoty a principy, které jsou pro politickou předvídatelnost normálně klíčové.
Na otázku, zda po čase, který Donald Trump strávil v čele
Spojených států, došlo k poškození reputace země, Bolton odpovídá kladně. „Ale
je to také na Republikánské straně, aby se ujistila, že příští náš prezidentský
nominant nebude podobný Trumpovi,“ obává se Bolton dalšího vývoje u Republikánů.
Během rozhovoru pro Der Spiegel došlo i na téma vztahů s ostatními světovými lídry, a to zejména z řad žen. Bolton tvrdí, že nejtěžší vztahy měl americký prezident hlavně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s bývalou předsedkyní vlády Velké Británie Theresou Mayovou. U složitého vztahu s německou kancléřkou Bolton spekuluje, zda to nemá něco společného s faktem, že Trumpův otec byl Němec. Jedním dechem ale také dodává, že mezi Německem a Spojenými státy jsou v poslední době i jiné obchodní a politické neshody, například ohledně budování plynovodu Nord Stream 2.
Podle Boltona má Trump ale neshody s více demokraticky zvolenými lídry, nikoliv jen se ženami. „Zdá se, že Trump má lepší vztahy s autoritářskými osobnostmi než s mnohými, kteří byli zvolení v demokratických zemích,“ upozorňuje Bolton. To je podle něj způsobené tím, že mu chybí filosofie, nebo politické ukotvení. Často prý Trump také zaměňuje osobní vztahy s představiteli ostatních zemí se vzájemnými vztahy konkrétních zemí se Spojenými státy.
Během volební období prezidenta Trumpa se často probírá i stabilita a jednota Severoatlantické aliance. Prezident Trump často vyjadřuje svoji nespokojenost s armádními výdaji ostatních členů NATO, neboť jen menšina z nich investuje do svých vojáků více než dvě procenta HDP. Na této míře investic se alianční země shodly už v roce 2014 při summitu ve Walesu, avšak mnoho zemí, včetně České republiky, se k hranici dvou procent přibližuje příliš pomalu a u některých je otázkou, zda tento cíl skutečně chtějí naplnit.
Je možné, že by se Američané z NATO za Trumpova prezidenství stáhli? „To je velmi složité předvídat. V současné době Trump zaujal tvrdý postoj vůči Číně. Ale pokud bude znovuzvolen, tak si myslím, že je možné, že se navrátí ke svému kamarádovi Si-Ťin Pchingovi a pokusí se s ním znovu o dojednání obchodní dohody,“ zamýšlí se Bolton nad nepředvídatelností Trumpovy zahraniční politiky. Na druhou stranu americkému prezidentovi připisuje úspěch, jelikož po nástupu Trumpa do čela Spojených států některé z aliančních států zvedly investice do svých armád.
