Americký prezident Donald Trump odmítl uvalit cla na dovoz uranu do USA, jak to doporučilo americké ministerstvo obchodu. Nařídil naopak 90denní přezkum toho, jak vypadá celý dodavatelský řetězec jaderného materiálu. Spojené státy nyní dováží 93 procent komerčně využívaného radioaktivního prvku.
Globální poptávka po uranu by se mohla zvýšit poté, co americký prezident překvapil trh a uvedl, že dovoz této strategické suroviny pro jadernou mocnost neohrožuje národní bezpečnost, napsaly Financial Times.
Trump nesouhlasí s uvalením cel na import uranu i přes negativní stanovisko amerického ministerstva obchodu, jež naopak zavedení cel podpořilo. Prezident nicméně chce přezkoumat celý dodavatelský řetězec těžby a produkce jaderného paliva, aby bylo možné oživit výrobu na území Spojených států. V největší ekonomice světa je provozováno 98 jaderných bloků třiceti různými společnostmi. Do země se dováží 93 procent komerčně využívaného uranu, za posledních deset let to je nárůst o 86 procentních bodů.
Trumpovo rozhodnutí by mohlo oživit trh s uranem. Cena komodity se propadla po havárii ve Fukušimě v roce 2011, protože Japonsko nařídilo odstavení 40 reaktorů. Následovalo rozhodnutí Německa do konce roku 2022 ukončit provoz jaderných zdrojů. Před rokem 2011 se libra uranu prodávala za 70 dolarů, nyní se cena pohybuje na úrovni 26 dolarů za libru.
Vývoj ceny uranu (v USD)
source: tradingeconomics.com
Šéf londýnského investičního fondu s uranem Yellow Cake Andre Liebenberg uvítal rozhodnutí amerického prezidenta, protože ukončilo nejistotu na trhu s uranem po 18 měsících. „Očekáváme, že se na trh vrátí aktivita a zůstáváme přesvědčeni, že cena uranu v dlouhodobém výhledu poroste,“ reagoval manažer.
Fond nakoupil velké zásoby uranu od kazašské firmy Kazatomprom, jež je největší těžební společností přírodního uranu. Rozhodnutí amerického šéfa administrativy ocenila také kanadská firma Cameco, jež do Spojených států uran dováží.
Byznys s apokalypsou: nové jaderné závody prospívají soukromým firmám
Americké ministerstvo obchodu začalo šetření dopadů dovozu uranu do USA na základě stížností dvou domácích producentů. Ti argumentovali zejména obavami o národní bezpečnost. Jaderné palivo používá kromě elektráren také armáda pro pohon ponorek a letadlových lodí. Americké firmy chtěly, aby Spojené státy kupovaly od domácích producentů alespoň 25 procent uranu.
Další šetření nařízené Trumpem podle komoditního analytika banky Berenberg Michaela Stonera nahrává domněnce, že se bude prověřovat možnost využití uranu pro výrobu nových jaderných hlavic. To by znamenalo, že by dovoz oxidu uraničitého neměl být omezen.
Dále čtěte:
Němci řeší, kam s odpadovými kaly. Zvažovali i bývalé uranové doly v Česku
Rakousko prodalo uranový důl za tři koruny. Teď se v něm má těžit lithium za miliardy
Závody ve štěpení: Američané chtějí dohnat Rusy a investují do nového reaktoru
Strach ze sousedů? Vyřeší to jaderné zbraně
Lidé počítají s nejhorším. Rekordně googlují pojem „třetí světová válka“
Dvě minuty do apokalypsy. Svět podle jaderných vědců ohrožují Trump či KLDR
