Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.
Trump, který podle diplomatů dnes důrazně naléhal na rychlejší zvyšování obranných výdajů přinejmenším silných evropských ekonomik, si na tiskové konferenci pochvaloval „velmi úspěšný summit“, který ukázal velkou jednotu. „Byly to skutečně fantastické dva dny. Ano, po určitou krátkou chvíli to bylo trochu tvrdé,“ připustil.
Partnerům v jednací místnosti prý řekl, že by byl „velmi nespokojený“, kdyby státy své obranné výdaje podstatným způsobem nenavýšily. „USA platily obrovské částky, asi 90 procent nákladů NATO, nyní ostatní země začnou zvyšovat své příspěvky,“ prohlásil Trump.
....On top of it all, Germany just started paying Russia, the country they want protection from, Billions of Dollars for their Energy needs coming out of a new pipeline from Russia. Not acceptable! All NATO Nations must meet their 2% commitment, and that must ultimately go to 4%!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 12. července 2018
Dnes své partnery nečekaně varoval, že USA si půjdou v obraně vlastní cestou, pokud přinejmenším silné evropské ekonomiky, tedy Německo, Francie, Itálie a Španělsko, nezačnou do ledna na obranu vydávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu. To je cíl, kterého se státy NATO v roce 2014 zavázaly dosáhnout do deseti let, tedy do roku 2024. Nejde ovšem o příspěvek do společné alianční pokladny, ale o obranné rozpočty samotných členských států bloku. Česká republika nyní vydává okolo jednoho procenta, jako mnohé další země slibuje, že ke dvouprocentní hranici se dostane za šest let.
Spojenecké země se podle něj zavázaly zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta HDP a půjdou i výš. „Bylo úžasné sledovat úroveň ducha v jednací místnosti,“ poznamenal. Americký prezident v posledních dnech opakovaně žádal do budoucna zvýšení až na čtyři procenta.
Francie po jednání v Bruselu potvrdila, že zvýší své výdaje na obranu na dvě procenta HDP do roku 2024. Podle prezidenta Emmanuela Macrona je soudržnost NATO možná jedině tehdy, když členské země ponesou finanční břímě spravedlivě. Macron zároveň popřel, že by se špičky aliance na schůzce dohodly na zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP.
Přečtěte si rozhovor s Petrem Pavlem:
Česká armáda? Jde správným směrem, ale pomalu, říká Petr Pavel
Trump podle Macrona dal najevo oddanost Spojených států alianci i přes dříve vyjádřené pochyby. Debata na summitu se nesla v jiném duchu, než by se mohlo zdát z Trumpových kritických tweetů, dodal Macron. Trump podle něj nevyhrožoval, že USA alianci opustí.
Na Trumpova vyjádření během summitu reagoval i Kreml. Podle mluvčího Dmitrije Peskova Trumpova slova o tom, že projekt plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa rozděluje Evropu, neovlivní chystanou pondělní schůzku šéfa Bílého domu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách. Trumpův postoj považuje Moskva za pokus přinutit Evropany k nákupu dražšího plynu. Peskov rovněž odmítl Trumpova slova, pronesená ve středu na summitu NATO, o tom, že Německo je „zajatcem“ Moskvy kvůli své energetické závislosti. Peskov zdůraznil, že Moskva a Berlín jsou rovnoměrně závislé na sobě navzájem.
Členské státy NATO během druhého dne summitu podpořily svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Severoatlantická aliance rovněž opětovně vyzvala Rusko, aby zvrátilo obsazení Krymského poloostrova. Vyplývá to z prohlášení NATO po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Českou republiku na summitu zastupovali premiér Andrej Babiš a Jan Hamáček pověřený řízením ministerstva zahraničí.
Dále čtěte:
