Trump už úřaduje: odstoupil od smlouvy, která měla pokrýt 40 procent světové ekonomiky

23. 1. 2017

Americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP). Obchodní dohodu 12 tichomořských zemí, která zahrnula asi 40 procent světové ekonomiky a třetinu světového obchodu, uzavřela vláda Baracka Obamy před rokem, Kongres USA dokument ale ještě neratifikoval.

Trump odstoupení od smlouvy TTP sliboval už během své volební kampaně s tím, že ji nahradí dvoustrannými dohodami. S evropskými partnery hodlá vyjednávat i o Transatlantické obchodní a investiční úmluvě (TTIP) mezi Evropskou unií a USA, vůči níž má výhrady.

Trumpův dnešní krok je spíš formální, protože americký Senát TTP neratifikoval. Podle agentury AP experti ani neočekávali, že by horní komora Kongresu TTP schválila, protože mezi Američany panuje obava ze ztráty pracovních míst.

Tuto obavu během volební kampaně dával silně najevo i Trump, který dnes odstoupení od smlouvy doprovodil slovy „Velká věc pro americké pracující!“. Před volbami několikrát opakoval, že má velké výhrady i vůči severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA) a vůči členství Číny ve Světové obchodní organizaci (WTO). Ubírají prý Američanům pracovní místa.

Přečtěte si o dopadech Trumpových slov na firmy:

Šéfové firem kvůli Trumpovi mění rétoriku. Globalizaci střídá lokální výroba

Trump dnešním příkazem opouští asijské spojence USA, zatímco čínský vliv v regionu stoupá, napsala agentura Reuters. Smlouvu dojednanou Obamou silně podporovali američtí podnikatelé, a podle bývalého prezidenta měla být základním hospodářským pilířem ve snaze postavit se Číně.

V Japonsku i dalších státech, které k TPP přistoupily, vyvolalo očekávané Trumpovo rozhodnutí obavy, stejně jako prezidentův požadavek, aby američtí spojenci v regionu vydávali víc peněz na vlastní obranu.

Přečtěte si komentář Ilony Švihlíkové:

Sporné přínosy volného obchodu. Smete Trump ze stolu i TTIP?

Experti podle agentury Reuters očekávají, že Trump nyní najde jinou cestu, jak americké spojence uklidnit. Půjde zřejmě o nové dvoustranné smlouvy, v první řadě s Japonskem, Tchaj-wanem a Vietnamem, protože tyto země jsou klíčem k prezidentově nové asijské strategii, napsala agentura.

TPP měla pokrýt 40 procent světové ekonomiky
K dohodě (TPP) dospěly Spojené státy, Japonsko a dalších deset významných zemí kolem Tichého oceánu v říjnu 2015 v Atlantě. Dohoda, zahrnující i Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile a Peru, pak byla podepsána byla únoru na Novém Zélandu.
Během dvouletého ratifikačního období mělo konečný text schválit nejméně šest zemí, představujících 85 procent úhrnného hrubého domácího produktu (HDP) 12 signatářských států. Teprve pak by bylo možné uvést dohodu v život. Už vloni v listopadu ale japonský premiér Šinzó Abe konstatoval, že TPP bez účasti USA nemá smysl. Představitelé jiných zapojených zemí nicméně veřejně hovořili o možnosti dojednat TPP bez americké účasti.
Původně se však předpokládalo, že vzhledem ke své velikosti budou smlouvu muset ratifikovat zejména USA a Japonsko, tedy největší a třetí největší ekonomika na světě.
Čína, která má druhou největší ekonomiku na světě, součástí dohody není. Spekulovalo se sice o jejím zapojení v budoucnu, nyní se ale Peking snaží v Asii prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent.
Dohoda TPP měla omezením či odstraněním cel a dalších obchodních překážek uvolnit vzájemný obchod a stanovit společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí. USA, Mexiko, Kanada a Japonsko se kromě toho mezi sebou například dohodly na pravidlech, která určují, jak velká část vozidla musí být vyrobena v rámci účastnických zemí TPP, aby se na něj mohl vztahovat bezcelní status.
Signatáři se například zavázali k dodržování Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy divoké flory a fauny (CITES), která přísně zakazuje obchod s ohroženými druhy zvířat nebo rostlin. Přísné jsou i pasáže věnované ochraně duševního vlastnictví, které například profesor Harvardovy univerzity Kenneth Rogoff označil sice za „přestřelené“, podle něj to ale bylo nezbytné udělat kvůli usnadnění prodeje špičkové techniky do rozvojového světa, včetně Číny, bez obav, že takové zboží bude okamžitě klonováno.
Smlouva TPP je ovšem podle Trumpa pro USA nevýhodná a nový americký prezident prosazuje podle něj spravedlivější bilaterální dohody. Americké odbory například tvrdily, že američtí dělníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci. Obavy u kritiků dohody například panovaly i z posilování nadnárodních korporací a s tím související likvidace místních výrobců a zvyšování cen.
Proti TPP se předloni postavila také například Světová zdravotnická organizace (WHO), která se obávala, že dohoda ohrozí kvůli přísným patentovým právům dostupnost zdravotnické péče a léků. „Pokud tyto dohody otevřou obchod, ale zavřou dveře dostupným lékům, pak si musíme položit otázku: Je toto vůbec pokrok?“ řekla šéfka WHO Margaret Chanová.
Dohoda zahrnula asi 40 procent světové ekonomiky (podíl USA, které mají así čtvrtinový podíl na světovém HDP, byl ale majoritní) a třetinu světového obchodu, jednalo se o ní pět let. Zapojený tucet zemí má více než 800 milionů obyvatel planety. Pro srovnání - chystané Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a EU by se týkalo zhruba 828 milionů obyvatel a asi 50 procent světového HDP. Také o této dohodě hodlá americký prezident Trump nyní vyjednávat s evropskými partery, protože má i vůči ní výhrady.
Také jednání o TTIP trvá už řadu let, dohoda by měla odstranit byrokracii, cla a další omezení v obchodu mezi EU a USA. Má rovněž sladit unijní a americké standardy, takže firmy už například nemusely vyrábět jiné zboží pro evropský a jiné pro americký trh nebo získávat pro svůj výrobek atestace na obou stranách Atlantiku. Proti dohodě ale mají námitky i některé státy EU, bojuje proti ní také řada nevládních skupin - třeba kvůli netransparentnosti a možným dopadům na zemědělství a životní prostředí.