Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se staví v takzvané válce o uhlí na stranu tradiční suroviny, jež je celosvětově považována za neekologickou variantu výroby elektřiny. Ministr energetiky Rick Perry hodlá modernizovat uhelné, ale i jaderné elektrárny, mimo jiné proto, že pomohou stabilizovat americkou přenosovou soustavu. Ročně to vyjde spotřebitele elektřiny na 10 miliard dolarů, což je v přepočtu 220 miliard korun.
Uhelný průmysl je ve Spojených státech na ústupu. Z energetického trhu jej vytlačují dostupnější zemní plyn a klesající pořizovací ceny solárních a větrných elektráren. K tomu přistupuje i negativní nálepka zdroje skleníkových plynů, proti němuž se vede celosvětový boj.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa slibuje, že ve válce o uhlí se postaví právě na stranu této suroviny. Ministr energetiky Rick Perry oznámil, že americká přenosová soustava je zranitelná, pokud se budou zavírat další uhelné elektrárny ve Spojených státech. Proto má vláda podpořit jak uhelná, tak jaderná zařízení na výrobu elektřiny. Vyšší náklady budou znamenat vyšší cenu elektřiny pro koncové zákazníky, uvedl časopis Scientific American.
Christine Tezaková z výzkumné společnosti ClearView Energy Partners varuje, že se tím pokřiví trh s elektřinou. Solární, větrné, ale ani plynové elektrárny nebudou moci v nových podmínkách konkurovat uhelné a jaderné energetice.
Místo uhlí zemní plyn. Jak se mění energetický trh v USA:
Američané zanevřeli na uhlí. Těžaře nezachrání ani nástup Trumpa
Ministerstvo energetiky totiž navrhlo, že mají být finančně odměněny ty elektrárny, jež skladují palivo na místě elektrárny po dobu více než 90 dnů, protože jsou „nepostradatelné pro naši hospodářkou a národní bezpečnost“. Perry argumentuje také tím, že v době přírodních katastrof jsou potřeba zdroje nezávislé na počasí.
Americké ministerstvo energetiky vychází z toho, že mezi lety 2002 až 2016 zmizelo z trhu 531 bloků uhelných elektráren a jen v minulém roce bylo oznámeno, že osm jaderných reaktorů bude v následujících letech odstaveno. Trump se zavázal celý sektor vzkřísit.
Návrh ministerstva energetiky podle nevládní organizace Climate Policy Initiative and Energy Innovation bude znamenat pro daňové poplatníky navíc 10,6 miliardy dolarů (233 miliard korun) ročně v následující dekádě.
Takový krok je podle analýzy organizace zbytečný, současný americký trh s elektřinou funguje dobře. Navíc by si dotace rozdělilo pouze několik společností, jež provozují uhelné a jaderné elektrárny.
Nekonkurenceschopné zdroje
„Ironií je, že vyšší náklady pro spotřebitele půjdou na nekonkurenceschopné zdroje. To je ohromující,“ uvedl Brendan Pierpont, energetický konzultant v Climate Policy Initiative. Umožní to přežívání nerentabilních elektráren.
Výpadky proudu letos při řádění hurikánu Harvey či ty v zimě 2014, které byly způsobeny větrnými víry od Severního pólu, zasáhly i uhelné elektrárny, tvrdí kritici Trumpovy administrativy.
Proti Perryho plánu se staví jak zástupci obnovitelných zdrojů energie, tak Americký ropný institut, protože zvýhodňuje pouze uhlí na úkor dalších zdrojů. „Perryho posedlost pro podporu drahých a špinavých zařízení bude stát Američany mnoho peněz,“ stěžuje si Mary Ann Hittová z neziskové společnosti Sierra Club, jež je proti využívání fosilních zdrojů.
Perryho návrh musí schválit Federální komise pro energetickou regulaci (FERC), jejíž členy jmenuje prezident. Dva ze tří už jmenoval Trump. Rozhodnut má do 27. listopadu. „Profosilní“ Trump již prosadil v dolní komoře parlamentu rozpočet pro nové ropné vrty na Aljašce.
Dále čtěte:
Saúdové spouští obrovský jaderný program. Kromě reaktorů chtějí i obohacovat uran
Kde leží zbytky po jaderné bombě z projektu Manhattan? Na skládce
Domy na baterky. Češi si oblíbili řešení solárních panelů a úložišť
