Trump v minulosti Thunbergovou několikrát veřejně kritizoval na sociální síti twitter a podle mnohých pozorovatelů má k otázce klimatických změn značně odlišný postoj než švédská aktivistka. Krátce po nástupu do funkce Trump mimo jiné oznámil záměr odstoupit od pařížské klimatické dohody z roku 2015 s tím, že přísnější klimatická politika by měla nepříznivé dopady na americké podniky.
Americký prezident dnes mimo jiné prohlásil, že jej Thunbergová „porazila v časopisu Time“, čímž zřejmě narážel na fakt, že tento americký časopis letos vyhlásil mladou aktivistku osobností roku. Švédku také vyzval, aby přesunula svou pozornost ze Spojených států na „ta špinavější místa“, a zároveň označil některé požadavky klimatických aktivistů za nereálné.
Šéf Siemensu chtěl uplatit „německou Gretu“ funkcí ve vedení firmy. Naštval tím aktivisty
Na fóru v Davosu dnes vystoupila v rámci hlavního programu předsedkyně EK von der Leyenová, která v proslovu představila politický program své nové komise. Soustředila se především na chystaný klimatický plán zvaný Evropská zelená dohoda. Přítomné zástupce velkých společností a politiky vyzvala, aby se k plánu připojili a označila jej za cestu budoucího rozvoje. Upozornila také, že EU bude od všech dovozců do Evropy vyžadovat snížení emisí při výrobě zboží, kvůli čemuž by mohla zavést takzvané uhlíkové clo.
Předsedkyně EK se také věnovala otázce ochrany soukromí občanů EU a potvrdila svůj záměr stanovit pravidla pro užívání technologie umělé inteligence a rozpoznávání obličejů.
Německý ekonom Sinn: Kdo zaskočí za reaktory, když nebude foukat a svítit?
Stejným tématem se ve svém vystoupení v Davosu zabýval také šéf společnosti Google Sundar Pichai, který prohlásil, že soukromí by v roce 2020 nemělo být považováno za „luxusní zboží“. Vyjádřil také podporu evropskému Obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které by podle něj mohlo sloužit jako šablona pro podobné předpisy jinde po světě. Pichai před několika dny podpořil i případný dočasný zákaz používání technologie rozpoznávání obličejů, který zvažuje Evropská komise. Kvůli tomu se však dostal do střetu se šéfem společnosti Microsoft Satyou Nadellem, podle kterého je Bruselem navrhované řešení příliš těžkopádné.
Po von der Leyenové vystoupil v Davosu také předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který upozornil, že součástí klimatickému plánu komise musí být rovněž kroky ke zmírnění sociálních nerovností. Chudoba má totiž podle něj špatné dopady na životní prostředí a rovnostářské společnosti jsou udržitelnější.
Čtěte také:
Začíná zelená pětiletka. Při investování bude hrát roli i ekologický aspekt
Zdeněk Tůma: Zatím se neříká, které země jsou ty špinavé
Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů
Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN
