Ta událost se koná od našich hranic vzdušnou čarou asi šest tisíc kilometrů daleko. Přesto její výsledek může, a také bude, mít na Česko zcela zásadní vliv. Stejně jako na zbytek (nejen) demokratického světa.
Již v úterý 5. listopadu si Američané vyberou nového prezidenta či prezidentku své země. Země, jejíž ekonomika je největší na světě a kde právě vzhledem k podobě státního řízení má její hlava státu poměrně velké možnosti, jak do vývoje tamního hospodářství zasahovat. A tím pádem i ovlivňovat globální obchod jako takový.
Je to právě ekonomika, která v rámci nynějších voleb platí, vedle migrace, za jedno z ústředních témat obou hlavních kandidátů – republikána a bývalého prezidenta Donalda Trumpa a demokratky a současné viceprezidentky Kamaly Harrisové. Oba dva k ní hodlají přistupovat odlišně. A odlišné budou pochopitelně i dopady jejich ekonomických záměrů nejen na domácnosti a firmy v USA, nýbrž i v zahraničí.
„Viceprezidentka Harrisová se na volební kampani prezentuje jako zastánkyně střední třídy a tvrdí, že její ekonomické politiky přinesou úlevu v době, kdy se obavy voličů soustředí na inflaci a rostoucí životní náklady,“ nechal se pro redakci Euro.cz slyšet Kryštof Míšek, hlavní ekonom komoditní společnosti Argos Capital. S čím konkrétně Harrisová na své potenciální voliče apeluje?
Koho byste jako prezidenta USA upřednostnili?
„Její strategie zahrnuje regulaci v oblasti cenotvorby, podporu dostupného bydlení, snížení nákladů na zdravotní péči a revizi klíčových daňových úlev zavedených bývalým prezidentem Trumpem. Hrubý odhad naznačuje, že návrhy viceprezidentky Harrisové by zvýšily daně přibližně o 4,1 bilionu dolarů (dle současného kurzu asi 95,5 bilionu korun) v období od roku 2025 do 2034,“ vypočítal.
Cla na vše, co není americké
Ústředním ekonomickým tématem osmasedmdesátiletého Trumpa je v duchu jeho hnutí MAGA (Make America Great Again čili Udělejme Ameriku znovu skvělou – pozn. red.) sázka na domácí protekcionismus. Ten chce v praxi zajistit tak, že hodlá uvalil cla na veškerý dovoz do Spojených států. Nejčastěji se přitom hovoří o univerzálním clu ve výši 10 procent, přičemž v případě Číny, která je pro Trumpa dlouhodobě trnem v oku, by mělo být dokonce šedesátiprocentní.
Takovýmito kroky by si republikánský kandidát ve světě příliš mnoho nových přátel dozajista nenadělal. Navíc platí, že by s největší pravděpodobností musel počítat s řadou odvetných opatření.
„Pokud by Evropská unie a další státy zareagovaly stejně tvrdě, dopad na světový obchod a dodavatelské řetězce by byl dramatický. Negativní dopad na evropské HDP by se v závislosti na výši cel mohl podle aktuálních analýz pohybovat na úrovni desetin procenta a rovněž by v případě eskalace globálních obchodních válek pravděpodobně došlo k navýšení inflace v České republice. V případě vítězství Harrisové lze naopak předpokládat umírněnější přístup a větší spolupráci s EU,“ uvedl Business Valuation Manager ve znalecké kanceláři EqSA Tomáš Dvořák.
Česko jako jedna z nejzranitelnějších ekonomik v Evropě
To, jaké konkrétní dopady budou mít Trumpem navrhovaná cla na ekonomiku Evropské unie, potažmo jednotlivé evropské země, ve své říjnové studii vypočítala Konfederace dánského průmyslu. A zjištění, která z této zprávy plynou, nejsou na první pohled nikterak příznivá.
Ukazuje se totiž, že zavedení cel ze strany republikánského kandidáta by unijní HDP stálo v roce 2027 hned 2,5 procenta. Současně s tím by v témže období poklesla i zaměstnanost – její snížení by bylo 0,7procentní.
Autoři studie ke svým závěrům došly na základě dat globálního ekonomického modelu analytické instituce Oxford Economics. A pozastavili se přitom i nad tím, jaký vliv budou mít navrhovaná cla na hospodářství jednotlivých zemí. Bohužel, Česká republika v tomto ohledu vychází z jejich srovnání spolu s Irskem vůbec nejhůře.
Vzhledem k její obchodní závislosti na Číně – třebaže nepřímé – by se tuzemské HDP v roce 2027 snížilo oproti stavu, kdy by žádná cla neplatila, o citelných 3,5 procenta (irská ekonomika by klesla dokonce o 4,1 procenta), respektive o 895 eur na jednoho obyvatele. Jinými slovy, každý Čech by v důsledku Trumpových cel zchudl v přepočtu o přibližně 22 700 korun. Což v případě čtyřčlenné domácnosti činí takřka 90 800 tisíc.
„Česká republika je malá, otevřená a exportně orientovaná ekonomika. Zavedení cel by pro nás znamenalo zhoršení exportu do USA na jedné straně. To není takový problém přímo, protože USA pro nás nejdou v Top 10 zemí, kam nejvíce exportujeme. Ale může to mít nepřímý vliv přes společnosti, do kterých naše firmy dodávají v zahraničních zemích a které následně exportují do USA,“ doplnil pro Euro.cz Tomáš Tyl ze společnosti Fichtner Wealth Managers.
Obchodní války nikomu neprospějí
Letošní prezidentské volby v USA mají být dle dostupných informací mimořádně vyrovnané. Pakliže by ale Trump doopravdy zvítězil, je dle Míška z Argos Capital již nyní ze strany evropských politiků na místě snažit se republikánského kandidáta přesvědčit, že mezinárodní obchod není hra s nulovým součtem.
„V minulé Trumpově administrativě se republikáni někdy dost marně snažili prezidentovy protekcionistické tendence krotit. Případný ,ping pong‘ v podobě odvetných opatření by z mého pohledu nebyl přijatelným řešením. Hrozí totiž, že ,ztratí všichni‘,“ dodal s tím, že podle výpočtů amerických bank by potenciální zvýšení tarifů o 10 procent a následná odvetná opatření vyšla celkem draho i samotné Spojené státy. Konkrétně by je mohly stát až 1,4 procenta HDP ročně.
Jak zareaguje dolar? Ve hře jsou čtyři scénáře
Samozřejmě platí, že s obchodními válkami souvisí i vývoj na devizových trzích. Jak na výsledek amerických prezidentských voleb zareaguje tuzemská měna? „V případě vítězství Trumpa a vyvolání obchodních válek by česká koruna pravděpodobně výrazně oslabila v souvislosti s vyššími sazbami v USA. V případě Harrisové lze očekávat přesně opačný vývoj v souvislosti s rychlejším očekávatelným poklesem úrokových sazeb,“ podotkl Dvořák z EqSA.
O něco detailnější vhled do problematiky vývoje devizových kurzů pak nabídl analytik Akcenty Miroslav Novák. Ve hře jsou dle něj konkrétně čtyři možné scénáře, přičemž záležet bude nejen na výsledku volby samotné hlavy státu, nýbrž i na tom, jak dopadnou volby do tamního Kongresu, tedy do Senátu a Sněmovny reprezentantů, které se konají souběžně.
Kdyby v úterý zvítězil Trump a jeho republikáni zároveň ovládli Kongres, bude „nutné počítat především s vyšší inflací a tím pádem i vyššími úrokovými sazbami amerického Fedu. Vyšší úrokové sazby v USA, ale zároveň vyšší inflace a výrazné vládní schodky budou mít na kurz dolaru neutrální dopad,“ napsal Novák.
V případě vítězství republikánského kandidáta, avšak v situaci, během které by Kongres zůstal rozdělený, by tamní centrální banka musela i v tomto scénáři držet úrokové sazby výše po delší dobu. Což by v souvislosti s o něco vyšší mírou inflace zároveň dalo důvod k silnějšímu dolaru, respektive slabší koruně.
Kdyby z prezidentských voleb vzešla vítězně Harrisová, znamenalo by to podle Nováka „zvýšení daní a paralelně i zvýšení vládních výdajů s mírně negativním dopadem na růst americké ekonomiky v roce 2025 a mírným nárůstem nezaměstnanosti“. Takovýto stav by měl pravděpodobně za následek pokračující odeznívání spotřebitelské inflace, což by Fedu otevřelo prostor k rychlejšímu snižování úrokových sazeb, jež by mohlo naopak vyústit ve slabší dolar.
A konečně scénář číslo čtyři: Harrisová se stane prezidentkou a Kongres zůstane rozdělený. „V tomto scénáři dojde k prodloužení TCJA (Tax Cuts and Jobs Act), což bude mít pozitivní dopad na hospodářský růst v roce 2025. Změny na straně vyšších daní a zvýšení výdajů budou jen v omezené míře s méně negativním dopadem na růst ekonomiky. Dopad na inflaci by byl neutrální až lehce pozitivní a Fed by měl prostor snižovat úrokové sazby – avšak ne tak rychle jako v případě scénáře tři. Dopad na dolar by byl spíše neutrální,“ uzavřel Novák, podle něhož vzhledem ke skutečnosti, že Senát nejspíš bude republikánský, se o něco pravděpodobnější jeví spíše výsledky prvního a čtvrtého scénáře.
