Trumpovo vítězství. Nejvyšší soud USA částečně odblokoval imigrační dekret

26. 6. 2017

Autor: čtk

Nejvyšší soud USA svým dnešním rozhodnutím umožnil vládě začít částečně uplatňovat imigrační dekret prezidenta Donalda Tumpa. Agentura AP to označuje za velké prezidentovo vítězství. Pře mezi soudy nižší instance a vládou ale neskončila a nejvyšší soud se bude dekretem v celém jeho znění zabývat na podzim.

Výnos ve své původní podobě zakazuje na 90 dní vstup do USA lidem ze zemí, které jsou podle Trumpa bezpečnostně problematické - z Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Pozastavuje také na 120 dní imigrační program.

Soud dnes rozhodl, že zákazy vstupu do USA se budou týkat pouze osob, které nemají ve Spojených státech žádné kontakty; těm, kdo mají kontakty buď s jednotlivci, nebo organizacemi v USA, vstup povolen bude. To znamená, že vstup nebude zakázán studentům na amerických školách ani lidem, kteří mají v USA zaměstnavatele.

Podle agentury AP soud dnešním rozhodnutím také umožnil částečně uplatnění 120denního pozastavení přijímání uprchlíků, a to podle téhož klíče jako v případě vstupu osob ze šesti zmíněných zemí.

Trump minulý týden prohlásil, že jakmile soud výnos uvolní, začnou stanovená pravidla platit do 72 hodin.

Trump vydal výnos napodruhé v březnu. Několik soudů nižších instancí ale jeho platnost zablokovalo, protože ho považují za diskriminační. Vláda podala začátkem června odvolání k nejvyššímu soudu, od něhož žádá zrušení opatření nižších soudů.

Co může Trumpa udržet u moci i po roce 2020? Přečtěte si komentář

Nejvyšší soud dnes zasedal naposledy před letní přestávkou a imigračním dekretem se bude zabývat v říjnu. Soud má devět členů a republikáni v něm mají většinu v poměru 5:4. Tři soudci se nechali slyšet, že by souhlasili s uplatněním dekretu v plném znění. Soudce Clarence Thomas upozornil, že bude velmi těžké rozlišit mezi cizinci podle jejich kontaktů v USA.

Podle administrativy má omezení imigrace poskytnout čas na přehodnocení procedury udělování víz osobám z vybraných zemí. Trump imigrační dekret vydal poprvé v lednu, kdy kromě šestice zemí, která se ocitla ve druhém znění, se omezující pravidla vztahovala i na Irák.

Trump o svůj migrační dekret bojuje už pět měsíců
27. ledna - Trump podepsal exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který měl na 120 dnů pozastavit program USA o přijímání uprchlíků, do odvolání zakazoval vstup do USA migrantům ze Sýrie a dále na 90 dnů zakazoval vstup lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Opatření se týkalo Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.
28. ledna - Proti Trumpovu příkazu byla podána první žaloba; podali ji právníci zastupující dva Iráčany zadržené po příletu do New Yorku. Na letišti protestovaly stovky lidí. - Britská premiérka Theresa Mayová prohlásila, že s přístupem Trumpa nesouhlasí. Íránská vláda oznámila, že v odvetě znemožní americkým občanům vstup do Íránu. Znepokojení nad Trumpovým krokem vyjádřily i další země, například Francie či Německo. Český prezident Miloš Zeman naopak dekret uvítal. - Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační dekret. Soud vyhověl žalobě Americké unie občanských práv (ACLU).
29. ledna - Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že boj proti terorismu „neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání“. - V USA se proti dekretu demonstrovalo. Trump ve svém prohlášení uvedl, že jeho nařízení není namířeno na muslimy.
30. ledna - Irácký parlament pověřil vládu přijmout odvetná opatření za Trumpův postup. Jeho opatření kritizovala také Organizace islámské spolupráce (OIC). - Exprezident Barack Obama vyjádřil zásadní nesouhlas s diskriminací lidí podle náboženského přesvědčení.
31. ledna - Trump odvolal úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, která nesouhlasila s jeho dekretem. - Generální tajemník OSN António Guterres kritizoval protiimigrační výnos.
1. února - Trumpova dekretu se zastal ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján.
3. února - Federální soud v Seattlu dekret dočasně zablokoval. Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo, odvolací soud v San Francisku ale 9. února žádost zamítl.
6. února - Exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová se spolu s několika bývalými bezpečnostními poradci Obamy připojili k žalobě proti Trumpovu dekretu. Žalobu podaly americké státy Washington a Minnesota.
6. března - Trump podepsal nové nařízení, které na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti většinově muslimských zemí (Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie, nikoli Iráku jako v případě původního nařízení). Nový dekret také udává, že držitelů víz a trvalého pobytu v USA se zákaz týkat nebude.
9. března - Havaj jako první stát zažalovala nový dekret. Ke stížnosti se připojily také státy Washington, Kalifornie, Maryland, Massachusetts a Oregon.
10. března - Nový dekret utrpěl první právní neúspěch, když federální soudce ve Wisconsinu rozhodl, že jej nelze uplatnit na dítě a manželku syrského uprchlíka, který již získal azyl.
15. března - Federální soud na Havaji pozastavil platnost nového dekretu. O den později pozastavil platnost dekretu i soudce z Marylandu.
25. května 2017 - Odvolací soud ve státě Virginie potvrdil pozastavení platnosti dekretu. Později stejným způsobem rozhodl kalifornský odvolací soud.
2. června 2017 - Trump se kvůli svému dekretu obrátil na nejvyšší soud USA.
26. června 2017 - Nejvyšší soud USA svým rozhodnutím umožnil vládě začít částečně uplatňovat Trumpův dekret. Pře odpůrců dekretu s vládou ale neskončila a poté, co soudy nižších stupňů prezidentovo nařízení zablokovaly, se nejvyšší soud bude dekretem v celém jeho znění zabývat na podzim.