Potvrzení významu NATO, férovost obchodních dohod, přistěhovalectví či vztahy s Ruskem a mírový proces na východní Ukrajině dominovaly dnešnímu jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a německé kancléřky Angely Merkelové v Bílém domě. Oba státníci se osobně sešli poprvé. Trump hovořil i o tom, že je oba nejspíš odposlouchávala Obamova administrativa.
Trump na úvod tiskové konference ujistil, že podporuje Severoatlantickou alianci, zároveň ale zdůraznil, že ne všechny země se na společné obraně spravedlivě podílejí. Žádnou členskou zemi NATO, která neposkytuje dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu na armádu, ale nejmenoval. Kancléřka potvrzení role NATO ocenila a přislíbila, že Německo bude své vojenské výdaje zvyšovat.
Podle dohody by alianční státy měly do roku 2024 odvádět na obranu dvě procenta svého HDP. Zatím to většina zemí včetně Německa či Česka nesplňuje; německý výdaj na vojenské účely činí 1,2 procenta HDP. Podle Merkelové má ale bezpečnost a obrana řadu aspektů, ke kterým patří i rozvojová pomoc či podpora směřující ke stabilizaci afrických zemí.
Did he not hear her? Or did he not want to hear her? That awkward moment when Donald Trump did not shake Angela Merkel's hand pic.twitter.com/MO1MYavfiL
— dwnews (@dwnews) 17. března 2017
Merkelová rovněž Trumpovi přislíbila, že německá armáda bude nadále působit v Afghánistánu i bojovat proti teroristickému hnutí Islámský stát. O nutnosti spolupráce v boji proti Islámskému státu a při ochraně obyvatel před teroristy hovořil i Trump.
Pokud jde o zlepšení vztahů s Ruskem, na které USA i Evropská unie uvalily sankce kvůli ruskému záboru ukrajinského autonomního poloostrova Krym a ruskému počínání na Donbasu, je třeba podle Merkelové postupovat krok za krokem. Kancléřka dodala, že nejdříve je nutné učinit pokrok v mírovém procesu na východní Ukrajině, kde proruští separatisté bojují proti ukrajinské vládě.
Přečtěte si, jak probíhalo setkání Trumpa s Mayovou:
Trump stojí stoprocentně za NATO, řekla po schůzce Mayová
Na tiskové konferenci Trump zopakoval svůj přísný postoj vůči přistěhovalectví. To označil za výsadu, nikoli za právo. Dodal, že jasnou prioritou je pro něj bezpečnost obyvatel USA. V minulosti Trump kritizoval Merkelovou za její příliš vstřícný postoj k běžencům.
Trump také hovořil o tom, že souhlasí s volným obchodováním, ale že řada zemí se v obchodních vztazích k USA nechovala vždy férově. Konkrétně se zmínil o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), která je podle něj pro USA hrozná. Merkelová by byla ráda, kdyby se znovu podařilo otevřít rozhovory o volném obchodu mezi EU a USA. Případnou bilaterální dohodu mezi Washingtonem a Berlínem ale nechce, ujednání podle ní musí zahrnovat celou EU.
Oba státníci si dnešní společné jednání pochvalovali jako produktivní. Komentátoři předpokládali, že setkání kvůli vzájemným rozporům nebude snadné. Trump na tiskové konferenci poznamenal, že s Merkelovou má nejspíš společné to, že je oba odposlouchávala administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Trump zatím nepředložil žádné důkazy o tom, že ho tajné služby na Obamův pokyn odposlouchávaly. O americkém sledování komunikace Merkelové a dalších vrcholných evropských politiků vypovídají dokumenty, které v roce 2013 zveřejnil někdejší spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka k dlouho očekávanému setkání:
Angela v Bílém domě (a Čech pod stolem)
Dále čtěte:
